Budova Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko

Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně
Účel stavby
zážitkový hostel
Základní informace
Sloh	moderní architektura, klasicistní architektura a art deco architektura
Architekt	Bohumír Čermák
Výstavba	1912–1913
Stavebník	Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně
Poloha
Adresa	Koliště 71/43, Zábrdovice, Brno-střed, Česko Česko
Ulice	Koliště
Souřadnice	49°11′51,5″ s. š., 16°36′53,19″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	106741 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	https://franzkafkaspital.cz
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova bývalé Dělnické úrazové pojišťovny a později úrazové nemocnice je součástí areálu Úrazové nemocnice Brno. Stavbu nechala v letech 1912–1913 postavit Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko v Brně jako své sídlo. Nyní je budova částečně využívána jako zážitkový hostel v rámci sociálního podniku. Kulturní památkou pod rejst. č. ÚSKP 106741 byla stavba opětovně vyhlášena 24. 9. 2021, jelikož šlo o tzv. pozdě zapsanou památku, která ztratila ochranu.^[1]

Historie

Vznik budovy a její popis

Oficiální budova Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko (německy Arbeiterunfallversicherungsanstalt für Mähren und Schlesien in Brünn) byla plánována na několika místech v Brně a po dvou pokusech o umístění v historickém jádru města, které se ukázaly jako méně praktické, byla postavena na současném místě, Theresienglacis č. 5, dnes Koliště č. 43. Všechny přípravné půdorysy i realizovanou stavbu navrhl stavitel Josef Fiala ve stavebním úřadu městského stavitele Josefa Jellinka.^[2] Na provedení fasády a interiéru byla vyhlášena soutěž 14. února 1912 a soutěžící měli měsíc na zhotovení návrhu.^[3][4] Soutěž byla pojata vlastenecky a zúčastnit se tak mohli pouze architekti narození nebo žijící na Moravě a ve Slezsku.^[5] Z celkem 18 obdržených projektů byl 2000 korun oceněn projekt brněnského architekta Bohumíra Čermáka.^[4][2] Dalšími oceněných architekty byli brněnští Erich Lillegg a Raimund Novotný, dále vídeňský architekt Armand Weiser.^[5][6] Čermákův návrh byl ceněn pro jeho racionální řešení, které spojuje klasicistní a post-secesní modernu.^[5]

Doba výstavby trvala 10 měsíců mezi lety 1912 a 1913, celkové stavební náklady činily 800 000 rakouských korun. Půdorys je koncipován jako podlouhlé kancelářské křídlo se dvěma dvorními křídly, schodištěm s prostorným vestibulem a velkou monumentální železnou branou s třemi vchody, která je umístěna uprostřed fasády. V architektuře exteriéru a interiéru, s přihlédnutím k humánnímu účelu budovy, byla mimořádně vyvedena jednoduchá nezdobená monumentalita stavby a bylo pečlivě zabráněno nadměrné okázalosti ve fasádě i v interiéru. Jediným klenotem fasády je figurální vlys (či atika) ve středním rizalitu, který v pískovci provedl brněnský sochař Alfred Dressler (či Dräßler) podle vítězného návrhu Leopolda Hohla. Jeho ztvárnění je však oproti jeho návrhu robustnější.^[5] Na atice je vyobrazeno šest profesí – zemědělec, kovář, horník, zedník, tovární dělník, projektant.^[5] Fasáda byla pokryta světlou omítkou Terranova a sokl umělým pískovcem.^[7] Hlavní efekt budovy spočívá v jejím velkorysém řešení střechy, která je výsledkem umístění nemovitosti. Přední část budovy směřuje k velkému parku a je viditelná z dálky, ale pouze v horních částech, takže tato část byla vyjádřena s velkým důrazem. První tři podlaží jsou od dalších pater oddělena parapetním vlysem, okna v patře nad tímto vlysem jsou polokruhovitě zakončena a okna v dalších patrech jsou běžná.^[7] Vestibul, který svým obložením z belgického modrého mramoru a obyčejným bílým omítkovým štukem působí elegantním a velmi jednoduchým dojmem, vede ke schodišti s výtahem, které bylo pečlivě navrženo ve stejném stylu. Ve štuku vestibulu je provedeno kanelování, jež bylo na stěnách doprovázeno dekorativní malbou,^[4] a po stranách průchodu vedoucím k výtahu jsou umístěni putti. Jeden drží otýpku se srpem, což nejspíše symbolizuje zemědělství a druhý drží kladivo a kleště představující průmysl. Podobný štuk a malba byla provedena na schodišti,^[4] kde je zdobení doplněno jednoduchou florální vitráží s modrým sklem.

