Český Jiřetín (německy Georgendorf) je horská příhraniční obec ležící na soutoku Flájského a Bystrého potoka v Krušných horách v okrese Most v Ústeckém kraji. Rozkládá se v nadmořské výšce 610–740 m. K Českému Jiřetínu náleží osada Fláje, která byla z větší části zbořena při stavbě přehrady. Z východu na Český Jiřetín navazuje chatová osada Horní Ves, která však nemá status místní části. V obci je hraniční přechod do protilehlé německé osady Deutschgeorgenthal, která přísluší do obce Neuhausen. Český Jiřetín má silniční spojení po silnici III. třídy 2545 z Klínů a autobusové spojení do Klínů a Litvínova. Obec je střediskem zimních sportů na Litvínovsku. V obci žije 103[1] lidí.
Název
Německý tvar Georgendorf je odvozen z osobního jména Georg (Jiří) ve významu Jiřího ves. Název Jiřetín (původně Juřětín) vychází z osobního jména Juřata (Jiřata) ve významu Jiřatův dvůr. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Georgensdorf (1787, 1833), Jiřetín český a Gergendorf (1854).[4]
Historie
Český Jiřetín vznikl jako dřevorubecká osada ve druhé polovině 16. století (v některých pramenech se uvádí rok 1592, který je však v poslední době badateli stále více zpochybňován.[5] Obec vznikla za vlády Lobkoviců, později přešla do majetku Valdštejnů, jako součást panství Horní Litvínov–Duchcov. Po roce 1850 se Český Jiřetín stal samostatnou obcí v okrese Teplice (do roku 1896), v letech 1896–1905 byl součástí okresu Duchcov, v období 1905–1949 okresu Most, 1949–1960 okresu Litvínov a od roku 1960 je opět součástí okresu Most.
Obyvatelstvo bylo tradičně německé národnosti, proto bylo po druhé světové válce odsunuto a počet obyvatel se velmi snížil. Tento úbytek se již nepodařilo nikdy dorovnat, takže dnes má Český Jiřetín něco málo přes 100 obyvatel a mnoho domů slouží k individuální rekreaci.
Tradiční obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Po zřízení plavebního kanálu to bylo do roku 1872 plavení dřeva. V 19. století se rozšířila výroba dřevěných hraček a suvenýrů a v první polovině 19. století byla v obci zřízena továrna na lepenku.
Současnost
V současnosti je Český Jiřetín horským střediskem, kde se provozují jak zimní sporty (sjezdovky jižně od obce na svazích Jestřabího vrchu, přes obec vede Krušnohorská lyžařská magistrála), tak je rekreačním místem i v létě. Obcí procházejí turistické stezky, Naučná stezka Flájská hornatina a po německé straně hranice cyklotrasa. Turistický ruch podporuje i hraniční přechod do sousedního Saska, poblíž kterého byla vybudována stánková tržnice.
Obecní symboly
Český Jiřetín získal právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 98 ze dne 31. ledna 2002.[6] Znak a prapor pro obec ztvárnil heraldik Jiří Louda.
Znak
V červeno-zeleně děleném štítě nahoře stříbrný beránek Boží se zlatým procesním křížem, dole dvě stříbrná vlnitá břevna.
Vlajka
List tvoří červený žerďový pruh široký jednu třetinu délky listu a pět vodorovných pruhů, střídavě zelených a bílých, bílé vlnité se třemi vrcholy a pěti prohlubněmi. V červeném pruhu bílá hlava beránka se žlutou svatozáří. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 752 obyvatel (z toho 365 mužů), z nichž bylo šest Čechoslováků, 712 Němců a 34 cizinců. Kromě devatenácti evangelíků a tří lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 762 obyvatel: šestnáct Čechoslováků, 721 Němců a 25 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také devět evangelíků, jeden člen církve československé a jeden člověk bez vyznání.[8]
Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Český Jiřetín[9][10]
|
|
1869 |
1880 |
1890 |
1900 |
1910 |
1921 |
1930 |
1950 |
1961 |
1970 |
1980 |
1991 |
2001 |
2011
|
| Obyvatelé
|
765 |
795 |
822 |
800 |
878 |
752 |
762 |
185 |
128 |
62 |
41 |
30 |
35 |
60
|
| Domy
|
139 |
152 |
159 |
164 |
164 |
162 |
163 |
135 |
42 |
21 |
15 |
18 |
27 |
36
|
| Data z roku 1961 zahrnují i domy místní část Fláje.
