Pocházel ze Severní Itálie, narodil se jako syn zednického mistra Martina Ferrabosca. Od roku 1542 působil ve službách Habsburků v rakouských a uherských zemích, kde po následujících čtyřicet let vytvořil množství renesančních staveb.
Zpočátku sloužil v armádě jako voják a vojenský malíř v Uhrách. Od roku 1551 byl dvorním malířem císaře Ferdinanda I. ve Vídni. V následujících letech působil také v Praze, ovšem jeho přesná úloha ani funkce nejsou zcela jasné. V roce 1554 se zřejmě podílel na výstavbě některých částí Nového královského palácePražského hradu.
Po dokončení nelehkého úkolu dunajského opevnění ve Vídni mu byl v roce 1556 propůjčen titul říšského rytíře (Ferrabosco di Lagno). V roce 1559 si u císaře stěžoval na nízký plat, a na skutečnost, že kvůli velkému pracovnímu vytížení na stavbách zanedbává malířství. Také se ucházel o post stavebního superintendenta ve Vídni, avšak neúspěšně, neboť neovládal němčinu.
Roku 1572 mu císařský doporučující dopis zajistil čestné občanství v Comu. V roce 1588 podal u arcivévody Arnošta žádost o propuštění a odstěhoval se zpět se svým otcem, manželkou a služebnictvem ke Komskému jezeru. Žádné další zprávy o jeho životě nejsou známy.
