Název vesnice je odvozen z předpokládaného osobního jména Beč.[4] Předpona Hoch- v německých variantách byla připojena k rozlišení od Bečova na Chomutovsku. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Peczschow (1327), Beczau (1352–1369), Beczow (1384–1405), Beczowie (1492), Becziow (1619), Hochbetsch, Petschau, Pitsch a Becžow (1787) a Hochpetsch (1854).[5]
Po roce 1850 se Bečov stal samostatnou obcí s připojenou osadou Zaječice. Tento stav zůstal nezměněn do roku 1960, kdy byla k Bečovu připojena druhá osada Milá. V roce 1975 bylo k obci připojeno území zaniklé obce Židovice (katastrální území Židovice u Bečova, Kamenná Voda a Stránce).
Nejspíše už v polovině 18. století existovala v Bečově škola. Původní škola stála vedle fary. Nová školní budova byla postavena v letech 1817–1818. Větší škola byla postavena v roce 1899 (dnes sídlo obecního úřadu čp. 126). V roce 1919 zde byla otevřena i česká škola, pro kterou byla v roce 1937 postavena nová budova. Základní škola v obci funguje dosud.
Po druhé světové válce byla z obce vysídlena většina původních německy mluvících obyvatel. V šedesátých letech 20. století se obec stala tzv. střediskovou obcí, což se mj. projevilo i ve výstavbě panelového sídliště, které změnilo vzhled středu obce.
Přírodní poměry
V Bečově se nachází několik zdrojů minerálních vod. Ve studnách bývalých železničních strážních domků vyvěrají síranovéhořečnato-vápenaté vody. Studna u hřbitova je zdrojem hydrokarbonáto-hořečnaté vody. Podle rozboru z roku 1968 v ní byl rozpuštěn přibližně 1 g·l−1 minerálních látek. Kromě jiných látek voda obsahovala v jednom litru 97,2 mg hořčíku, 37,7 mg vápníku a 62 mg sodíku.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 839 obyvatel (z toho 421 mužů), z nichž bylo 207 Čechoslováků, 629 Němců a tři cizinci. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale dva lidé byli evangelíky, šest židy a 46 jich bylo bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 889 obyvatel: 261 Čechoslováků a 628 Němců. Kromě římskokatolické většiny ve vsi žilo dvanáct evangelíků, dvacet členů církve československé, čtyři židé a 25 lidí bez vyznání.[8]
Bečov získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 45 ze dne 19. února 1998.[12]
Znak tvoří modrý štít s polovinou zlatého lva s červenou zbrojí. V pravé tlapě drží vztyčenou stříbrnou střelu, na levé tlapě má zavěšen černý gotický štítek se dvěma zlatými kosmými břevny.
List vlajky tvoří svislý černý žerďový pruh široký jednu čtvrtinu délky listu a dva vodorovné pruhy, bílý a modrý. Přes černý pruh dva kosmé žluté pruhy, vycházející z první a třetí čtvrtiny žerďového okraje a dosahující k dolní polovině bílého a modrého pruhu. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
↑SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bečov, s. 124.
↑PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bečov, Hochpetsch, s. 37–38.
↑KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 152, 154.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219.
↑Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN80-250-1310-3. S. 406, 407.
↑Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Most, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-04-12]. Dostupné online.
