Výzkum je „tvořivá a systematická práce prováděná za účelem zvýšení zásoby znalostí“.[1] Zahrnuje shromažďování, organizaci a analýzu informací za účelem lepšího porozumění tématu nebo problému. Výzkumný projekt může být rozšířením minulé práce v oboru. Pro testování platnosti nástrojů, postupů nebo experimentů může výzkum replikovat prvky předchozích projektů nebo projekt jako celek.
Účel výzkumu
Primárními účely základního výzkumu (na rozdíl od aplikovaného výzkumu) jsou dokumentace, objevy, interpretace a výzkum a vývoj (R&D) metod a systémů pro rozvoj lidského poznání. Přístupy k výzkumu závisí na epistemologiích, které se značně liší jak v rámci humanitních oborů, tak i mezi nimi. Existuje několik forem výzkumu: vědecký, humanitní, umělecký, ekonomický, sociální, obchodní, marketingový, praktický výzkum, technologický a jiné.
Metodika výzkumu
Výzkum je založen na určité metodě, používá metodologii, v úvodu obsahuje hypotézu, která se výzkumem ověřuje. V závěru doplněném i výsledky výzkumného šetření je výzkumný záměr potvrzen nebo vyvrácen.[2] Pracuje-li s přímo získanými poznatky, jedná se o empirický výzkum. Takovým výzkumem je třeba sběr statistických dat (v České republice jej má na starosti Středisko empirických výzkumů – STEM).
Užití výrazu výzkum v češtině
Synonymy českého slova výzkum jsou výrazy průzkum, bádání, studie.[3]
Synonymum bádání má v současné češtině mnohem nižší výskyt než výzkum (3,62 výskytů na 1 milion slov pro bádání oproti 73,42 pro výzkum).[4][5] Ve starší češtině (19. století) byl naopak výraz bádání častější. Např. v Časopise Musea království českého z roku 1860 se výraz bádání vyskytuje čtrnáctkrát, slovo výzkum není v tomto ročníku uvedeno.[6] Instituce odpovídající činností dnešním výzkumným ústavům se na přelomu 19. a 20. století nazývaly výzkumné stanice.[7]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Research na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