Reprezentativní místností byla velká konferenční místnost se šatnou v prvním patře, která se používala pro jednání velkého výboru. Představitelé vlády, prezident pojišťovny a řečníci zde dostávali prominentní místo uspořádáním pódií, zatímco ostatní členové seděli u stolů v pohodlných křeslech. Celé vybavení tohoto sálu bylo provedeno podle návrhu architekta Čermáka v dílnách „Bürgerliche Handwerkskunst“ v Brně a bylo vyrobeno z černého dubového dřeva s tmavě modrou kůží, černým mramorovým obkladem a modro-stříbrně propletenou nástěnnou látkou s bílým štukem, vše pečlivě sladěné ve střídmém, elegantním a klidném tónu.^[2] Výraznějším prvkem bylo pouze kování ústředního topení.^[4] Čermák totiž přizpůsobil vzhled interiérů vážnosti úřadu a navrhl jej oproti svým jiným realizacím velmi střídmě.^[4] Ve stejném patře byla na straně ulice také malá konferenční místnost s prezidentskými a manažerskými místnostmi, které rovněž sloužily k reprezentaci instituce a byly postaveny rovněž důstojně podle návrhu architekta. Seskupení jednotlivých místností bylo v půdorysu uspořádáno co nejpraktičtěji, takže lékaři, vyšetřovny a rentgenový ústav byly v levém bočním křídle. V pravém křídle byla umístěna registratura a podatelna s přidruženými kancelářemi.^[2] V přízemí byl umístěn byt s kuchyní, vrátnice a několik kanceláří. V levé křídlo složilo pro dva zaměstnanecké byty a pravé křídlo pro ženskou a mužskou čekárnu s pracovnou primáře. V mezzaninu byly kanceláře a registratura.^[7] V prvním patře byla velká a malá zasedací místnost, ředitelství, prezidium, šatna, účtárna a pokladny. Ve druhém a třetím patře bylo zázemí ostatních kanceláří a úřadovny. Mohutná střecha, která je nad rizality stupňovaná, nesloužila pouze jako dekorativní prvek, ale byla využívána dodatečnými archivy a kancelářemi, které sloužily v případech mimořádných událostí, jenž v instituci nastávaly několikrát ročně.^[2] Stavební práce byly řízeny stavitelem Josefem Müllerem, který byl schopný plány využít s profesionální jistotou a porozuměním. Betonové stropy mezi jednotlivými podlažími byly vyrobeny s pomocí bednění z rákosových trubek (Rohrzellendecken)^[8] od společnosti Donath & Co., která rovněž provedla všechny betonové konstrukce. Zámečnické práce provedl Rudolf Oplustil,^{[pozn. 1]} měděnou střechu klempířský mistr Leopold Haftel,^{[pozn. 2]} mimořádně masivní tesařské práce provedla firma Brüdern Maschek,^{[pozn. 3]} malířské práce Theodor J. Indra,^{[pozn. 4]} malířské-natěračské práce provedl Karl Stöger, přičemž všichni sídlili v Brně. Mramorový obklad vestibulu, který byl instalován z čistě praktických důvodů pro usnadnění čištění, dodalo mramorářství Martin & Migot v Brně.^{[2][pozn. 5]} Obklady a podlahy provedla firma J. Lichtenstern & Co z Brna.^{[pozn. 6]}

Budova v roce 1915

• 
  Pohled na budovu
• 
  Hlavní portál budovy
• 
  Hlavní portál budovy
• 
  Vstupní vestibul
• 
  Pohled na schodiště vestibulu z chodby
• 
  Zasedací místnost
• 
  Půdorysy

Součástí úrazové nemocnice

Podrobnější informace naleznete v článku Úrazová nemocnice v Brně.

