Arkady Fiedler
Arkady Fiedler Arkady Fiedler, polský spisovatel
Narození 28. listopadu 1894 Poznaň , Německá říše Německá říše Úmrtí 7. března 1985 (ve věku 90 let)Puszczykowo , Polsko Polsko Povolání důstojník , spisovatel , novinář , zoolog a cestovatel .Národnost polská Stát Polsko Alma mater Městská reálná škola v PoznaniJagellonská univerzita Univerzita Adama Mickiewicze v Poznani Žánr cestopisy , reportáže , dobrodružné romány Významná díla Ryby zpívají v Ukajali, Divize 303, Robinsonův ostrov, Orinoko, Bílý jaguár Ocenění Cena předsedy vlády za tvorbu pro děti a mládež (1974 ), Státní cena 1. stupně za celoživotní dílo (1978 ), Řád budovatelů lidového Polska 1979 ) Děti Arkady Radosław Fiedler Marek Fiedler Rodiče Antoni Fiedler Podpis multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech Seznam děl : SKČR | Knihovny.cz Některá data mohou pocházet z datové položky .
Arkady Fiedler (28. listopadu 1894 , Poznaň , Německé císařství – 7. března 1985 , Puszczykowo , Polsko ) byl polský spisovatel , novinář , zoolog a cestovatel .[ 1] [ 2]
Život
Arkady Fiedler vystudoval reálné gymnázium v Poznani a pak studoval filosofii a přírodní vědy na Jagellonské univerzitě v Krakově . Studium bylo přerušeno vypuknutím světové války . Byl povolán do německé armády a bojoval v oblastech Velkopolska . V letech 1918 –1919 se podílel na Velkopolském povstání , díky kterému bylo Velkopolsko připojeno k nově vzniklé Polské republice . Stal se nadporučíkem četnictva a byl jmenován vedoucím organizačního oddělení Národního policejního ředitelství.[ 1] [ 2]
Po skončení války pokračoval ve studiu na univerzitě v Poznani a v letech 1922 –1923 vystudoval Akademii grafických umění v Lipsku . Od roku 1927 procestoval jako zoolog řadu zemí, kde sbíral exponáty pro polská muzea a poznával tamější život a kulturu. O svých cestách pak psal cestopisy a reportáže oblíbené zejména mezi mládeží, protože v nich spojoval poznatky s dobrodružným syžetem .[ 1] [ 2]
Za druhé světové války byl důstojníkem polských ozbrojených sil ve Francii a Anglii . Roku 1946 se vrátil zpět do Polska a usadil se v Puszczykówu u Poznaně, kde v roce 1974 založil ve svém domě muzeum věnované jeho literární činnosti.[ 1] [ 2]
Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Seznamuje v nich čtenáře se zážitky ze svých cest (Brazílie , Peru , Kanada , Madagaskar , Tahiti , Trinidad , Guyana , Mexiko , Gruzie , Vietnam , Laos , Kambodža , Sibiř ,Guinea , Ghana , Nigérie , Západní Afrika ), se zajímavou přírodou, neznámými domorodými kmeny i zaniklými civilizacemi. Za své dílo obdržel mimo jiné roku 1974 Cenu předsedy vlády za tvorbu pro děti a mládež, roku 1978 Státní cenu 1. stupně za celoživotní dílo a roku 1979 Řád budovatelů lidového Polska.[ 1] [ 2]
Dílo
Muzeum Arkadyho Fiedlera v Puszczykowu u Poznaně
Muzeum Arkadyho Fiedlera
Muzeum Arkadyho Fiedlera
Czerwone światło ogniska (1917 , Červené světlo táboráku), cyklus veršů publikovaný v poznaňském časopise Zdrój .
Przez wiry i porohy Dniestru (1926 , Přes víry a peřeje Dněstru).
Bichos, moi brazylijscy przyjaciele (1931 )
Wśród Indian Koroadów (1932 )
Kanada pachnąca żywicą (1935 , Kanada voní psykyřicí), kniha o osídlování Kanady , o hrdinských osudech domorodých Indiánů i o podlých a zbabělých dobrodruzích.
Ryby śpiewają w Ukajali (1935, Ryby zpívají v Ukajali), vyprávění o autorově cestě povodím Amazonky a východní částí Peru .
