Hrobka Černínů

Hrobka Czerninů ve Vinoři
Základní informace
Slohklasicismus
Architektneznámý
Výstavbamezi lety 1805 a 1841, pravděpodobně 1813[1]
Současný majitelHlavní město Praha
Poloha
AdresaVinoř, ČeskoČesko Česko
UlicePrachovická
Souřadnice50°8′42,12″ s. š., 14°34′44,75″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky104763 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrobka Černínů, také Czerninů nebo Černínská hrobka[1] (latinsky crypta comitum de Czernin[2]) je klasicistní stavba z první poloviny 19. století, která stojí na hřbitově při Mladoboleslavské ulici v Praze-Vinoři. Sloužila jako pohřebiště vinořské linie šlechtického rodu Czerninů. Budova je památkově chráněná,[3] je v majetku Hlavního města Prahy a spravuje ji Městská část Praha-Vinoř.[4]

Historie

Pohled od jihu

Czerninové vlastnili nevelké panství Vinoř od roku 1650, kdy ho koupil Heřman Czernin z Chudenic (1576–1651) od Karla Ferdinanda z Waldsteinu (1634–1702).[5] V roce 1797 bylo přepsáno na vinořskou větev rodu.

Hřbitov, na kterém hrobka stojí, byl založen v roce 1805. Klasicistní reprezentativní hrobka byla postavena někdy mezi lety 1805 a 1841.[3] Tehdy vlastnil vinořské panství Wolfgang Maria Czernin (1766–1813) a po něm jeho syn Otakar Evžen Czernin z Chudenic (1809–1886). Žádná dokumentace se nezachovala,[1] architekt je neznámý.[3]

Po první světové válce byl Ottokar Czernin (1872–1932) pro svůj nepřátelský postoj k nové republice zbaven, částečně za náhradu, veškerého majetku v Československu.

Architektura

Portál

Czerninská hrobka je volně stojící stavba se střední převýšenou částí a nižšími křídly na bocích a zadní straně. Byla zbudována z režného cihelného zdiva, všechny architektonické detaily jsou však z kamene. Střešní krytina je z plechu.[3]

Průčelí směřuje k jihovýchodu. Jeho střední vyšší část, která je zakončena trojúhelným štítem, tvoří rizalit. Na vrcholu štítu vévodí kamenný kříž na podstavci. Edikulový portál je zvýrazněn nástavcem nad římsou, jejíž oblomená část slouží zároveň jako architráv edikuly. Po stranách vstupu jsou pilastry se stylizovanými hlavicemi tvořenými florálními prvky. V tympanonu se nachází czerninský erb. Průčelí je rozčleněno horizontálními architektonickými články, ke kterým patří kamenný sokl ukončený profilovanou římsou, hlavní římsa oddělující horní část stavby a drobnější korunní římsy, které završují jak plné atiky na nižších postranních částech, tak lemují trojúhelný štít. Vstupní kovové dveře jsou dvoukřídlé, jsou členěny výplněmi a vyzdobeny hřeby s dekorativní hlavicí.[3]

Boční zjednodušené fasády jsou členěny soklem, hlavní římsou a římsou atiky, která překrývá střechu bočních křídel. Na zadní fasádě je lunetové okno s rustikovým ostěním. Na zadní stěně je také umístěna mramorová deska s těžko čitelným nápisem: WYSOCE VROZENÝ PAN HRABIE / WOLFGANG CZERNIN Z CHVDENIC / PAN PANSTVÍ WINORZ A S. AT. V / GBELL, SATALIC, RADONIC A CZWRŽOWIZ / CYS. KRÁL. KOMORNIK OBRSST W WOGSKV / KOMANDATOR CYS. RAK. ....[1]