Příznivé výsledky léčby úrazů v době První světové války vedly roku 1925 k otevření úrazové nemocnice při vídeňské pobočce pojišťovny.^[9] K témuž došlo i v Brně, kde byly v letech 1930 a 1931 vyhlášeny dvě architektonické soutěže na stavbu budovy první úrazové pojišťovny v Československu do míst v zadním traktu úřední budovy. Vítězný návrh od Vladimíra Fischera byl realizován do roku 1933 a nová budova byla propojena s úřední budovou pojišťovny.^[9] Pravděpodobně v této době byla úřední budova upravována, především ve vestibulu, kde jsou nyní odlišné lucerny a přibylo rozdělení prostoru vestibulu a chodby s výtahem pomocí prosklené stěny s dveřmi. V květnu 1948 byla po vyhlášení zákona o národním pojištění Dělnická pojišťovna zrušena^[9] a do budovy se posléze rozšířila nemocnice.

Franz Kafka Spital

Poloprázdnou budovu z části získala do správy společnost AMERFO historika Pavla Palečka, která zde 9. června 2020 slavnostně otevřela tzv. Franz Kafka Spital.^[10][11] Společnost již několik let provozuje zážitkové muzeum a hostel v protileteckém krytu 10-Z, kde zaměstnává lidi s fyzickým a duševním postižením, a podobný koncept přenesla i do budovy bývalé úrazové nemocnice. Název projektu odkazuje na Franze Kafku, který pracoval v pražské pobočce pojišťovny a některými případy z Brna se mohl ve svém literárním díle inspirovat.^[12] Ke sklonku života se Kafka chtěl do Brna vrátit, ale kvůli tuberkulóze se tak nestalo.^[13] Hostel v prvním patře má celkem 21 pokojů se starým vybavením nemocnice a návštěvníci se tak mohou vyspat na nemocničním lůžku nebo v bývalém operačním sále, přičemž neobvyklostí je, že se o zdravé návštěvníky starají nemocní lidé.^[14][15][16] Společnost budovu opravuje a má v plánu uvnitř zprovoznit muzeum s historickým vybavením nemocnice a dále expozicí o nemocniční péči, pojišťovnictví, zločinech páchaných na židech a mučících praktikách komunismu.^[17][18][19] Vystaveny jsou kupříkladu i fragmenty synagogy, která stála právě v areálu dnešní úrazové nemocnice. Hostel fungoval již na podzim 2020, avšak kvůli pandemii koronaviru byl dočasně uzavřen a společnost se také dostala do sporu s ministerstvem práce a sociálních věcí kvůli administrativní chybě. Ministerstvo posléze kvůli tomu odmítlo zaplatit příspěvek na mzdy zaměstnanců za 3. čtvrtletí roku 2019. Společnost na ministerstvo podala žádost o odstranění tvrdosti zákona, čemuž ministerstvo mnohokrát vyhovělo, společnosti AMERFO však nedodalo ve lhůtě ani stanovisko a podle slov ministryně Maláčové postupuje podle zákona.^[17] Po medializaci kauzy poslalo ministerstvo na společnost několik kontrol, které nenašly žádné pochybení, což Paleček považuje za mstu.^[20][21][22] S ministerstvem se začal soudit a podal žalobu u ombudsmana, který uznal, že ministerstvo pochybilo.^[20] Společnost kvůli finanční krizi spustila crowdfundingovou sbírku.^[23] V březnu 2021 se jeden ze zaměstnanců s bipolární poruchou upálil, údajně kvůli nejistotám vzniklým v důsledku pandemie a „šikany“ ministerstva.^[24] To se však proti tomu ohradilo a považuje kauzu za mediální nátlak, úřad provedl údajně dvě kontroly na základě podnětu některého ze zaměstnanců.^[25]