|
Spolky
Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří
V obci má sídlo spolek s původním názvem Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, který byl založen dne 9. června 2011 jednadvaceti občany jako dobrovolné a nepolitické společenství občanů, kteří jsou ochotni přispívat svým občanským postojem, prací a znalostmi k rozvoji obce. Původní působností spolku a těžištěm jeho aktivit bylo území česko-saského příhraničí – Český Jiřetín, Fláje, Mackov, Pastviny, Vilejšov, Dlouhá Louka.
Spolek obnovil v roce 2015 Krušnohorské noviny (bývalé Erzgebirgs-Zeitung) a od 1. prosince 2015 otevřel pracoviště na Valdštejnském zámku v Litvínově. V roce 2015 spolek svou činností i členskou základnou přerostl své původně lokální zaměření a stal se regionálně působící organizací. Valná hromada spolku konaná dne 25. září 2015 reflektovala regionální působnost změnou části názvu z Českojiřetinský spolek – Sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín na Českojiřetínský spolek – spolek pro oživení Krušnohoří.
Jiné spolky
V obci dále působí tělovýchovná jednota TJ Rekreant, která provozuje lyžařské vleky v obci a dále Sdružení dobrovolných hasičů, které však nemá žádný dorost a funguje tak proto pouze formálně.
Pamětihodnosti
Český Jiřetín ve filmu
V roce 2013 měl svou premiéru filmový cyklus Flájský potok v proměnách času (projekt Českojiřetínského spolku a spolku Heimatgeschichtsverein Rechenberg-Bienenmühle), který ve třech dílech popisuje historii krušnohorských obcí na Litvínovsku:
- Historie okolí Flájského potoka (Geschichte um den Fleyher Bach). První část dokumentárního cyklu popisuje dobu od vzniku osídlení hor nad Litvínovem na Mostecku, iniciovaného z oseckého hradu Rýzmburk a později z panství Duchcov, a to až do konce 17. stol.
- Svědkové času od Flájského potoka (Zeitzeugen vom Fleyher Bach). Další díl zahrnuje vzpomínky pamětníků na 20. století, včetně válečných událostí, náletů na Litvínov, až po stavbu flájské přehrady, zásobující Mostecko a Teplicko pitnou vodou, či přesun flájského dřevěného kostela.
- Plavební kanál Fláje – Clausnitz (Neugrabenflöße Fláje – Clausnitz). Třetí díl mapuje historii nejstaršího plavebního kanálu v Čechách. Tento díl měl svou premiéru pro studenty gymnázií Litvínov a Olbernhau dne 18. září 2013 a pro veřejnost pak koncem října v saském Rechenbergu a v listopadu 2013 v Litvínově a Mostě.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Český Jiřetín, Georgendorf, s. 158–159.
- ↑ Český Jiřetín 2012. Ročenka Českojiřetínského spolku – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín. Litvínov: Českojiřetínský spolek – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2012. 27 s. ISBN 978-80-260-2725-6. S. 18–19.
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 215.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 223.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 406, 407.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 309.
Literatura
- Český Jiřetín 2012. Ročenka Českojiřetínského spolku – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín. Litvínov: Českojiřetínský spolek – sdružení pro rozvoj obce Český Jiřetín, 2012. 27 s. ISBN 978-80-260-2725-6. S. 18–19.
Externí odkazy
.JPG)
