Georgij Michajlovič Brjancev (rusky Георгий Михайлович Брянцев; 23. dubnajul./ 6. května 1904greg., stanice Alexandrijskaja, Severní Kavkaz, dnes Stavropolský kraj – 26. prosince 1960, Moskva) byl ruský sovětský spisovatel a scenárista.[1][2]
Narodil se v rodině kozáka. Vystudoval báňskou školu a školu vojenských námořních letců, Roku 1924 vstoupil do komunistické strany, v letech 1925–1951 sloužil v sovětské armádě, kde dosáhl hodnosti podplukovníka. Během Velké vlastenecké války byl u sovětské rozvědky, pracoval v týlu nepřítele a v letech 1942–1943 se podílel na partyzánském hnutí v lese u Brjanska. Za hrdinství během války obdržel řadu vyznamenání. Mimo jiné mu byl dvakrát (1942 a 1946) udělen Řád rudého praporu a roku 1951 Leninův řád.[1][2]
Psát začal až po válce. Základem jeho tvorby byly vlastní zkušenosti a zážitky z rozvědné služby. Je autorem několika románů a souborů povídek. V padesátých letech napsal také několik špionážních knih pro mládež.[1][2]