Bílé Karpaty Biele Karpaty Bílé Karpaty, Vršatské bradlá
Nejvyšší bod 970 m n. m. (Velká Javořina ) Rozloha 575 km² Střední výška 473 m n. m. Nadřazená jednotka Slovensko-moravské Karpaty Sousední jednotky Vizovická vrchovina , Javorníky , Považské podolie , Myjavská pahorkatina , Chvojnická pahorkatina Podřazené jednotky Chmeľovská hornatina , Javořinská hornatina , Lopenická hornatina , Straňanská kotlina , Žalostinská vrchovina Světadíl Evropa Stát Česko Česko Slovensko Slovensko Bílé Karpaty v rámci Vnějších Západních Karpat , vyznačeny červeněHorniny křída , pískovec , slepenec Povodí Váh , Morava Souřadnice 48°51′27″ s. š. , 17°40′29″ v. d. Identifikátory Kód geomorf. jednotky IXC-2 multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky .
Červený kámen
Bílé Karpaty (slovensky Biele Karpaty ) jsou geomorfologický celek a pohoří nacházející se na česko -slovenské hranici. Vznik horstva byl podnícen vyvrásněním z mořských sedimentů .
Charakteristika
Nejvyšším vrcholem je Velká Javořina (970 m), poblíž které se nachází prales s porosty javoru , buku a jasanu . Vedle Velké Javořiny jsou v Bílých Karpatech ještě další 4 devítistovky[ 1] - Chmeľová (925 m), Jelenec (925 m), Velký Lopeník (911 m) a Kobylinec (911 m). Podrobné seznamy hor podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Bílých Karpatech .
Patří do povodí řek Moravy a Váh , které se vlévají do Dunaje . Z geomorfologického hlediska je geomorfologický celek Bílé Karpaty součástí Karpat , konkrétně subprovincie Vnější Západní Karpaty a oblasti Slovensko-moravské Karpaty .
Centrální části pohoří jsou chráněny ve slovenské Chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty , na kterou pak na české straně navazuje česká CHKO Bílé Karpaty . Mezi nejnavštěvovanější pozoruhodnosti patří Vršatecká bradla, Červený Kameň, Lednický hrad či unikátní květnaté louky.
Panoramatický pohled na Bílé Karpaty - kopce Velká Javořina, Jelenec, Nová Hora a Velký a Malý Lopeník
Geologie
Z geologického hlediska se jedná o flyšové pohoří s převahou pískovců , slepenců a jílovců z období paleocénu až spodního eocénu . Výrazné zastoupení zde mají kromě pískovců a slepenců i jílovce z období vrchní křídy až paleocén . Flyšové pásmo je v oblasti Bílých Karpat tvořeno magurským příkrovem . Ten je tvořen příkrovovou bělokarpatskou jednotkou, která leží v bystrické jednotce. V reliéfu se výrazně projevují odolné vápence , které pocházejí z jurských usazenin bradlového pásma .
Nejvýznamnější jsou:
Tato bradla byla odkryta po denudaci flyšových souvrství.
V bradlovém pásmu Bílých Karpat se nalézá i několik jeskyní , např. :
Vodstvo
Většina území Bílých Karpat patří k povodí řek Váh a Morava .
Největšími přítoky Váhu jsou zde:
Vlára zpětnou erozí pronikla do Vizovických vrchů , kde se říčním pirátstvím zmocnila části povodí Moravy .
Velička u osady Čerešnické mlýny, Nová Lhota
Do Moravy z oblasti vtékají :
Flyšový charakter pohoří, který způsobuje nedostatečné vsakování podzemních vod a jejich celkově mělký oběh, způsobuje nevyrovnaný průtok vodních toků . Největší bývá v jarním období.
Flóra a fauna
V oblasti Bílých Karpat převládají listnaté lesy , převážně bukové . Na jižních úbočích pohoří se ve výškách nad 500 m n. m. nacházejí hlavně dubohabrové lesy, ze severozápadu se zvyšuje podíl jehličnanů.
Přírodní rezervace Dolnoněmčanské louky
Vyskytují se zde tito plazi:
Chráněné krajinné oblasti
Centrální části pohoří je na slovenské straně chráněna v Chráněné krajinné oblasti Biele Karpaty a na straně České republiky v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty .
Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena 3. listopadu 1980 . Celková rozloha chráněné oblasti je 715 čtverečních kilometrů a leží v nadmořské výšce 175 – 970 m. CHKO zasahuje do okresů Hodonín , Uherské Hradiště a Zlín . V roce 1996 bylo zařazeno na seznam biosférických rezervací UNESCO .
Fotogalerie
360° panoramatický pohled z kopce
Lesná před východem slunce
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biele Karpaty na slovenské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy