První písemná zmínka o Deštné pochází z roku 1294 z darovací listiny Oldřicha z Hradce. Původní název tohoto malého městečka byl „Deštenské Vrchy“, za války „Regenischen Hügel“ (pojmenováno po velmi deštivém místě, tedy kopců, té doby). 10. října2006 byl obci vrácen status města.[4]
Kostel svatého Ottona – v jádře románský kostel z doby před pol. 13. stol. Vrcholně gotickýpresbytář, loď barokně přestavěná v 18. století, věž ze 17. klasicistně upravená, renesanční sakristie. Hodnotný barokní mobiliář a vzácné barokní varhany.
V jádře gotická fara, ve dvou pokojích jsou nástropní malby od Bedřicha Kamarýta[5]
↑Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi Miloslav Vlček [online]. Poslanecká sněmovna ČR, 2006-10-10, rev. 2006-10-10 [cit. 2014-08-21]. Dostupné online.
↑ abPOCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1 (A/J). Praha: Academia, 1977. S. 256–257.
↑Provaznické muzeum v Deštné [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-20.
↑Letecké muzeum Deštná [online]. Město Deštná, 2014, rev. 2014-08-21 [cit. 2014-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-19.
Literatura
KVAPIL, František. Deštenský poutník aneb Deštnou křížem krážem. Deštná: obec Deštná, 2005. 19 s.
ČERNÝ, Jiří. Poutní místa Soběslavska a Třeboňska s přilehlou částí Dolních Rakous. České Budějovice: České Budějovice, 2009.
Oficiální stránky obce Deštná [online]. Deštná: Deštná [cit. 2014-08-20]. Dostupné online.
Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Deštné v roce 1829 [online]. Deštná: archivnimapy.cuzk.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.
Smírčí kříže [online]. Deštná: smircikrize.euweb.cz [cit. 2014-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-21.