PROFILBARU.COM

Grub
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°26′53″ s. š., 9°30′34″ v. d.
Nadmořská výška	812 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Švýcarsko
Kanton	Appenzell Ausserrhoden
	Grub Grub, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	4,21 km²
Počet obyvatel	1 008 (2018)
Hustota zalidnění	239,4 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.grub.ch
Telefonní předvolba	071
PSČ	9035
Označení vozidel	AR
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Grub (psáno také jako Grub AR pro odlišení od jiných stejnojmenných sídel) je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se ve severovýchodní části kantonu, asi 18 kilometrů severovýchodně od Herisau, v nadmořské výšce 812 metrů. Žije zde přibližně 1 000^[1] obyvatel.^[2]

Geografie

Grub leží v kotlině na potoce Mattenbach, který odděluje dvě obce Grub SG (sever) a Grub AR (jih). Cesta z Heidenu přes Grub do Rorschachu je historicky doložena již od 15. století a existovala také cesta z Grubu přes Eggersriet do St. Gallenu. Grub sousedí s obcemi Eggersriet, Rehetobel a Heiden. Kromě centrální obce patří k území obce různé menší osady (Riemen, Halten, Hartmannsrüti, Schwarzenegg, Frauenrüti) a jednotlivé statky. Nejvyšším bodem obce je vrch Kaien ve výšce 1115 m n. m.

Historie

Nejstarší historie

Při vykopávkách v Rorschacherbergu v roce 1937 byla objevena ohniště ze sídliště z doby halštatské, což svědčí o tom, že lidé byli v této oblasti usazeni již před více než 2000 lety. Předpokládá se, že tato oblast byla využívána jako lovecký revír.^[3]

Osada je v listinách poprvé zmiňována v roce 1488 jako uss der Gruob, nejstarší názvy statků ve 13. a 14. století ukazují na osídlení z Rorschachu a Goldachu (západní část).^[4]^[5] Zdá se, že hlavní hospodářský prospěch měli šlechtici z Rorschachu jako feudálové kláštera v St. Gallenu. Po appenzellských válkách v letech 1401 až 1429 byl Grub podél Mattenbachu rozdělen mezi nový stát Appenzell (Grub AR) a klášter St. Gallen (Grub SG). Grub v Appenzellu byl připojen k rhodu (okrsku) Trogen. V roce 1458 došlo k úpravě hranic. Vlastní „Grub“, prohlubeň ve východní oblasti, k níž lze přiřadit název místa, byl do roku 1495 poddanským územím Rorschachu.^[6]

Reformace

Východní část obce Grub v Appenzellu patřila do roku 1474 k farnosti Rorschach, západní část do roku 1603 k farnosti Goldach. V roce 1474 povolil opat ze St. Gallenu postavit ve východní části appenzellského Grubu kapli jako dceřiný kostel Rorschachu. Ten měl od té doby zřejmě své vlastní úřady.^[5] V průběhu reformace se většina obyvatel Grubu vyslovila pro přestup na novou víru. Od roku 1589 kostel využívali rovným dílem katolíci ze St. Gallenu i reformovaní z Appenzellu. Mezi starou a novou vírou však opakovaně vznikalo napětí, zejména při tradičních procesích přes reformované území. V roce 1751 reformovaní kostel odkoupili a postavili nový, katolický kostel v Grubu, patřícího pod St. Gallen.^[3]

V roce 1752 byl v Grubu AR vysvěcen nový reformovaný kostel, který byl nyní mnohem větší a byl financován ze soukromých darů.^[5] Kostel navrhl a postavil stavitelský mistr z Teufenu, Jakob Grubenmann. To svědčí o tom, že někteří obyvatelé Grubu získali bohatství, většinou v oblasti obchodu s textilem.^[3]

V 90. letech 17. století začaly myšlenky Francouzské revoluce získávat stále více přívrženců, a to i v Grubu. To mimo jiné vedlo ke zdokonalení dosavadního pozemkového katastru. Ten obsahoval tehdy platné zákony v Appenzellu Ausserrhoden. Během helvétského období byl Grub součástí kantonu Säntis, okresu Wald.^[3]

19. století

Od počátku 19. století se v obci Grub zdokonaloval hasičský systém. Obec měla v počátcích hasičský vůz. Poprvé byla použita v roce 1832, kdy došlo k požáru malého neobydleného domu.

