PROFILBARU.COM

Bromidy jsou soli kyseliny bromovodíkové (H Br) obsahující bromidový aniont Br⁻ a kationt elektropozitivního prvku. Vazba mezi nimi je iontová.

Různé druhy kationtů určují výsledné vlastnosti dané soli. Jsou to nejčastěji pevné látky, které se vyskytují v krystalových strukturách. Většina bromidů je dobře rozpustná ve vodě, ale rozpouštějí se i v protických a polárních rozpouštědlech. Mají vysoké teploty tání a varu. Jako taveniny nebo v roztoku vedou elektrický proud.

Jejich nejznámějšími zástupci jsou bromid sodný (NaBr) a bromid draselný (KBr), které byly koncem 19. a začátkem 20. století široce používané jako antikonvulzivum (léčba a prevence epilepsie) a sedativum (zklidnění a spavost). Příliš vysoké dávky bromidů jsou však toxické. Mohou vést k bromismu, syndromu s mnoha neurologickými příznaky. Toxicita bromidu draselného může způsobit i závažné kožní vyrážky.

Sloučeniny

Bromidy vytvářejí sloučeniny s kovy i nekovy. Nejběžnější jsou anorganické sloučeniny. Ale obsahují je i některé organické sloučeniny.

Anorganické sloučeniny

Anorganické bromidy obsahují aniont Br⁻ a kationt elektropozitivního kovu, mezi kterými je iontová vazba. Příklady anorganických bromidů:

Organické sloučeniny

V organické chemii jsou sloučeniny obsahující brom považovány za deriváty uhlovodíků. Atom bromu je zde kovalentně vázaný jednoduchou vazbou na zbytek molekuly. Například methylbromid CH₃Br je organická sloučenina s kovalentní vazbou C−Br, ve které brom není aniont. Označení těchto organických sloučenin jako bromidy je tedy sporné, ale běžně se užívá. Existují i organické bromidy (například hydrobromidy nebo v tetramethylamoniumbromid), ve kterých je brom přítomen jako bromidový iont Br⁻.

Příklady organických sloučenin bromu:

Methylbromid (brommethan)
Methylenbromid (dibrommethan)
Benzylbromid (α-bromotoluen, brommethylbenzen)
Acetylbromid (bromid kyseliny octové)
Brombenzen

Vlastnosti

NaBr a KBr mají stejnou krystalovou strukturu jako NaCl. Šedé kuličky Na⁺ nebo K⁺, zelené kuličky Cl⁻ nebo Br⁻.
Soli bromidů jsou nejčastěji bezbarvé a pevné látky s krystalovou strukturou.
Mají vysoké teploty tání a varu.
Jako taveniny nebo v roztoku vedou elektrický proud.
Většina bromidů je dobře rozpustná ve vodě, ale rozpouštějí se i v protických a polárních rozpouštědlech.
Málo rozpustné jsou PbBr₂ a TiBr, téměř nerozpustné jsou AgBr, CuBr a Hg₂Br₂.
Bromidy nekovů a kovů ve vyšších oxidačních číslech se ve vodě hydrolyzují.

Silná oxidační činidla (například Cl₂, KMnO₄, K₂S₂O₈) uvolňují z roztoků bromidů elementární brom.

Reakce bromidů

Disociace bromidů

Bromidové soli alkalických kovů, kovů alkalických zemin a mnoha dalších kovů se ve vodě rozpouštějí a disociují za vzniku bromidových iontů. Klasickým případem je bromid sodný, který ve vodě plně disociuje podle rovnice:

NaBr → Na⁺ + Br⁻

Bromovodík HBr získává při kontaktu s vodou vlastnosti podobné soli za vzniku iontového roztoku kyseliny bromovodíkové. Tento proces je často zjednodušeně popisován jako tvorba hydroniové soli bromidu:

HBr + H₂O → H₃O⁺ + Br⁻

Bromidy se rozpouštějí i v některých alkoholech a etherech.

Oxidace bromidů

Bromidový iont lze otestovat přidáním některého oxidačního činidla. Jedna z metod používá zředěnou kyselinu dusičnou HNO₃. Balardova a Löwigova metoda používá chlor. Využívá se pro testování vzorků na dostatečnou koncentraci bromidu a k extrakci bromu z mořské vody nebo solanek. Reakce probíhá takto:

Cl₂ + 2 Br⁻ → 2 Cl⁻ + Br₂

Příprava a výroba

Anorganické bromidy

Technicky významné jsou bromid sodný NaBr, bromid draselný KBr a bromid stříbrný AgBr.
Příprava přímou syntézou. Například použije-li se jako výchozí surovina amorfní bor a brom, vzniká bromid boritý:

2 B + 3 Br₂ → 2 BBr₃

Příprava rozpouštěním oxidů, hydroxidů nebo uhličitanů kovových prvků v kyselině bromovodíkové, která je jednou z nejsilnějších známých minerálních kyselin. Často se používá se k výrobě sloučenin bromu.
Příprava podvojnými reakcemi s BaBr₂ nebo Fe₃Br₈. Tradiční metodou výroby KBr je reakce uhličitanu draselného s Fe₃Br₈:

4 K₂CO₃ + Fe₃Br₈ → 8 KBr + Fe₃O₄ + 4 CO₂

Organické bromidy

Příprava s využitím reakce alkoholů s kyselinou bromovodíkovou
Přidání bromovodíku k alkenům
Katalytická bromace aromatických látek
Sandmeyerova reakce

Výskyt v přírodě

Minerál bromargyrit
Nejznámějším, ale velmi vzácným, bromidovým minerálem je bromargyrit (krystalický bromid stříbrný).
Bromidy se vyskytují také v minerálech, které obsahují stříbro, rtuť nebo měď.
Bromidy jsou přítomné v mořské vodě nejběžněji s koncentrací kolem 65 mg/l. To je asi 0,2 % všech rozpuštěných solí.
Mořské plody a hlubokomořské rostliny mají obecně vyšší hladiny bromu, než suchozemské potraviny.

Historie využití v medicíně

Umělecké vyjádření bipolární poruchy - střídání deprese a euforie
Od počátku 19. století se bromid lithný a bromid draselný používaly jako sedativum. Stejně jako uhličitan lithný a chlorid lithný se používal také k léčbě bipolární poruchy.
Ve 40. letech 20. století se přestaly používat kvůli bezpečnějším a účinnějším sedativum (barbituráty).
V letech 1954-1977 zkoumala australská biochemička Shirley Andrewsová bezpečné způsoby využití bromidu lithného k léčbě maniodepresivních onemocnění. Při výzkumu zjistila, že i bromidy způsobují příznaky duševních chorob, což vedlo k výraznému snížení jejich užívání.
Během první světové války dostávali britští vojáci bromid, aby omezili své sexuální touhy.
Bromidový iont je antikonvulzivum (léčba a prevence epilepsie) a jako bromidová sůl se používá ve veterinární medicíně v USA.
Bromidové soli se používají například ve vířivkách jako mírná germicidní činidla (desinfekční činidla).
V živých organismech některé enzymy používají bromid jako substrát nebo jako kofaktor pro biochemické reakce. Průměrná koncentrace bromidu v lidské krvi se mění s věkem a pohlavím. Vyšší hladiny mohou naznačovat expozici chemikáliemi s obsahem bromu.