1181-1183 král Filip II. August zde povolil jarmark a byly zde postaveny dvě budovy sloužící jako tržnice. Král reguloval trh se základními potravinami jako maso, chléb a víno. O několik let později král zakoupil od pařížského biskupství další pozemky, kde se poté prodávaly potraviny, textil, obuv a galanterie. Obchodníci si vystavěli v okolí své příbytky a postupně přicházeli i další, jako soukeníci nebo tkalci.
1543František I. započal s přestavbou tržnice. 20. září vydal nařízení o zboření starých tržnic a vystavění nových. Výstavba probíhala až do roku 1572. Vznikly galerie nesené sloupy, které byly nahrazeny až v 19. století.
1808Napoleon Bonaparte provedl reorganizaci trhu a vydal nařízení o porážce zvířat. Měl v plánu vybudovat jednu centrální tržnici.
1842 Problémy v dopravě a se zajištěním hygieny na tržnici se stále prohlubovaly, proto prefekt Claude Berthelot de Rambuteau ustanovil komisi, jímž úkolem bylo posoudit zachování tržnice nebo její přesun.
1848 Architektonickou soutěž na novou tržnici vyhrál Victor Baltard, který navrhl stavbu 12 pavilonů s kovovou konstrukcí nesených sloupy a s prosklenými střechami. Každý pavilon byl určen pro jiný druh zboží.
1852-1870 Výstavba deseti pavilonů podle vítězného projektu.
1963 Pařížský prefekt navrhl renovaci pravého břehu od řeky Seiny až k Východnímu nádraží. Jednalo se o oblast 670 hektarů se 150 000 obyvateli. Tento projekt však městská rada zamítla a nechala vypracovat studii týkající se pouze tržnice a přilehlého okolí.
1968 První projekty byly zamítnuty městskou radou. Oblast obnovy byla snížena ze 32 na 15 ha a byla upřednostněna výstavba v podzemí.
1973 Demolice pavilonu masa. V létě byl na staveništi natáčen film Nedotýkej se bílé ženy (Touche pas à la femme blanche). Rovněž se staveniště objevilo ve filmu Nájemník (Le Locataire) režiséra Romana Polanskiho z roku 1976. Pouze jediný pavilon č. 8, který sloužil pro trh s vejci a drůbeží, byl zachován, rozebrán a znovu postaven v Nogent-sur-Marne, kde slouží jako divadelní sál.
1975 První projekt byl odmítnut a místo něj byl přijat projekt obchodního centra částečně zapuštěného pod zem a spojeného z podzemní stanicí s názvem Forum des Halles, jehož autory jsou Claude Vasconi a Georges Pencreac'h.
2004Pařížská radnice vyhlásila architektonickou soutěž na celkovou obnovu čtvrti.
2007 V červenci vyhráli francouzští architekti Patrick Berger a Jacques Anziutti soutěž na projekt Carreau des Halles, který by měl v budoucnu nahradit současné Forum des Halles.
Situace dnes
Dnešní místo je nejen významným obchodním centrem, které ročně navštíví 41 miliónů lidí, ale rovněž důležitou dopravní tepnou. V podzemí se nachází stanice Châtelet – Les Halles, kde se spojují linky A, B a D a kde je možné přestoupit na dalších pět linek metra (1, 4, 7, 11 a 14), 15 autobusových linek a 13 linek Noctilien, které každodenně přepraví v průměru 800.000 cestujících. V podzemí se rovněž nachází síť silnic a parkovišť.
