Žofie Dorotea se narodila 16. března1687 jako mladší ze dvou dětí z nešťastného manželství svých rodičů, budoucího britského králeJiřího Ludvíka Brunšvicko-Lüneburského a Žofie Dorotey z Celle. Po jejich rozvodu v roce 1694 byli Žofie a její starší bratr Jiří August (budoucí britský král Jiří II.) odtrženi od své matky, se kterou se již nikdy nesetkali. Děti vyrůstaly v péči jejich babičky z otcovy strany, hannoverské kurfiřtky Žofie Hannoverské. Když bylo Žofii Dorotee třináct let, přibyl na hannoverský dvůr i další vnuk Žofiin, pruský kurprinc Fridrich Vilém. Přes jeho divokou povahu spolu všichni dobře vycházeli, jakkoli Fridrich Vilém často byl ztlučen; své sestřenici projevoval náklonnost, i když on jí byl lhostejný.
Manželství a potomci
Pruská královna Žofie Dorotea Hannoverská
28. listopadu roku 1706 se Žofie za tohoto svého bratrance, pruského kurprince a následníka pruského trůnu Fridricha Viléma provdala; sňatek byl dohodnut především s přispěním babičky obou snoubenců, Žofie Hannoverské. Fridrich Vilém po smrti svého otce, vévody Fridricha (25. února roku 1713), usedl na pruský trůn jako král Fridrich Vilém I.
V manželství spolu žili dva zcela rozdílní lidé: intelektuální Žofie Dorotea, milující hudbu, zajímající se o umění, literaturu a módu, a spartánsky založený princ, jehož největší vášní byla armáda a správa země, která se pod jeho panováním stala vysoce prosperujícím státem. Na politické záležitosti Žofie Dorotea vliv neměla. Manželství královského páru bylo velmi disharmonické, plné střetů především pro rozdílný přístup k dětem; přes tyto rozdíly pečovala Žofie Dorotea oddaně o manžela v jeho nemocech.
Fridrich Vilém (16. srpna 1710 – 21. července 1711)
Fridrich Vilém (24. ledna 1712 – 17. srpna 1786), braniborský kurfiřt, neuchâtelský kníže a pruský král od roku 1740 až do své smrti, ⚭ 1733 Alžběta Kristina Brunšvicko-Bevernská (8. listopadu 1715 – 13. ledna 1797)
Luisa Ulrika (24. července 1720 – 2. července 1782), ⚭ 1744 Adolf I. Fridrich (14. května 1710 – 12. února 1771), král švédský od roku 1751 až do své smrti
Od roku 1712 žila Žofie Dorotea na zámku Monbijou. Zde se často setkávala se svým synem Fridrichem, jenž ji velmi miloval a ctil a na něhož měla velký vliv; mohl využívat zdejší knihovnu a zabývat se věcmi, které byly jeho otci proti mysli. Žofie Dorotea velmi trpěla tyranským přístupem manžela k synovi, který se jí po povahové stránce velmi podobal; dramatický vztah otce a syna vyústil ve Fridrichův útěk. Žofie Dorota o plánovaném útěku korunního prince věděla a dostávala od něj dopisy, když byl po nezdařené akci uvězněn v pevnosti Küstrin.
Silný vztah Fridricha k matce se projevil i po jeho nástupu na trůn v roce 1740, kdy Žofie Dorotea nebyla zvána královnou-vdovou, ale dostala titul královna matka a byla nadále první dámou na pruském dvoře před Fridrichovou manželkou Alžbětou Kristinou.
Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.