Interiér

Interiér

Kaple má obdélný půdorys a je sklenuta křížovou klenbou svedenou na příložky v rozích s lunetami. Luneta proti vstupu tvoří osvětlovací okno, ostatní lunety jsou zaslepeny. Profilovaná hlavní římsa obíhající celý vnitřní prostor je z mramoru. Mramorem je rovněž obložena dolní část hrobky. Celkem se zde nachází 36 kójí na rakve (po 12 kójích na 3 stěnách). Jednotlivé sklípky pro rakve jsou odděleny mramorovými pásky a opatřeny nápisovými deskami. Na desce Antonie, provdané hraběnky z Fünfkirchenu (1841–1874) je při dolním okraji nápis: OTTO SANDTNER PRAHA. Podlaha je také z mramoru a koresponduje se vzorcem na stěnách. Lemující pásy jsou z modrošedého mramoru, střed je vyplněn růžovým mramorem.[3]

Vybavení kaple je empírové, vesměs z černě lakovaného dřeva. Oltář stojí na dřevěném stupni. Menza půlválcového tvaru spočívá na čtveřici nožek tvaru lvích tlap. Kříž je z černě lakovaného dřeva, zatímco korpus ze zlaceného dřeva. Krucifix je na podstavci s reliéfem chíró ve stylizovaném vavřínovém věnci. Součástí oltáře jsou 3 mešní tabulky, které jsou připevněny k predele oltáře (po roce 1813). Po stranách menzy je dvojice dřevěných pilířků na smuteční svíce.[3]

Seznam pohřbených

V kapli bylo pohřbeno šestnáct příslušníků rodu Czerninů nebo jejich příbuzných.

Z vinořské linie Czerninů pocházel také Ottokar Czernin (26. září 1872 Dymokury – 4. duben 1932 Vídeň), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska (1916–1918). Po první světové válce zůstal v Rakousku a byl pohřben, stejně jako manželka Marie, roz. Kinská (1878–1945), na hřbitově v Bad Aussee ve Štýrsku.[6]

V hrobce byl kromě Czerninů pohřben i Jindřich Bělohříbek (1878–1942), generální ředitel Živnobanky, který koupil statek a zámek Vinoř v roce 1925. Dále jeho žena Melanie, rozená Larischová z Mönnichu (1895–1942) a dcera Melanie, která zemřela na tuberkulózu v mladém věku.[7] Mramorové desky před jejich sklípky ovšem nejsou označeny. V níže uvedené tabulce nejsou uvedeni.

