Četnictvo a c. k. četnictvo byl vojensky organizovaný sbor určený k udržování veřejného pořádku a bezpečnosti, který působil v letech 1815–1867 v Rakouském císařství a v letech 1867–1918 v Rakousko-Uhersku. První jednotkou četnictva v Rakousku byl četnický pluk v Lombardii. která připadla po Vídeňském kongresu Rakousku. Tento pluk byl spolu s ostatními vojenskými jednotkami zařazen do rakouské armády. C. k. četnictvo vzniklo císařským nařízením z 8. června 1849.
Do jeho čela byl postaven generální inspektor Jan Kempen z Fichtenstammu.[1]
Organizace
Podle vyhlášky ministerstva vnitra z 18. ledna 1850 bylo vytvořeno 16 četnických pluků. Každý pluk měl asi 1000 mužů.
Johann Kempen von Fichtenstamm LithoGendarm - četník 1850Korporal - desátník 1850Wachtmeister - strážmistr 1850
Organizace četnických pluků podle dekretu z 18. ledna 1850
V roce 1854 byl navýšen počet pluků na 19. Důvodem byla příliš velké zatížení pluků 4, 5 a 6. Území, kde tyto pluky působily, bylo rozděleno a druhá část přidělena novým plukům 17, 18 a 19.
V roce 1859, kdy Rakousko ztratilo Lombardii, byl zrušen pluk číslo 14. V roce 1866 pak byly pluky reorganizovány na zemská četnická velitelství. Roku 1860 byl četnictvo reorganizováno. Počet pluků byl snížen na 10. Početní stav byl snížen z 19 000 na 8 000.
Dolní a Horní Rakousko, Solnohradsko, Štýrsko a Korutany
1860 Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
Čechy, Morava a Slezsko
1860–1866: Oberst Rudolph Severus von Laubenfeld
Zemský velitel 1866–1918
Čechy
1866: Oberst Erwin Stainhauser von Treuberg
Morava a Slezsko
1866–1867: Petr rytíř Lammer z Castell-Rombalda
1867–1873: Antonín Sabranský z Thalbrücku
1873–1880: Adolf Polivka z Treunsee
1880–1885: Jindřich John
1885–1891: Antonín Galina
1891–1897: Engelbert z Grosslu
1897–1900: František šl. Polak
1900–1902: Jindřich Hawel z Heidsee
1902–1905: Ludvík Eppich
1905–1912: Jan Herold ze Stody
1912–1912: Bedřich Vranex (zatímní)
1912–1914: Gustav Gautsch z Frankenthurnu
1914–1918: Leopold Trummer z Tronningenu
1918–1918: Karel Straube
Hodnosti a označení hodností četnictva
Do roku 1914
1914–1918
hodnostní označení
Gendarm
Gendarm
dvě hvězdy
Titular-Postenführer
Führer
tři hvězdy
Titular-Wachtmeister
Vizewachtmeister
tři hvězdy, žlutá porta 13 mm široká (od listopadu 1908 20 mm)
Titular-Wachtmeister-Postenführer
Wachtmeister II. Klasse
tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm)
Wachtmeister-Postenkommandant
Wachtmeister I. Klasse
tři hvězdy z bílého hedvábí, žlutá porta 13 mm široká (od roku 1907 stříbrná a od roku 1908 zvětšená na 20 mm) od II. třídy ho odlišovala důstojnická šavle v ocelové pochvě (1895)s hedvábným porteppe (1907)
Wachtmeister-Bezirksgendarmeriekommandant
Bezirkswachtmeister
tři hvězdy z bílého hedvábí; stříbrná porta pro poddůstojníky a 3 mm od ní 6 mm úzká stříbrná porta
Rittmeister
Rittmeister
tři hvězdy
Major
Major
jedna stříbrná hvězda; 3,3 cm široká zlatá porta pro důstojníky na límci a manžetách
Oberstleutnant
Oberstleutnant
jako major, dvě hvězdy
Oberst
Oberst
jako major, tři hvězdy
Oběžníkem z roku 1908 bylo předepsáno, že pokud se jednalo o velitele stanic a okresní velitele, měli jako znamení malý zlatý knoflík s císařským monogramem.
Reference
↑Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes. Vídeň,: [s.n.], 1850.
Literatura
GREGOR, Jan. Četnictvo v habsburské monarchii a Československu se zaměřením na situaci v letech 1938–1939 z pohledu OČV Nové Město na Moravě a nadřízených složek. Brno, 2013. 77 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Vladimír Černý. Dostupné online.