V roce 1843 se farníci v Grubu a Heidenu rozhodli obnovit silnici Heiden – Grub – Eggersriet – Martinsbrücke – St. Gallen. Spojení mělo pro textilní výrobce v Grubu a Heidenu mimořádný význam, protože zajišťovalo přístup do hospodářského centra oblasti, St. Gallenu. V následujících letech byla v rámci obce Grub AR vybudována další dopravní spojení. Při této příležitosti byl na této trase zřízen také dostavník. Centrum obce kolem kostela se rozvinulo až ve druhé polovině 19. století, a to z osady na vesnici.

V roce 1873 Grub nepřijal nabídku Heidenu, aby se podílel na nákladech železničního spojení mezi Rorschachem a Heidenem. Po zrušení dostavníkové linky v roce 1875 tak měl Grub špatné napojení na veřejnou dopravu. To vyvolávalo nelibost. Po žádosti čtenářského spolku z Grubu - spolu s dalšími čtenářskými spolky, jejichž obce byly špatným dopravním spojením postiženy - byl v roce 1895 dostavník obnoven. Dnes má Grub každou půlhodinu spojení se St. Gallenem prostřednictvím poštovní autobusové linky Heiden–Engelburg.

20. století

V roce 1910 byla založena soukromá společnost „Elektra Grub“ se sídlem v Grubu. Prosazovala elektrifikaci obce. V roce 1916 byla její zařízení postoupena obci.^[3]

Od počátku první světové války se Grub dostal do hospodářských potíží. V meziválečném období obec zchudla a chudoba trvala až do doby po druhé světové válce. Teprve poté se Grub začal hospodářsky zotavovat.^[3] Nové ulice a čtvrti budované od roku 1964 svědčí o rostoucí oblibě Grubu jako obce k bydlení. V této době byly postaveny i další budovy, například dnešní základní škola nebo domov důchodců. Cílem bylo zatraktivnit obec jako místo pro život. Opatření se ukázala jako účinná. V období mezi lety 1970 a 1990 zaznamenal Grub největší procentuální nárůst počtu obyvatel v kantonu Appenzell Ausserrhoden. Veřejné služby jsou od roku 1970 stále častěji vykonávány prostřednictvím účelových sdružení; například základní škola je provozována společně s Grubem SG (od roku 1978), střední škola je ve Wolfhaldenu a o katastr se od roku 2001 stará obec Heiden.^[5]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[5]
Rok	1667	1734	1818	1850	1870	1888	1900	1920	1941	1960	1980	2000	2010	2020	2022
Počet obyvatel	543	890	715	967	937	992	1017	830	679	659	833	1038	1005	1007	989

Hospodářství

Stejně, jako jinde v Appenzellu Ausserrhoden, bylo historicky hlavním zaměstnáním místních obyvatel zemědělství a textilní průmysl. Zavedení tkaní bavlny kolem roku 1750 učinilo z některých obyvatel Grubu textilní výrobce, zvláště výnosné bylo tkaní bavlněného mušelínu. V 19. století zde byla vařovna příze, bělidlo a dvě soukárny. Přibližně od roku 1870 do roku 1920 převládalo tkalcovství saténovým stehem a vyšívání. Konec textilního průmyslu v době první světové války vedl k výraznému odlivu obyvatelstva. V letech 1939–2000 klesl počet statků z 69 na 16.

V Grubu se nacházejí různé řemeslné podniky. Nachází se zde řeznictví, sýrárna a obchod s potravinami a také několik hostinců s dlouholetou tradicí.

Významným zaměstnavatelem v obci jsou minerální a léčebné lázně Unterrechstein. První zmínka o léčivém prameni v Unterrechsteinu pochází z roku 1463, první lázně jsou doloženy v roce 1785 a v průběhu let se zde rozvinuly lázně s vanovými koupelemi. V roce 1982 byla založena současná společnost a lázně byly rozšířeny na zdravotní a wellness centrum se saunami, masážemi, fyzioterapií a fitness programy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Grub AR na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-05-22]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ZÜST, Walter; KLEGER, Oskar. Grub, eine geschichtliche Darstellung. Herisau: Schläpfer & Co. AG, 1975. (německy)
↑ ortsnamen.ch [online]. [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e FUCHS, Thomas. Grub (AR) [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-03-20 [cit. 2023-05-25]. Dostupné online. (německy)
↑ SONDEREGGER, Stefan. Die Orts- und Flurnamen des Landes Appenzell. Herkunft und Bedeutungen der Orts- und Flurnamen des Landes Appenzell. Frauenfeld: Huber, 2013. Dostupné online. (německy)