Jan Josef říšský hrabě Vratislav z Mitrovic (německy Johann Joseph Reichsgraf Wratislaw von Mitrowitz, 6. února 1694, Deštná – 11. září 1753, Chrast) byl český šlechtic z rodu Vratislavů z Mitrovic a římskokatolický duchovní – biskup královéhradecký.
Jan Josef Vratislav z Mitrovic se narodil v Deštné jako syn hraběte Václava Vojtěcha Maxmiliána Vratislava z Mitrovic, císařského hejtmana Bechyňského kraje a jeho manželky Johany Veroniky, rozené z Říčan. Jeho starší bratr Jan Adam Vratislav z Mitrovic byl biskupem v Hradci Králové a v Litoměřicích (byl dokonce jmenován pražským arcibiskupem, zemřel však před převzetím úřadu). Také jeho další bratři Jan Augustin Vratislav z Mitrovic a Jan Václav Vratislav z Mitrovic byli duchovními.
Po absolvování královéhradeckého jezuitského gymnázia pokračoval Jan Josef ve studiích v Praze a na římské univerzitě La Sapienza získal titul doktora práv. 27. září 1719 byl vysvěcen na kněze. Poté se stal kanovníkem olomoucké kapituly a proboštem u kapituly Všech svatých na Pražském hradě a později byl jmenován také císařsko-královským skutečným radou a domovským prelátem.
Po smrti 8. královéhradeckého biskupa Mořice Adolfa Saského jej 6. července 1733 císař Karel VI. jmenoval do funkce nového biskupa. Papežské potvrzení následovalo 18. prosince téhož roku a intronizace 6. června 1734. V tomto úřadě setrval téměř dvacet let, do roku 1753.
Během svého úřadování usiloval o zřizování dalších farností a omezoval práva církevních patronátů. Vydal také předpisy k odívaní kněží a kanovníků a v roce 1735 dal podnět k organizování jezuitských misií. Od papeže Klementa XII. dostal darem pro katedrálu v roce 1737 relikvie diecézního patrona Klementa Římského.
V době pruské okupace za první slezské války roku 1741 a druhé slezské války v roce 1744 došlo k hospodářskému úpadku diecéze. Na finanční podporu biskupství získal Jan Josef v roce 1747 panství Zájezdec a v roce 1750 panství Hroubovice. V Chlumu, který byl rovněž majetkem diecéze, nechal zřídit zámeček.
Jan Josef Vratislav z Mitrovic zemřel 11. září 1753 na zámku Chrast a byl pohřben v biskupské hrobce v kryptě katedrály Svatého Ducha.
1. 1659–1668 Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka • 2. 1668–1675 Jan Bedřich z Valdštejna • 3. 1676–1698 Jan František Kryštof z Talmberka • 4. 1698–1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova • 5. 1701–1710 Tobiáš Jan Becker • 6. 1710–1721 Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 7. 1721–1731 Václav František Karel Košín • 8. 1731–1733 Mořic Adolf Karel Saský • 9. 1733–1753 Jan Josef Vratislav z Mitrovic • 10. 1753–1763 Antonín Petr Příchovský z Příchovic • 11. 1763–1774 Heřman Hannibal Blümegen • 12. 1775–1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu • 13. 1776–1780 Josef Adam z Arco • 14. 1780–1794 Jan Leopold z Haye • 15. 1794–1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 16. 1818–1830 Alois Josef Krakovský z Kolovrat • 17. 1831–1875 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu • 18. 1875–1892 Josef Jan Evangelista Hais • 19. 1892–1902 Edvard Jan Brynych • 20. 1903–1921 Josef Doubrava • 21. 1921–1931 Karel Kašpar • 22. 1931–1956 Mořic Pícha • 1956–1969 admin. Václav Javůrek • 1969–1989 admin. Karel Jonáš • 23. 1989–1998 Karel Otčenášek1 • 24. 1998–2010 Dominik Duka • 25. od r. 2011 Jan Vokál
1. 1769–1775 Matyáš František Chorinský z Ledské • 2. 1920–1921 Karel Kašpar • 3. 1992–2023 Josef Kajnek • 4. od r. 2025 Prokop Brož