Galerie

• 
  Fasáda budovy Koliště č. 43
• 
  Střední rizalit s monumentálním vstupem
• 
  Sochařský zdobený vlys
• 
  Okna levého rizalitu s parapetním vlysem
• 
  Zadní fasáda ve dvoře
• 
  Zadní fasáda bočního křídla
• 
  Vstupní schodiště ve vestibulu
• 
  Pohled do vestibulu směrem k ulici
• 
  Památník obětem holokaustu od Vincence Makovského
• 
  Pohled na vrátnici
• 
  Detail dveří vrátnice s vlnitou lištou
• 
  Detail mřížky u schodů
• 
  Nápis na dlažbě pod topením
• 
  Putto s nářadím a ozubeným kolem
• 
  Putto s otýpkou a srpem
• 
  Kazetový strop vestibulu
• 
  Vstupní chodba za přepážkou oddělující vestibul
• 
  Schodiště s oknem vrátnice
• 
  Okna schodiště
• 
  Detail vitraje na oknech schodiště, první typ
• 
  Detail vitraje na oknech schodiště, druhý typ
• 
  Zdobení pilířů na schodišti florálním dekorem a mramorem
• 
  Přepážka rozdělující chodbu při schodišti
• 
  Přepážka oddělující chodbu křídla
• 
  Chodba v křídle
• 
  Dveře dvojkřídlé
• 
  Dveře jednokřídlé
• 
  Detail římsy dveří
• 
  Bakelitový vypínač světla
• 
  Štuková výzdoba stropu
• 
  Detail výzdoby s florálním dekorem
• 
  Dlažba korespondující se stropním štukem
• 
  Detail podlahy s dvěma typy dlaždic
• 
  Zdobení stropu v bývalých kancelářích
• 
  Detail zdobení stropu
• 
  Lůžkový pokoj
• 
  Cedule s nápisy
• 
  Bývalý operační sál, dnes jídelna
• 
  Umývárna při bývalém operačním sále, dnes jídelna

Odkazy

Poznámky

1. Rudolf Oplustil či Opluštil provozoval stavební a umělecké zámečnictví na Křenové 49. Specializoval se na výrobu hrobních ohrádek a kandelábrů.
2. Rodinná firma Leopolda Haftela sídlila na Bratislavské 38, věnovala se stavebnímu klempířství, výrobě plechových obalů, zinkových van, ledniček a thermophorů.
3. Firmu Brüdern Maschek (Bratři Maschkové) provozoval Karl Rudolf Maschek a bratr Josef Maschek na Čechyňské č. 11. Firma se věnovala nábytkové výrobě a stavebnímu truhlářství.
4. Theodor Indra byl člen obchodní komory a malířský mistr.
5. Firma Marmorwaren - Industrie de Martin & Migot, česky: Mramorový průmysl de Martin & Migot, sídlila na adrese Dornych č. 37a. Vlastnil ji Oswald de Martin a Filipo Migot. V roce 1918 Migor zemřel a roku 1921 firma zanikla.
6. Podle nápisu ve vestibulu a na toaletách ve 2. patře.