Chronologicky podle data úmrtí

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených.[8][9] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Czerninů, žlutě jsou vyznačeni manželé a manželky z jiných rodů, pokud zde byli pohřbeni. Červeně jsou zvýrazněny hlavy vinořské linie a majitelé statku Vinoř. Přestože jsou předkové Czerninů připomínáni už ve 12. století, zde jsou generace počítány až od Humprechta Czernina (1447 – po 1499). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela, u Karla Thysebaerta se jedná o generaci manželky. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Po-řadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky
Datum a místo úmrtí Matka
1. 10. Wolfgang Maria Czernin z Chudenic 2. 2. 1766 Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha		 11. 10. 1795:
Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
(č. 2)		 Pohřben 24. 12. 1813 u zdejšího farního kostela.[4][10] Později ostatky uloženy v rodinné hrobce. Zakladatel vinořské větvě rodu. C. k. komoří, plukovník v armádě, komandér Leopoldova řádu.[10] Podle odstupní smlouvy z 9. června 1797 získal vinořské panství se statky Kbely, Letňany, Radonice a Satalice. Nejstarší nevlastní bratr Jan Rudolf (1757–1845), který se stal dědicem fideikomisu, byl pohřben v kostele sv. Jakuba v Jindřichově Hradci.
21. 12. 1813 Marie Tereza Rajská z Dubnic
17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha
2. (10.) Marie Antonie ze Salm-Neuburgu 16. 4. 1766 Brno Karel Vincenc ze Salm-Neuburgu
9. 5. 1744 Olomouc – 12. 5. 1784 Olomouc		 11. 10. 1795:
Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (č. 1)		 Pohřbena 6. 4. 1840 na vinořském hřbitově.[11] Dáma Řádu hvězdového kříže a palácová dáma.[11] Zemřela ve věku 63 let na vysílení.[11][pozn. 1]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Oktávie, provd. Merveldtová (1802–1879; pohřbena na hřbitově v Bad Ischlu)
  • 2. Marie Henrietta, provd. Kinská (1806–1872; pohřbena v hrobce Kinských v Budenicích)
  • 3. Otakar Evžen (1809–1886; č. 11)
31. 3. 1840 Vídeň[11] Marie Anna z Khevenhüller-Metsch
3. 4. 1747 Vídeň – 20. 6. 1777 Vídeň
3. 12. Bedřich Czernin z Chudenic 6. 8. 1839 Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11)
Pohřben 22. 2. 1842.[12] Zemřel ve dvou letech a sedmi měsících na následky těžce přechozené spály a tyfu.[12][pozn. 2]
20. 2. 1842 Praha-Nové Město[12] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
4. 10. Marie Karolína Czerninová z Chudenic 15. 4. 1771[1] nebo 1772[9][13] Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha		 17. 7. 1797:
Karel Thysebaert[1][14] / Thyfibiart auf Königsbrack[9][13] (č. 7)		 Pohřbena 19. 12. 1842.[14] Dáma Řádu hvězdového kříže.[1][14] Sestra Wolfganga Czernina z Chudenic (č. 1). Zemřela ve věku 71 let na ochrnutí střev.[14]
16. 12. 1842 Praha-Malá Strana[14] Marie Tereza Rajská z Dubnic
17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha
5. 12. Prokop Czernin z Chudenic 10. 9. 1843 Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11)
Pohřben 29. 2. 1844 na hřbitově.[15] Zemřel jako kojenec ve věku pěti měsíců a tří týdnů na ochrnutí mozku.[15]
27. 2. 1844 Praha-Nové Město[15] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
6. 10. Marie Františka Czerninová z Chudenic 9. 3. 1775 Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
23. 3. 1726 – 30. 1. 1777 Praha
Zaopatřena v Praze, pohřbena 19. 4. 1847 v kryptě hrabat Czerninů.[2] Řeholnice – kapitulárka v Novoměstském ústavu šlechtičen u sv. Andělů v Praze.[1][2] Sestra Wolfganga Czernina z Chudenic (č. 1). Zemřela ve věku 72 let na ochrnutí plic.[2]
15. 4. 1847 Praha[2] Marie Tereza Rajská z Dubnic
17. 5. 1736 Syrakusy – 5. 2. 1780 Praha
7. (10.) Karel Thysebaert[1][16] / Thyfibiart auf Königsbrack[9][13] 15. 9. 1763 ? 17. 7. 1797:
Marie Karolína Czerninová z Chudenic (č. 4)
Dne 5. 3. 1851 byl v Praze a zde pokropen a uložen do hřbitovní krypty.[16] Baron rodem z Nizozemska,[16] c. k. komoří.[1]
3. 3. 1851 Praha[16] ?
8. 12. Oktávie Czerninová z Chudenic 5. 12. 1834 Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11)
Pohřbena 8. 12. 1857 v hraběcí rodinné czerninské hrobce na hřbitově.[17] Zemřela v den svých 23 narozenin na ochrnutí mozku následkem předešlé pakostnice.[17]
5. 12. 1857 Vinoř[17] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
9. 12. Marie Antonie Czerninová z Chudenic 3. 1. 1841 Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) 19./29. 10. 1871:
Ferdinand z Fünfkirchenu[pozn. 3]
20. 9. 1834 – 18. 12. 1898		 Pohřbena 8. 1. 1874 v hraběcí czerninské rodinné hrobce ve Vinoři.[18] Dáma Řádu hvězdového kříže.[1][18] Zemřela ve věku 33 let na orchnutí plic.[18]
6. 1. 1874 Praha-Malá Strana[18] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
10. (11.) Rosina z Colloredo-Wallsee 1. 8. 1815 Praha Josef z Colloredo-Wallsee
29. 7. 1773 – 23. 1. 1815		 1. 8. 1833 Praha:
Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11)		 Pohřbena 15. 2. 1874 v hraběcí czerninské rodinné hrobce ve Vinoři.[19] Palácová dáma, majitelka panství (statku) Dymokury.[19] Zemřela ve věku 58 let na ochrnutí srdce.[19]

Narodily se jí následující děti:

