Zaječice (Bečov)

Zaječice
Pohled na osadu ze severu
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Bečov
Okres	Most
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°27′51″ s. š., 13°42′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	30 (2021)[1]
Katastrální území	Zaječice u Bečova, Kamenná Voda, Stránce a Židovice u Bečova
Nadmořská výška	231 m n. m.
PSČ	435 26
Počet domů	14 (2021)[2][3]
Zaječice
Další údaje
Kód části obce	1252
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaječice (německy Saidschitz) je osada, část obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky Srpiny. Na území osady se nachází také katastrální území již zaniklých obcí Kamenná Voda, Stránce a Židovice.

Název

Název vesnice je odvozen ze staročeského osobního jména Zajiec ve významu ves lidí Zajícových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: in Zagecziczich (1413), na Zaječiciech (1503), v ves Zajicžiczy (1619), Zagečzicze (1628), Zaječice (1654), Seidschitz (1787), Saidschitz (1833) a Zaječice i Saidschitz (1848).^[4]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1413.

Minerální prameny

Historická mapa zachycující Zaječice a zaječické laboratoře minerálních vod

Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. Geolog a balneolog Franz Ambrosius Reuss, který působil jako lékař v lázních Bílinská kyselka (tehdy Biliner Sauerburnn) u Bíliny potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.^[5] Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.^[6] V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem Zaječická hořká voda. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl (složení známé také jako Epsomská sůl), která se prodávala pod obchodním názvem Biliner Digestive Pastilles. Po celém světě se díky dobrým účinkům solí ze Zaječic začaly vyrábět chemické preparáty s názvem Seidlické prášky (Seidlitz powders), které částečně napodobovaly odpařené soli z Bílinské kyselky a Zaječické hořké vody. Seidlické prášky ale neměly kromě jména nic společného s touto lokalitou. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který jako soukromá firma zaječickou hořkou produkuje dodnes. Zaječická hořká voda dosahuje v současnosti^[kdy?] největších úspěchů v Číně a v Rusku.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 159 obyvatel (z toho 73 mužů), z nichž bylo 24 Čechoslováků a 135 Němců. Kromě čtyř lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 170 obyvatel: 26 Čechoslováků a 144 Němců. S výjimkou dvou členů církve československé byli římskými katolíky.^[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů^[9]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	106	144	134	122	148	159	170	116	120	98	50	31	22	32
Domy	20	24	24	25	29	30	32	26	—	24	16	17	13	15

Kaple

Kaple v Zaječicích

Z pamětihodností se v obci nachází pouze kaple svatého Ferdinanda Kastilského. Byla postavena v letech 1767–1769 na náklady místního sedláka Mathiase Loose, který zbohatl na minerální vodě. Poškozená kaple je od roku 2007 v rekonstrukci a byla opatřena novou střechou.

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
2. Dostupné online.
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zaječice, s. 711. 
5. Chemická analýza Zaječické hořké vody
6. Státní zemědělská a potravinářská inspekce
7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 219. 
8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 224. 
9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-08-04]. Kapitola Okres Most. Dostupné online. 

Literatura

• SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 8–9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Zaječice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Kaple v Zaječicích