Reference

1. Památkový Katalog - Dělnická úrazová pojišťovna pro Moravu a Slezsko, Úrazová nemocnice. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
2. Amtsgebäude der Arbeiterunfallversicherungsanstalt für Mähren und Schlesien in Brünn. Der Bautechniker. Wien: Zentralorgan für das österreichische Bauwesen, 22. Jänner 1915, roč. XXXV, čís. 4, s. 25–26. Dostupné online. 
3. Různé zprávy – Úrazová pojišťovna dělnická pro Moravu a Slezsko v Brně. Architektonický obzor. 1912, roč. 11, čís. 2, s. 23. Dostupné online. ISSN 1803-3350. 
4. STRAKOVÁ, Martina. Uměleckořemeslné dílny architekta Bohumíra Čermáka v Brně. Brno v minulosti a dnes, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna. Brno: Krajské nakladatelství, 2003, roč. XVII, čís. 1, s. 217–241. Dostupné online. ISSN 0524-689X. 
5. STRAKOVÁ, Martina. Dílo architekta Bohumíra Čermáka (1882 - 1961). Brno, 2002.  123 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiří Kroupa. s. 28–34. Dostupné online.
6. Různé zprávy – V omezené soutěži na získání návrhů na průčelí pro stavbu úřední budovy pro „Úrazovou pojišťovnu dělnickou v Brně“.... Architektonický obzor. Roč. 1912, čís. 5, s. 59. Dostupné online. 
7. Die Architektur des XX. Jahrhunderts. Zeitschrift für moderne Baukunst. Roč. 1914, čís. 3, s. 58. Přetisknuto v HAIKO Peter. Architecture of The Early 20th Century, 1989. 
8. VON EMPERGER, Friedrich. Handbuch für Eisenbetonbau. Svazek 2. Berlin: Verlag von Wilhelm Ernst & Sohn, 1907. 4 svazky (243 s.). Dostupné online. S. 158. 
9. JOSEF, Kroupa. 65 let Úrazové nemocnice v Brně. SANQUIS. Roč. 2002, čís. 22. Dostupné online. 
10. KOUKALOVÁ, Eliška. V Úrazové nemocnici otevřou muzeum. Navštívit ho mohou hospitalizovaní pacienti. Brněnský deník. 2019-07-29. Dostupné online [cit. 2021-03-29]. 
11. Slavnostní otevření hostelu FRANZ KAFKA ŠPITÁL. Go To Brno [online]. 2020-05-30 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
12. Foto: Hostel odkazující na Franze Kafku připomíná film Přelet nad Kukaččím hnízdem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2020-06-10 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
13. RYŠAVÁ, Kristýna. Franz Kafka Spital – nové dobrodružné muzeum v Brně [online]. 2020-05-24 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
14. PROKOPOVÁ, Milada. Hostel nabízí nocleh na operačním sále, ohrožuje ho však spor o dotaci - regiony.impuls.cz. iRegiony – Rádio Impuls [online]. 2020-06-10 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
15. BARTKOVSKÝ, Martin. Maláčové navzdory. Spolek oživuje památky i zaměstnává hendikepované, ale ministryně na ně zaklekla. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
16. Po stopách možné Kafkovy pojišťovácké historie aneb nocleh na socialistickém operačním sále. E15.cz [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
17. BARTKOVSKÝ, Martin. Když stát zaklekne na handicapované: Ministerstvo zadržuje spolku peníze, místo pomoci posílá kontroly. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 26. února 2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
18. Nové muzeum v Brně. Události v regionech (Brno) [online]. Česká televize, 16. 7. 2019 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
19. Nové expozice v Brně. Události v regionech (Brno) [online]. Česká televize, 14. 5. 2020 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
20. Ombudsman se zastal společnosti, která zaměstnává handicapované. Ministerstvo prý bylo moc přísné. ČT24 [online]. Česká televize, 18. 2. 2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
21. ŠTORKÁN, Martin. Maláčová nás napadala, problematice nerozumí, říká šéf spolku, který zaměstnává hendikepované. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 15. června 2020 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
22. Bez milosti. Reportéři ČT [online]. Česká televize, 16. 11. 2020 [cit. 2021-03-29]. Od času 14:30. Dostupné online. 
23. Hithit - Zachraňme kus historie Brna: Franz Kafka Špitál a bunkr 10-Z. Hithit [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 
24. BARTKOVSKÝ, Martin. V Brně se upálil člověk kvůli covidu. Nesl těžce současný stav i „šikanu“ ministerstva práce. Reflex.cz [online]. CZECH NEWS CENTER, 16. března 2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. ISSN 1213-9017. 
25. ŠŤASTNA, Josef. Úřad Jany Maláčové k upálenému muži, který se bál o práci: Slova o šikaně a zakleknutí jsou účelová. Život v Česku [online]. 17. 3. 2021 [cit. 2021-03-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu budova Dělnické úrazové pojišťovny pro Moravu a Slezsko v Brně na Wikimedia Commons

Portály: Brno