  • 1. Oktávie (1834–1857; č. 8)
  • 2. Děpold (Theobald; 1836–1893; č. 12)
  • 3. Rosina Josefa, provd. Westphalen zu Fürstenberg (1837–1904; pohřbena v kapli Nejsvětější Trojice v Chlumci)
  • 4. Bedřich (1839–1942; č. 3)
  • 5. Antonie (1841–1874; č. 9)
  • 6. Josef (1842–1923; vlastnil statek Hořákov na Klatovsku, pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze)
  • 7. Prokop (1843–1844; č. 5)
  • 8. Marie, provd. z Herzogenbergu (1844–1935)
  • 9. Evžen (1851–1907; č. 14)
12. 2. 1874 Praha-Malá Strana[19] Marie Rosina Hartmannová z Klarsteinu
27. 10. 1789 Zvíkovec – 21. 3. 1869 Praha
11. 11. Otakar Evžen
(Otakar starší)
Czernin z Chudenic		 3. 10. 1809 Vídeň Wolfgang Maria Czernin z Chudenic (č. 1) 1. 8. 1833 Praha:
Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)		 Pohřben 1. 7. 1886 ve Vinoři.[20] 2. hlava vinořské větve Czerninů (1813–1886), c. k. komoří, vládní rada u Všeobecné dvorské komory, poslanec Českého zemského sněmu (1861–1867, 1870–1872),[21] doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1881–1886),[21] komandér papežského Řádu sv. Řehoře Velikého,[20] majitel panství (statku) Vinoř. Zemřel jako 76letý na sešlost věkem.[20]
29. 6. 1886 Vinoř[20] Marie Antonie ze Salm-Neuburgu (č. 2)
12. 12. Děpold (Theobald) Czernin z Chudenic 1. 5. 1836 Praha Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11) 10. 8. 1870 Praha:
Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg
13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Hlušice
Pohřben 10. 11. 1893 v hraběcí hrobce na hřbitově.[22] 3. hlava vinořské větve (1886–1893), c. k. komoří (1867) a tajný rada (1891), major v záloze, rytíř Řádu železné koruny 3. třídy s válečnou dekorací, poslanec Českého zemského sněmu (1870–1872, 1883–1892),[23] doživotní člen Panské sněmovny rakouské Říšské rady (1887–1893),[23] majitel statku Dymokury se Žlunicemi a Vinoř. Zemřel ve věku 57 let na zánět ledvin.[22]

Narodilo se mu sedm dětí:

  • 1. Děpold Josef (1871–1931; pohřben na rodinném hřbitově Czerninů v Dymokurech), převzal velkostatek Dymokury se Žlunicemi a Hlušicemi se zámkem a založil dymokurskou linii
  • 2. Ottokar (1872–1932; pohřben v Bad Aussee), ministr zahraničí Rakousko-Uherska (1916–1918), spravoval Vinoř
  • 3. Marie Rosina (1874–1918; č. 16)
  • 4. Otto Rudolf (1875–1962; pohřben na Aigenském hřbitově v Salzburku[24]), diplomat
  • 5. Bedřich Karel (1877–1907; č. 13)
  • 6. Pavel Bedřich (1879–1938; pohřben na hřbitově v Altaussee[25])
  • 7. Josef Děpold (1888–1907; č. 15)

Manželka byla pohřbena na rodinném hřbitově Czerninů v Dymokurech.

