Anjouovské hrabství (francouzsky Comté d'Anjou) neboli hrabství Anjou existovalo v letech 861–1360 jako dědičná monarchie a feudální panství v západofranském a posléze francouzském království. Jeho území se nacházelo v západofrancouzském Anjou s centrem ve městě Angers.
Počátek historie hrabství sahá až do roku 861, kdy byl titul hraběte z Anjou byl součástí franské koruny (užíval jej západofranský král Odo a předním jeho otec neustrijský markrabě Robert), avšak samostatný titul hraběte se začal užívat až za vlády Ingelgera, zakladatele dynastie Anjouovců a tedy de facto i stejnojmenného hrabství. Z Anjouovců pocházela řada evropskýh vladařských dynastií včetně anglických Plantagenetů, kteří k anjouovskému hrabství personálně připojili nejrozsáhlejší panství, které je proto nazýváno anjouovská říše (1154–1204).
Ve 13. století bylo těsněji připoutáno k francouzskému království. V roce 1360 bylo Anjou povýšeno na anjouovské vévodství.
Zakladatel dynastie Ingelger, vikomt z Angers (880–888)
Anjouovci z rodu Château-Landonové (Gâtinais-Anjou) a Plantagenetů
Kapetovci, francouzská královská dynastie v přímé linii
Dynastie z Valois, vedlejší větev Kapetovců