Byl představitelem politického katolicizmu. V letech 1901–1910 byl poslancem uherského sněmu za Skalici (za Zichyho Ľudovou stranu). Prosazoval spolupráci katolíků a kalvinistů.
Svým darem 5000 zlatých Spolku sv. Vincenta v roce 1905 financoval výstavbu kulturního domu "Katolícky kruh" ("Slovenský dom") ve Skalici podle plánů architekta Dušana Jurkoviče. Na jeho provoz přispíval i v dalších letech, navzdory tomu, že nesouhlasil s pročeskou orientací reprezentovanou dr. Pavlem Blahem (který byl s kardinálem v příbuzenském vztahu). Janko Blaho (syn Pavla Blahy) vzpomínal na návštěvu své matky u Jána Černocha: "Pani kmotrenko, co si myslíte, že budem furt podporovať ten váš panslávsky dúm? Frfotal, frfotal, ale tisícovku dal".[1]
Byl důsledným přívržencem Uherska. Maďarsky hovořil se zvláštním slovenským přízvukem. Po obsazení Skalice českými jednotkami se jeho bratr i s manželkou stali 4. listopadu 1918 oběťmi bestiální loupežné vraždy.