6. 11. 1893 Dymokury[22] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
13. 13. Bedřich Karel Czernin z Chudenic[pozn. 4] 8. 5. 1877 Dymokury[26] Děpold (Theobald) Czernin z Chudenic
(č. 12)		 Pohřben 27. 3. 1907 v hraběcí hrobce na hřbitově.[27] C. k. komoří (1901) a nadporučík dragounského pluku knížete z Windischgraetzu č. 14,[1] frekventant 2. ročníku válečné školy.[27] Zemřel ve věku 29 let na endokarditidu (Endocarditis chronica septica).[27]
23. 3. 1907 Hlušice[27] Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg
13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Hlušice
14. 12. Evžen Czernin z Chudenic[pozn. 5] 1. 1. 1851 Praha-Nové Město[28] Otakar Evžen Czernin z Chudenic (č. 11)
Pohřben 20. 5. 1907 v hraběcí hrobce na hřbitově.[29] Doktor práv (Dr. jur.), c. k. komoří.[1] Poslanec Českého zemského sněmu (1888–1901) a rakouské Říšské rady (1887–1907).[30] Zemřel náhle ve věku 56 let na mozkovou mrtvici (Apoplexia cerebri).[29]
12. 5. 1907 Kotor, Dalmácie[29] Rosina z Colloredo-Wallsee (č. 10)
15. 13. Josef Děpold Czernin z Chudenic[pozn. 6] 21. 1. 1888 Chomutov[31] Děpold (Theobald) Czernin z Chudenic
(č. 12)		 Pohřben 10. 11. 1907 v hraběcí hrobce na hřbitově.[32] Zemřel ve věku 19 let na střevní tyf.[32]
6. 11. 1907 Hlušice[32] Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg
13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Hlušice
16. 13. Marie Rosina Czerninová z Chudenic[pozn. 7] 9. 8. 1874 Dymokury[33] Děpold (Theobald) Czernin z Chudenic
(č. 12)
Pohřbena 31. 7. 1918 v hraběcí hrobce na hřbitově.[34] Zemřela znenadání ve věku 43 let na ochrnutí plic a srdeční vadu.[34]
28. 7. 1918 Hlušice[34] Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg
13. 3. 1850 Laër – 15. 5. 1924 Hlušice

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schéma znázorňuje příbuzenské vztahy Czerninů. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Římské číslice představují pořadí manželky, pokud se některý mužský člen oženil více než jednou. Zeleným orámováním je zvýrazněn Jan Rudolf Czernin z Chudenic (1757–1845), 3. vladař domu hradeckého a chudenického. Modře je zvýrazněn Ottokar Czernin (1872–1932), ministr zahraničních věcí Rakousko-Uherska. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen Czerninů.

 
 
 
 
I. Gundakara Marie Antonie z Colloreda
1728–1757
 
 
 
 
 
 
Prokop Vojtěch Czernin z Chudenic
† 1777
 
 
 
 
 
 
II. Marie Tereza Rajská z Dubnic
1736–1780
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Terezie z Schönborn-Heussenstammu
1758–1838
 
 
Jan Rudolf Czernin
1757–1845
(JINDŘICHO-)
HRADECKÁ VĚTEV
 
 
6. Marie Františka Czerninová
1775–1847
 
 
1. Wolfgang Maria Czernin
1766–1813
VINOŘSKÁ VĚTEV
 
 
2. Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
1766–1840
 
 
4. Marie Karolína Czerninová
1771–1842
 
 
7. Karel Thysebaert
1763–1851
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Oktávie Czerninová
1802–1879
 
 
Maxmilián Merveldt
1797–1849
 
 
Marie Henrietta Czerninová
1806–1872
 
 
Josef Kinský z Vchynic a Tetova
1806–1862
 
 
11. Otakar Evžen
(Otakar starší)
Czernin
1809–1886
 
 
10. Rosina z Colloredo-Wallsee
1815–1874
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
8. Oktávie Czerninová
1834–1857
 
 
12. Děpold (Theobald) Czernin
1836–1893
 
 
Anna Marie Westphalen zu Fürstenberg
1850–1924
 
 
3. Bedřich Czernin
1839–1842
 
 
9. Antonie Czerninová
1841–1874
 
 
Ferdinand z Fünfkirchenu
1834–1898
 
 
Josef Czernin
1842–1923
 
 
Marie Des Fours-Walderode
1850–1923
 
 
5. Prokop Czernin
1843–1844
 
 
14. Evžen Czernin
1851–1907
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Děpold Josef Czernin
1871–1931
DYMOKURSKÁ VĚTEV
 
