Ferdinand z Trauttmansdorffu (1825–1896)

Ferdinand hrabě z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Nejvyšší komorník císařského dvora
Ve funkci:
1884 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceFranz Folliot de Crenneville
NástupceHugo Abensperg-Traun
Předseda Panské sněmovny
rakouské Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarel Vilém z Auerspergu
NástupceAlfred III. August z Windisch-Graetze
Místopředseda rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1872 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1871 – ?
PanovníkFrantišek Josef I.
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1870 – 12. prosinec 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceJosef z Trauttmansdorffu
Rakouský velvyslanec u Svatého stolce
Ve funkci:
1868 – 1872
PanovníkFrantišek Josef I.
Rakouský vyslanec v Mnichově
Ve funkci:
1867 – 1868
Rakouský vyslanec v Karlsruhe
Ve funkci:
1859 – 1866
PanovníkFrantišek Josef I.
Tajný rada
Ve funkci:
1868 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
Císařský komorník
Ve funkci:
1849 – 12. prosince 1896
PanovníkFrantišek Josef I.
Narození27. června 1825 nebo 27. července 1825
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. prosince 1896 (ve věku 71 let)
Friedau
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníTrauttmansdorffská hrobka v Horšovském Týně
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťMarie Františka z Lichtenštejna (od 1860)
RodičeJosef z Trauttmansdorffu-Weinsbergu a Josefína Károlyiová z Nagy-Károly
DětiJosefína z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Karel Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu
Marie Františka z Trauttmansdorffu
Příbuzníděd: Ferdinand z Trauttmansdorffu (1749–1827)
tchán: Alois II. z Liechtensteinu (1796–1858)
tchyně: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1881)
zeť: Karl Maria Coudenhove (1855–1913)
Profesepolitik a diplomat
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1867 Řád Františka Josefa,
1870 Císařský rakouský řád Leopoldův,
1878 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1042)
CommonsFerdinand Trauttmansdorff-Weinsberg (1825–1896)
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand hrabě z Trauttmansdorffu-Weinsbergu (německy Ferdinand Graf von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg; 27. června 1825 Vídeň – 12. prosince 1896 Fridau, Rakousko) byl rakouský šlechtic, diplomat a politik z významného rodu Trauttmansdorffů usazeného v Čechách. Řadu let byl rakouským vyslancem v různých zemích, později předsedou rakouské Panské sněmovny, získal též Řád zlatého rouna. Mimo jiné vlastnil statky na Moravě (Koryčany).

Diplomat a politik

Erb Ferdinanda Trauttmansdorffa

Pocházel z knížecí linie Trauttmansdorffů, narodil se ve Vídni jako jediný syn hraběte Josefa z Trauttmansdorffu (1788–1870),[1] dlouholetého vyslance v Prusku, a hraběnky Josefy Károlyiové (1803–1863).[2] Studoval práva na Karlově univerzitě (1843–1847) a s ohledem na dlouholeté působení svého otce v zahraničí byl předurčen k diplomatické kariéře, kterou zahájil po roce 1847 na nižších postech v Londýně, Paříži, Berlíně a Stuttgartu. V letech 1859–1866 byl rakouským vyslancem v Karlsruhe,[3] kde se mu podařilo přimět Bádensko ke spojenectví s Rakouskem v prusko-rakouské válce 1866. V letech 1867–1868 byl vyslancem v Mnichově a svou diplomatickou kariéru završil prestižní funkcí velvyslance u Svatého stolce (1868–1872).[4]

Po otcově smrti se stal doživotním členem Panské sněmovny. V roce 1871 byl krátce poslancem Moravského zemského sněmu, již v roce 1872 se ale stal místopředsedou Panské sněmovny ve Vídni, od roku 1879 byl jejím předsedou, jako politik patřil ke konzervativnímu křídlu ústavověrné strany. Od roku 1884 byl nejvyšším komořím císařského dvora, tento post s kompetencí pro správu uměleckých sbírek Habsburků zastával až do smrti.[5]

Zemřel 12. prosince 1896 ve věku 71 let na zámku Fridau v Dolním Rakousku, pohřben byl v rodové hrobce u kostela sv. Anny v Horšovském Týně.[6][7]

Majetek

Zámek Fridau (Dolní Rakousko)