Zwierzęta z lasu dziewiczego (1936 )
Zdobywamy Amazonkę (1937 , Dobýváme Amazonku)
Jutro na Madagaskar (1939 , Zítřek na Madagaskaru)
Dywizjon 303 (1942 , Divize 303), reportáže o polské 303. stíhací peruti britského Královského letectva za druhé světové války .
Dziękuję ci, kapitanie (1944 , Děkuji ti, kapitáne), reportáže o polských námořnících za druhé světové války.
Żarliwa wyspa Beniowskiego (1946 )
Radosny ptak Drongo (1946)
Rio de Oro (1950 )
Mały Bizon (1952 , Malý Bizon), kniha o utrpení indiánského kmene, který je hrabivostí a záludností bílých zatlačován do neúrodných krajů a zbídačován i o boji za znovudobytí ztracené svobody.
Gorąca wieś Ambinanitelo (1953 )
Wyspa Robinsona (1954 , Robinsonův ostrov), dobrodružný román pro mládež o pirátech a otrokářích v Karibském moři v 18. století .
Orinoko (1957 ), pokračování románu Robinsonův ostrov odehrávající se v pralesích Jižní Ameriky .
Wyspa kochających lemurów (1957)
Dzikie banany (1960 , Divoké banány), reportáže z Vietnamské demokratické republiky .
Nowa przygoda – Gwinea (1962 , Guinea – nové dobrodružství), cestopis .
I znowu kusząca Kanada (1965 , A znovu vábivá Kanada), česky jako Indiáni, bizoni, štiky, aneb, Opět Kanada vonící pryskyřicí .
Spotkałem szczęśliwych Indian (1968 , Potkal jsem šťastné Indiány)
Madagaskar, okrutny czarodziej (1969 , Madagaskar, krutý čaroděj)
Piękna, straszna Amazonia (1971 , Krásná, strašná Amazonie), česky jako Z brazilských pralesů .
Mój ojciec i dęby (1973 , Můj otec a duby), autobiografie – 1. část.
Wiek męski-zwycięski (1976 , Věk mužný-vítězný), autobiografie – 2. část.
Biały Jaguar (1980 , Bílý jaguár), pokračování románů Robinsonův ostrov a Orinoko
Indiański Napoleon Gór Skalistych (1982 ), společně se synem Markem Fiedlerem.
Motyle mego życia (1983 )
Ród Indian Algonkinów (1984 ), společně se synem Markem Fiedlerem.
Zwierzęta mego życia (1985 )
Kobiety mej młodości (1989 , Ženy mého mládí), posmrtně.
Česká vydání
Kopie Kolumbovy lodi Santa María v muzeu Arkadyho Fiedlera
Ryby zpívají v Ukajali , Mladá fronta , Praha 1957 , přeložila Irena Dvořáková , znovu 1960 .
Kanada voní pryskyřicí , Mladá fronta, Praha 1958 , přeložila Irena Dvořáková.
Malý Bizon , Mladá fronta, Praha 1959 , přeložila Irena Dvořáková.
Robinsonův ostrov , Mladá fronta, Praha 1960 , přeložila Irena Dvořáková, znovu 1963 .
Orinoko , Mladá fronta, Praha 1961 , přeložila Irena Dvořáková.
Divoké banány , Mladá fronta, Praha 1963 , přeložila Irena Dvořáková.
Guinea – nové dobrodružství , Mladá fronta, Praha 1965 , přeložila Irena Dvořáková.
Indiáni, bizoni, štiky, aneb, Opět Kanada vonící pryskyřicí , Mladá fronta, Praha 1972 , přeložila Irena Dvořáková.
Z brazilských pralesů , Orbis , Praha 1974 , přeložila Helena Stachová .
Madagaskar, krutý čaroděj , Mladá fronta, Praha 1976 , přeložila Irena Dvořáková.
Bílý jaguár , Mladá fronta, Praha 1981 , přeložila Irena Dvořáková.
Můj otec a duby , Mladá fronta, Praha 1982 , přeložila Irena Dvořáková, obsahuje i druhou část autobiografie Věk mužný-vítězný .
Odkazy
Reference
↑ a b c d e Slovník polských spisovatelů, Libri, Praha 2000, str. 144–145.
↑ a b c d e Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1., Libri, Praha 2007, str. 325–326.
Související články
Externí odkazy