 
Marie Anna Kinská z Vchynic a Tetova
1885–1952
 
 
16. Marie Rosina Czerninová
1874–1918
 
 
13. Bedřich Karel Czernin
1877–1907
 
 
Pavel Bedřich Czernin
1879–1938
 
 
Marie Gabriela Orsini-Rosenberg
1879–1951
 
 
Ottokar (Otakar mladší) Czernin
1872–1932
 
 
Marie Klotilda Kinská z Vchynic a Tetova
1878–1945
 
 
15. Josef Děpold Czernin
1888–1907
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf Děpold Czernin
1904–1984
 
 
Friderike, roz. Wenckheimová
1911–1991
 
 
Humprecht Ottokar Czernin
1909–1944
 
 
Maria Ida, roz. Lobkowiczová
1917–2002
 
 
Jan Nepomuk Czernin (Páter Václav)
1915–1967
 
 
Děpold Petr Czernin
1898–1974 nebo 1975
 
 
Margarete, roz. Rousová
1909–1998
 
 
I. Beatrix, roz. Mertonová
* 1910
 
 
Ferdinand Karel Czernin
1903–1965
 
 
II. Helen, roz. Mamouliniová
* 1921
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Rozmístění rakví a náhrobní nápisy

Čísla nad jménem odpovídají pořadí úmrtí podle předchozí tabulky. Nápisy na deskách jsou v některých případech majuskulním písmem, zde jsou však uvedeny minuskulou. Texty nápisů vycházejí z publikace Umělecké památky Prahy. Velká Praha 2. V–Ž, s. 1058, ale nejsou zcela přesné, jak vyplývá z fotografií.

Čelní stěna
16.
Marie
narozena 9. srpna 1874
zemřela 28. července 1918
8. 11. 10. 14.
Oktavia
narozena dne
5. prosince 1834
zemřela v Pánu dne
5. prosince 1857		 Ottokar
říšský hrabě z Chudenic
narozen 2. října 1809
zemřel 29. června 1886		 Rosina
rozená říšská hraběnka
Colloredo Wallsee
palácová dáma Jejího Veličenstva
císařovny Alžběty
majitelka velkostatku Dymokury
narozena 1. srpna 1815
zemřela 12. srpna 1874		 Eugen
c. a k. komoří a doktor práv
narozen 1. ledna 1851
zemřel 12. května 1907
3. 1. 2. 5.
Bedřich
narozen dne 6.
srpna 1839
umřel dne 20.
února 1842		 Wolfgang
C. k. komorník. Plukownjk
w wogsku. Komendator c. k.
Řádu Leopoldowa
narozen dne 2. února 1776
umřel dne 21. prosince 1813		 Antoninka
rozená hraběnka Salm Neu=
burg ??? dáma palácu a
Řádu kříže hwězdniho
narozena 17. dubna 1776
umřela 31. března 1840		 Prokop
narozen dne 10. září 1843
 ??? dne 27. února 1844
Levá stěna
 
 
 
 
15. 13. 12.                                    
Josef
21. ledna 1888
6. prosince 1907		 Bedřich
říšský hrabě
c. a k. komoří a nadporučík
dragounského pluku
knížete z Windischgraetzu č. 14
8. května 1877
23. dubna 1907		 Děpold
říšský hrabě, c. a k. skutečný
tajný rada a komoří
1. května 1836
6. listopadu 1893
Pravá stěna
 
 
 
 
4. 6. 7. 9.
Karolinka
prowdaná sw. panj z
Thysebaert
dáma Řádu kříže hwězdného
narozena 15. 4. 1771
zemřela 20. 3. 1842		 Marie
kapitulárka c. k.
swobodnoswětského Ústawu šlechtičen
u swatých Angelů w Praze
narozena 10. 3. 1775
zemřela 15. 4. 1847		 Karel
swobodný pán z Thysebaert
cís. král. komoří
15. 9. 1763
3. 3. 1851		 Antonia
provdaná hraběnka
Fuenfkirchen
dáma Hvězdokřížového řádu
3. 1. 1841
6. 1. 1874

