Bučovice (zámek)

Zámek Bučovice
Základní informace
Slohrenesanční architektura
ArchitektiPietro Gabri, (Jacopo Strada (nikoliv Pietro Ferrabosco di Lagno) Giovanni Giacomo Tencalla
Výstavba1575–1585
StavebníkJan Šembera z Boskovic
Poloha
AdresaBučovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice49°8′57,2″ s. š., 17°0′4,6″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky36065/7-3596 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Bučovice je renesanční stavba, která patří k stavitelským památkám města Bučovice a dominuje zdejšímu centru města. Je přístupný veřejnosti.

Historie a architektura

Zámek byl postaven v letech 1575–1585 na zakázku Jana Šembery z Boskovic, ve své době jednoho z nejbohatších moravských šlechticů. Stavitelem zámku s jeho renesančními arkádami byl severoitalský mistr Pietro Gabri.[1] Stavbu realizoval s využitím plánů Jacopa Strady (nikoliv – jak se často mylně uvádí – Pietro Ferrabosco di Lagno[2]).[3]

Zámek má prostorný dvůr vroubený ze tří stran arkádami. Štíhlých sloupů a arkád s hlavicemi (jónskými, římskými i korintskými) je celkem 96. Sokly sloupů jsou ozdobeny emblémy, kamenné veřeje dveří pak nesou znaky zakladatele zámku a jeho manželek.

Na barokních úpravách zámku probíhajících od roku 1633 participoval Giovanni Giacomo Tencalla. Ten pro Maximiliána z Lichtenštejna, jenž zámek i panství vyženil s dcerou Jana Šembery Kateřinou, vytvořil i manýristickou kašnu (1635/1637) uprostřed dvora. Vodotrysk je vysoký 8,5 metru; představuje kalichovitou vázu s lupenkovitě zprohýbanou hlavicí, která přechází ve čtyři vyhloubené dračí hlavy opírající se o bedra dřepících mořských panen. Nahoře je zakončen sochou Dionýza. V téže době byly přistavěny i čtyři rohové věže s kovovými lucernami, které však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty.

Na rozdíl od vnější až strohé fasády zámku, jeho západní křídlo v sobě skrývá několik bohatě zdobených reprezentačních sálů, které se jmenují podle jejich pozdně renesanční výzdoby. Sál pěti smyslů má na klenbě alegorie smyslů malované podle kreseb Martena de Vos[4]. V lunetách jsou technikou chiaroscura-šerosvit namalovány antické výjevy. Další pokoj zvaný „ptačí“ má na stropě malovanou síť, v jejímž vrcholu je Amor s ptáky. Rozlohou největší je Císařský pokoj, jehož výzdobu velmi pravděpodobně provedl dvorní sochař a štukatér císaře Rudolfa II. – Hans Mont. Na čtyřech lunetách, které Mont vyzdobil vysokým štukem, se nacházejí postavy císaře Karla V., mytické Európy, boha Marta a Venuše. Do lunet nad okny Mont umístil římské císaře – Augusta, Nera, Antonia a Marca Aurelia. Tzv. zaječí pokoj je vyzdoben freskami, kde zajíci vystupují v lidských situacích a s lidmi dokonce válčí. Uprostřed stropu je freska zobrazující hostinu zaječího páru. Venušin pokoj zdobí fresky z okruhu malířů benátské školy. Pokoje v prvním patře byly určeny především pro služebnictvo, ale nachází se zde také kaple datovaná 1637.

Od roku 1681 přestal zámek sloužit jako panské sídlo a stal se administrativním centrem panství, od roku 1722 pak sídlem centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesanční charakter.

Park

K straně zámku byla připojena plochá geometrická zahrada o velikosti 17,5 ha obklopená zdí. Plocha byla rozčleněna pravoúhle se soustavou os s kašnami, ornamenty ze zimostrázů a habrů, trávníky, ovocné výsadby. Celá plocha byla později upravena jako ovocný sad a do současné podoby, která reflektuje původní úpravy, rekonstruována v letech 1960-1965 (D. Menclová, B. Wágner). Zahrada je považována za významný objekt v rámci vývoje sadovnické architektury v ČR.[5]

V zahradě se v roce 1985 nacházelo 7 jehličnanů a 42 listnáčů. Z jehličnanů je jmenován cypřišek nutkajský[6] a zerav obrovský (Thuja plicata 'Variegata'), oba u zámecké zdi. Z listnáčů je uváděna višeň chloupkatá Pendula Rosea[7] (Prunus subhirtella 'Pendula'), líska turecká, jeřáb prostřední (Sorbus intermedia) a hlošina úzkolistá (Eleagnus angustifolia) (0,79 m, 8 m, 9,4 m).[5]

Památková ochrana a obnova

Návštěvnost zámku[8]
Rok Počet návštěvníků
2015 7 576
2016 10 272
2017 11 813

Zámek byl vyhlášen kulturní nemovitou památkou a v roce 2001 národní kulturní památkou.[9]

Dlouhou dobu nefunkční kašna[10] byla v 10. letech 21. století kompletně opravena. Město Bučovice pořádalo od roku 2007 veřejnou sbírku, prostředky se sbíraly i z benefičních koncertů a nemalý podíl věnovaly podnikatelské subjekty z Bučovicka. Obnova parku, včetně jeho vodního zavlažovacího systému, byla završena, když 10. dubna 2014 byla opravená kašna veřejně uvedena do provozu.[11]

Galerie

  • Panorama Bučovického zámku s parkem z ptačí perspektivy
    Panorama Bučovického zámku s parkem z ptačí perspektivy
  • Bakchova fontána
    Bakchova fontána
  • Zámecký park v Bučovicích, úprava 2018
    Zámecký park v Bučovicích, úprava 2018
  • Zámek s parkem
    Zámek s parkem
  • Zámecké nádvoří
    Zámecké nádvoří
  • Ciferník hodin na věži
    Ciferník hodin na věži

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pietro Garbi [online]. Brno: Muzeum města Brna, 2014. Dostupné online. 
  2. ↑ FERABOSCO, Pietro [online]. Alto Adige, Italien: Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Kolektiv autorů. Bučovice. In: Umělecké památky Moravy a Slezska (B. Samek, ed.). Vydala Academia, nakladatelství AV ČR, Praha, 1994. Str. 294-299.
  4. ↑ Marten de Vos [online]. Antverpy: Web Gallery of Art [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b HIEKE, Karel. Moravské zámecké parky a zahrady. [s.l.]: SZN, 1985. S. 34. 
  6. ↑ Cypřišek nutkajský [online]. Praha: Zahrady a bydlení [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  7. ↑ Višeň chloupkatá [online]. Praha: Dostupné online. 
  8. ↑ Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 46. Dostupné v archivu. 
  9. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav. Identifikátor záznamu 147897 : zámek s parkem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  10. ↑ BLAŽÍČEK, Oldřich J. Fontána v Bučovicích. Umění. 1954, roč. 2, čís. 3, s. 251–252. 
  11. ↑ ŠNAJDAROVÁ, Dagmar. Po 140 letech vytryskla z Bakchovy fontány bučovického zámku opět voda. Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-04-11 [cit. 2014-04-12]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!