Global Gateway (česky Globální brána) je strategie Evropské unie na podporu infrastrukturních projektů po celém světě, zejména však v rozvojových zemích v subsaharské Africe, Latinské Americe a Karibiku, na Blízkém východě, v Asii a Tichomoří. Iniciovaná byla v roce 2021 a jejím cílem je do roku 2027 shromáždit investice ve výši až 300 miliard eur.[1]
Strategie je označována za protiváhu čínské iniciativy Nová Hedvábná stezka (známější pod názvem Pás a stezka) a dle prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové má bránit ekonomické a politické závislosti rozvojových zemí na Číně.[2][3] Evropským zemím by měla přinést mj. snížení migrace a vytvoření byznysových příležitostí pro evropský průmysl.[4] Oproti čínské iniciativě však projekty EU u příjemců narážely na odpor kvůli kladení podmínek například ohledně udržitelnosti,[5] ale i vztahům stále ovlivněnými koloniální minulostí a dalšími politickými faktory.[6]
Strategie je od roku 2024 součástí agendy českého eurokomisaře Jozefa Síkely.[4] Ten mimo jiné musí projít tzv. grilováním ze strany Výboru pro rozvoj (DEVE) v Evropském parlamentu, který je ke strategii poměrně kritický.[7]
Oblasti podpory
Dle EU se strategie "zaměřuje na podporu inteligentních, čistých a zabezpečených propojení v oblasti digitálních technologií, energetiky a dopravy a na posílení zdravotnických, vzdělávacích a výzkumných systémů na celém světě." V jednotlivých oblastech byly vytyčeny priority:
Financování
Evropská unie počítala s investicemi v hodnotě až 135 miliard eur ze strany EU a 145 miliard eur ze strany evropských finančních a rozvojových institucí, doplněných grantovým financováním.[1] Částka 53 miliard eur měla být určena na záruky a 232 miliard eur na udržitelné investice.[1] Největší část prostředků, zhruba 150 miliard eur, by měla směřovat do Afriky, dalších 50 miliard pak do Latinské Ameriky.[3] Otázka financování však zůstávala poměrně vágní.[3]
Projekty
V rámci Global Gateway bylo pro rok 2024 vybráno 138 "vlajkových" projektů po celém světě (o rok dříve 87), z čehož se 61 projektů týkalo klimatu a energetiky, 32 dopravy, 18 digitálních technologií, 14 zdravotní péče a 13 vzdělávání a výzkumu.[8] Z toho 65 projektů mělo být realizováno v Africe, 30 v Latinské Americe a Karibiku a 20 v Asii.[8] Mezi nevýznamnější projekty patří posílení produkce vakcín a léčiv v Africe nebo modernizace a výstavba železnice z angolského přístavu Lobito do Zambie a Demokratické republiky Kongo.[9][10]
Kritika
Strategie od počátku schytávala kritiku například za absenci uceleného plánu a nejasné financování,[11] chybějící informace o možnosti zapojení pro evropské firmy[12] nebo zapojení čínských a indických firem do projektů.[3] Například dle Zuzany Krulichové z institutu Europeum iniciativa zaváněla neokolonialismem.[13] Zároveň se dle některých kritiků jednalo pouze o rebranding již dříve existujících programů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Strategie Global Gateway – přehled. International Partnership [online]. Evropská komise [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ LAU, Stuart; COKELAERE, Hanne. EU launches ‘Global Gateway’ to counter China’s Belt and Road. Politico [online]. 2021-09-15 [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Global Gateway – strategické unijní FOMO. Voxpot [online]. 2024-10-08 [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ a b HOUSKA, Ondřej. Ani energetika, ani obchod, Síkela bude v Bruselu pomáhat vzdorovat Číně. Jak důležité portfolio dostal?. Hospodářské noviny [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ ŽIŽKA, Jan. Bruselské portfolio Global Gateway už má výraznou českou stopu. Export.cz [online]. 2024-10-07 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online.
- ↑ TRÁVNÍČEK, Jiří Daniel. Global Gateway jako protiváha Nové hedvábné stezky: Namibie (bakalářská práce). Praha: [s.n.], 2024. Dostupné online. S. 46-47.
- ↑ ŠUPOVÁ, Tereza. Europoslanci v minulosti kritizovali Global Gateway, od Síkely čekají změny. České noviny [online]. 2024-10-25 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online.
- ↑ a b BILAL, San; TEEVAN, Chloe. Global Gateway: Where now and where to next? [online]. ECDPM, 2024-06 [cit. 2024-11-01]. S. 6. Dostupné online.
- ↑ Bilal a Teevan (2024), s. 11-12.
- ↑ BRYCHTA, Filip. Souboj železnic. Pomůžou Africe vymanit se z měděného kolonialismu?. Voxpot [online]. 2024-10-22 [cit. 2024-11-01]. Dostupné online.
- ↑ KRULICHOVÁ, Zuzana. Síkela se má pro unii starat o ambiciózní, ale kritizovaný projekt Global Gateway. Co ho čeká?. Hospodářské noviny [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ NOZAR, Mikuláš. Firmy EU neví, jak se zapojit do projektů Global Gateway. Svaz průmyslu a dopravy České republiky [online]. 2024-05-24 [cit. 2024-10-24]. Dostupné online.
- ↑ NERAD, Filip; DUCHKOVÁ, Anna. Pro „Globální bránu“ musí Síkela najít peníze a strategii. Pak s ní EU může konkurovat Číně, věří expertka. Bruselské chlebíčky [online]. Český rozhlas, 2024-09-30 [cit. 2024-10-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