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V matrice zemřelých je uvedena příčina úmrtí německy in Folge der Abzehrung.[11]
  2. ↑ V matrice zemřelých je německy uvedeno an Folgen eines schwer überstandenen Scharlachs und Schleimfiebers.[12]
  3. ↑ Rytmistr 9. hulánského pluku knížete Montenuova, profesní rytíř neapolského Královského řádu sv. Jiří a švédského Královského řádu meče.[18]
  4. ↑ Pokřtěn 12. května 1877 jako Bedřich Karel Otto Děpold Otokar Marie Michael.[26]
  5. ↑ Pokřtěn 3. ledna 1851 jako Eugen Wolfgang Theobald Maria Cyrill Methud Josef Joachim Johann Ewangelist.[28]
  6. ↑ Pokřtěn 25. ledna 1888 jako Josef Theobald Otto Ottokar Rudolf Maria.[31]
  7. ↑ Pokřtěna 11. srpna 1874 jako Marie Růžena Kristina Anna Alžběta Augusta Romana.[33]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1058. 
  2. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1835–1850, rok 1847, Vinoř, VNŘ Z12, fol. 39 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g Hrobka Černínů [online]. Národní památkový ústav [cit. 0202-02-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Rekonstrukce hrobky Černínů [online]. Praha.eu [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ HOLEC, František, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Svazek VII. Praha a okolí. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1988. 222 s. S. 95. 
  6. ↑ VAN DAM, Marianne. Bad Aussee Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2023-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Jindřich Bělohříbek [online]. Abart [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 93–102. 
  9. ↑ a b c d MAREK, Miroslav. Rodokmen Czerninů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2010-08-13 [cit. 2022-01-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Matrika zemřelých 1808–1822, rok 1813, Vinoř, VNŘ Z9, fol. 9 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1835–1850, rok 1840, Vinoř, VNŘ Z12, fol. 18 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  12. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1835–1850, rok 1842, Vinoř, VNŘ Z12, fol. 22 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ a b c Higher Nobility of Europe Volume VII - Part II. House of Czernin [online]. Almanach de Gotha [cit. 2022-01-11]. Dostupné online. 
  14. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1835–1850, rok 1842, Vinoř, VNŘ Z12, fol. 24 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ a b c Matrika zemřelých 1835–1850, rok 1844, Vinoř, VNŘ Z12, fol. 29 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1851–1860, rok 1851, Vinoř, VNŘ Z13, fol. 2 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b c Matrika zemřelých 1851–1860, rok 1857, Vinoř, VNŘ Z13, fol. 28 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b c d e Matrika zemřelých 1861–1874, rok 1874, Vinoř, VNŘ Z14, fol. 50 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1861–1874, rok 1874, Vinoř, VNŘ Z14, fol. 51 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1875–1890, rok 1886, Vinoř, VNŘ Z15, fol. 39 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ a b Czernin, Ottokar Graf (1809-1886) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  22. ↑ a b c Matrika zemřelých 1891–1921, rok 1893, Vinoř, VNŘ Z16, fol. 48 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b Czernin, Theobald (Děpold) Graf (1836-1893) [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ VAN DAM, Marianne. Salzburg. Friedhof Aigen [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ VAN DAM, Marianne. Altaussee Friedhof [online]. Royalty (Travel) Guide [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ a b Matrika narozených 1873–1899, rok 1877, Dymokury 6, fol. 81 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. 
  27. ↑ a b c d Matrika zemřelých 1891–1921, rok 1907, Vinoř, VNŘ Z16, fol. 229 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Matrika narozených 1850–1857, rok 1851, Praha II-Nové Město, kostel sv. Jindřicha, JCH N24, fol. 6 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. (německy) 
  29. ↑ a b c Matrika zemřelých 1891–1921, rok 1907, Vinoř, VNŘ Z16, fol. 231 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  30. ↑ Czernin, Eugen Graf Dr. iur. [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. (německy) 
  31. ↑ a b Matrika narozených 1887–1889, rok 1888, Chomutov, inv. č. 2618, sig. 62/24, fol. 237 [online]. Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-11-08]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b c Matrika zemřelých 1891–1921, rok 1907, Vinoř, VNŘ Z16, fol. 237 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-28]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Matrika narozených 1873–1899, rok 1874, Dymokury 6, fol. 33 [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2024-11-07]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b c Matrika zemřelých 1891–1921, rok 1918, Vinoř, VNŘ Z16, fol. 352 [online]. Archiv hlavního města Prahy [cit. 2024-10-29]. Dostupné online. 

Literatura

  • DALIOBOR, Prix, a kol. Umělecké památky Prahy. Svazek Velká Praha M/Ž. 2. Veleslavín – Žižkov. Praha: Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2469-5. S. 1058. V publikaci je půdorys. 

Související články

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!