V roce 1869 koupil v Dolním Rakousku velkostatky Fridau a Kirchberg an der Pielach. K velkostaktům patřilo přes 7.000 hektarů půdy a vynášely zisk ve výši 60.000 zlatých ročně.[8] Zámek Fridau nechal přestavět, často tu pobýval a také zde zemřel. V roce 1870 zdědil po otci majetek na Moravě a Čechách. Na jižní Moravě mu patřil velkostatek Koryčany[9] K velkostatku patřilo 2.662 hektarů půdy[10] a zámek, který byl příležitostným rodinným sídlem. Ve středních Čechách byl majetkem rodu velkostatek Obříství s rozlohou 1.818 hektarů půdy.[11] Na zámku Obříství realizoval v roce 1873 stavební úpravy doložené aliančním erbem Trauttmansdorffů a Lichtenštejnů.[12] Manželka Marie, rozená princezna z Lichtenštejna se v Obříství angažovala také v charitě.[13] Na svých moravských statcích pobýval jen výjimečně, jako milovník koní spoluzakládal a finančně podporoval Spolek na podporu chovu koní na Moravě, čestné funkce zastával i v různých spolcích v Rakousku. Ve Vídni byl jeho sídlem palác v ulici Elisabethstraße 18.

Tituly a ocenění

V roce 1849 byl jmenován c. k. komořím[14] a jako vyslanec v Bavorsku obdržel v roce 1867 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[15] Během působení v diplomatických službách i později jako vysoce postavený hodnostář císařského dvora obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i od zahraničních panovníků.[16] Mimo jiné byl od roku 1890 kancléřem Řádu Františka Josefa.[17]]Nejvyššího ocenění dosáhl v roce 1878 jako rytíř Řádu zlatého rouna.[18][19]

Rakousko-Uhersko

Zahraničí

Rodina

V roce 1860 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Františkou z Lichtenštejna (1834–1909), dcerou knížete Aloise II. z Lichtenštejna. Marie Františka byla později c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže.[20]

Měli spolu šest dětí, z nichž nejmladší syn Adolf (1877–1914) padl za první světové války. Starší syn Karel Ferdinand (1864–1910) díky spříznění s Lichtenštejny rozšířil rodový majetek na Moravě o velkostatek Hostim. Dcera Marie Františka (1862–1940) byla manželkou hraběte Karla Coudenhove, místodržitele v Čechách.

Díky své manželce z rodu Lichtenštejnů měl blízké příbuzenské vazby na významné osobnosti v Čechách, jeho švagry byli kníže Adolf Josef ze Schwarzenbergu a kníže Jiří Kristián z Lobkowicz.

Ferdinandova sestra Josefína (1835–1894) byla manželkou moravského šlechtice hraběte Zikmunda Berchtolda z Uherčic.

Děti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Rodokmen Trauttmansdorffů na webu euweb.cz dostupné online
  2. ↑ Rodokmen Károlyiů na webu euweb.cz dostupné online
  3. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1860; Vídeň, 1860; s. 144 dostupné online
  4. ↑ Přehled velvyslanců Rakouska-Uherska ve Vatikánu in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 24dostupné online
  5. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 14 dostupné online
  6. ↑ KUNEŠ, Václav: Kostel svaté Anny na Vršíčku 1507–2007; Horšovský Týn, 2016; s. 26
  7. ↑ Pohřebiště rodu Trauttmansdorffů v 19. století na webu royaltyguide.com dostupné online
  8. ↑ Schematismus und Statistik des Großgrundbesitzes in den Erzherzogtümern Nieder- u. Oberösterreich und im Herzogtume Steiermark; Praha, 1908; s. 207–210 dostupné online
  9. ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl 3., s. 71; Praha, 1998 ISBN 80-85983-15-X
  10. ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien 1899; Brno, 1899; s. 81 dostupné online
  11. ↑ PROCHÁZKA, Johann von: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 623–624 dostupné online
  12. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 338
  13. ↑ Dějiny obce Obříství dostupné online
  14. ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1853; Vídeň, 1853; s. 99 dostupné online
  15. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 167 dostupné online
  16. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Ferdinanda Trauttmansdorffa in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 15 dostupné online
  17. ↑ POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2017; Praha, 2016; s. 406 ISBN 978-80-85955-43-9
  18. ↑ Seznam rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
  19. ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (Zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 278
  20. ↑ Gothaischer Hofkalender 1870; Gotha, 1870; s. 274–275 dostupné online

Literatura

Externí odkazy

Předsedové Panské sněmovny rakouské Říšské rady
Střední znak habsburských dědičných zemí

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!