Josef Rejcha

Josef Rejcha
Základní informace
Narození	12. února 1752 Chudenice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	5. března 1795 (ve věku 43 let) Bonn Svatá říše římská Svatá říše římská
Žánry	klasická hudba
Povolání	dirigent, hudební skladatel a violoncellista
Nástroje	violoncello
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Rejcha, křtěný Matěj Josef, také uváděn Joseph Reicha (13. března 1752 Chudenice^[1] – 5. března 1795 Bonn), byl český hudební skladatel, dirigent a violoncellista. Působil v Německu a ve své době byl známou a uznávanou osobností.

Život

Josef Rejcha zpíval jako chlapec v křižovnickém klášteře, v kostele svatého Františka Serafinského u Karlova mostu v Praze. Zde se také naučil hře na violoncello, klavír a varhany. Získal angažmá jako první violoncelista knížecí kapely Öttingen-Wallersteinů ve Švábsku v níž hrála řada dalších českých hudebníků. Působil v ní 11 let. ^[2] Přivedl tam i svého synovce, později mnohem slavnějšího skladatele Antonína Rejchu, v této době ovšem jako flétnistu. ^[3]

V roce 1779 se v Metách oženil s Lucií Certeletovou. V letech 1776 až 1779 podnikal velni úspěšná koncertní turné po Německu s houslistou Antonínem Janičem. V lednu roku 1778 navštívili Salcburk. Společně s Nannerl Mozartovou přednesli Divertimento z klavírního tria B-dur, KS 254, zkomponované jejím bratrem Wolfgangem Amadeem a kromě uznání otce sourozenců Leopolda Mozarta si za to vysloužili i pozvání na rodinnou oslavu Wolfgangových 22. narozenin.

V roce 1785 se stal koncertním mistrem a ředitelem kurfiřtské kapely v Bonnu a od roku 1789 řídil i orchestr bonnské dvorní Opery. V těchto funkcích byl vlastně nadřízeným mladého Ludwiga van Beethovena, který v obou orchestrech účinkoval do roku 1792, tehdy jako řadový hudebník-hráč na violu. ^[2] V roce 1794 se Rejcha stal kapelníkem arcibiskupského orchestru v Kolíně nad Rýnem.

V posledních letech života byl těžce nemocný, trpěl dnou a zemřel poměrně mladý v Bonnu 5. března 1795.

Dílo

Josef Rejcha byl velmi plodný skladatel. Patřil k představitelům mannheimské školy, kterou z českých hudebních skladatelů ztělesňoval zejména Jan Václav Stamic. Zcela v tomto duchu jsou psány jeho symfonie. Jeho skladby se vyznačují znalostí orchestrální praxe, využitím zvukových možností celého orchestru a uplatněním pasáží s virtuózní hrou na sólové nástroje, především violoncello.

Dnes jsou z jeho díla uváděny zejména koncerty pro violoncello, violu a pro dechové nástroje, případně drobné komorní skladby.

Odkazy

Literatura

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

Reference

1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Chudenice
2. HANUŠ, Miroslav. Český muzikant Jan Václav Stamic (1717-1757). Pardubice: Východočeské mizeum a Historický klub, 1997. ISBN 80-86046-19-2. S. 59. 
3. TEICHMAN, Josef. Z českých luhů do světa-Průkopníci české hudby. 2. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. S. 32. 

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Rejcha
• Volně přístupné partitury děl od Josefa Rejchy v projektu IMSLP
• Rejcha na zámku Chudenice
• Diskografie

Portály: Hudba | Lidé