| Ostrava – Valašské Meziříčí
|
mapa trati
|
| Stát |
Česko Česko
|
| Číslo |
323
|
| Provozovatel dráhy |
Správa železnic
|
| Technické informace
|
| Délka |
72 km
|
| Rozchod koleje |
1435 mm (normální)
|
| Napájecí soustava |
3 kV DC (jen v úseku
Ostrava hl. n. - Ostrava-Kunčice, zbytek neelektrizován)
|
| Maximální sklon |
26 ‰
|
| Počet kolejí |
1 (2 v úseku Ostrava - Vratimov)
|
| Maximální rychlost |
100 km/h
|
| Mapa trati
|
|
| Externí odkazy
|
| Geodata (OSM) |
OSM, WMF
|
 multimediální obsah na Commons
|
| Průběh trati
|
Legenda
|
|
|
napojení do trati Přerov–Bohumín
|
|
|
0,000
|
Ostrava uhelné nádraží
|
|
|
|
silnice II/647
|
|
|
0,974
|
směr Důl Jindřich
|
|
|
1,513
|
Ostrava báňské nádraží VOK
|
|
|
|
|
|
|
|
Ostrava-Stodolní
|
|
|
|
|
|
|
|
odbočení Báňské dráhy
|
|
|
2,972
|
Ostrava střed
|
|
|
|
vlečka do Vítkovických železáren
|
|
|
|
most přes Ostravici
|
|
|
|
silnice II/477
|
|
|
5,636
|
Ostrava-Kunčičky
|
|
|
|
|
|
|
|
silnice I/11
|
|
|
|
trať Nová huť - Vítkovické železárny
|
|
|
|
|
|
|
|
trať do Ostravy-Svinova / Polanky n. O.
|
|
|
7,805
|
Ostrava-Kunčice
|
|
|
|
trať do Českého Těšína
|
|
|
|
silnice II/477
|
|
|
10,155
|
Vratimov
|
|
|
|
|
|
|
|
Slezský mlýnský náhon
|
|
|
|
trať do Staříče
|
|
|
12,083
|
AHr Zaryje
|
|
|
14,420
|
Paskov
|
|
|
|
|
|
|
|
vlečka do Biocelu Paskov
|
|
|
|
Ostravická Datyňka
|
|
|
|
změna staničení
|
|
|
16,703
|
AHr Skalka
|
|
|
18,923
|
Lískovec u Frýdku
|
|
|
|
silnice II/473
|
|
|
|
silnice II/648
|
|
|
|
trať do Cieszyna
|
|
|
|
Frýdek-Místek
|
|
|
|
most přes Morávku
|
|
|
|
Baštice
|
|
|
|
dálnice D48
|
|
|
108,343
|
Baška
|
|
|
|
Bystrý potok
|
|
|
104,441
|
Pržno
|
|
|
|
most přes Ostravici
|
|
|
101,057
|
Frýdlant nad Ostravicí
|
|
|
|
trať do Ostravice
|
|
|
|
silnice I/56
|
|
|
96,399
|
AHr Čeladná
|
|
|
|
silnice II/483
|
|
|
92,805
|
Kunčice pod Ondřejníkem
|
|
|
|
Lomná
|
|
|
86,449
|
Frenštát pod Radhoštěm
|
|
|
|
silnice I/58
|
|
|
85,164
|
Frenštát pod Radhoštěm město
|
|
|
|
Lubina
|
|
|
|
Lichnovský potok
|
|
|
|
trať do Studénky
|
|
|
78,366
|
Veřovice
|
|
|
|
Jičínka
|
|
|
|
Škaredý potok
|
|
|
|
Slaný potok
|
|
|
|
Bukový potok
|
|
|
|
Papakův potok
|
|
|
73,335
|
Mořkov hlavní trať
|
|
|
|
Králův potok
|
|
|
|
Jančův potok
|
|
|
|
Křižánův potok
|
|
|
|
trať do Nového Jičína
|
|
|
69,243
|
Hostašovice
|
|
|
|
Silnice I/57
|
|
|
|
Silnice I/57
|
|
|
65,897
|
AHr Krhová
|
|
|
|
trať do Rožnova pod Radhoštěm
|
|
|
|
trať do Hranic na Moravě
|
|
|
61,133
|
Valašské Meziříčí
|
|
| Některá data mohou pocházet z datové položky.
|
Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí o délce 72 km (v jízdním řádu pro cestující je uváděná v traťovém oddíle označeném číslem 323) je železniční trať, která spojuje dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Valašské Meziříčí. Trať byla vybudována ve dvou etapách v letech 1869-1888. Trať je v úseku Ostrava – Vratimov dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Valašského Meziříčí je jednokolejný. Kromě úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice, který byl elektrizován v letech 2005–2007, se jedná o neelektrizovanou trať. Trať je v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice součástí celostátní dráhy a navazující úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí je od 7. dubna 2014 kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať.
Historický vývoj trati
První část trati byla vybudována akciovou společností K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice) v letech 1869–1870 mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha.[1] Tento úsek byl uveden do provozu roku 1871.
Moravsko-slezská dráha měst
Druhá část trati, tj. úsek Valašské Meziříčí – Frýdlant nad Ostravicí, byla vybudována roku 1888 jako součást vedlejší větve Severní dráhy císaře Ferdinanda z Kojetína přes Těšín do Bílska.
V roce 1885 byla totiž prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu), ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[2][3]
V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem, Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant – Frýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.[2][3]
Další vývoj trati
Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303.[2][3]
Součástí tratě číslo 323 je i část tzv. Báňské dráhy.
Do roku 1996 se železniční stanice Hostašovice jmenovala Hodslavice-Hostašovice.[4][5] V letech 2005–2007 probíhala elektrizace v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen 7. prosince 2007,[6] zbývající část tratě Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí zatím není elektrizovaná. 22. listopadu 2007 byla na trati mezi stanicemi Ostrava uhelné nádraží a Ostrava střed otevřena nová železniční zastávka, Ostrava centrum. Od června roku 2008 má železniční zastávka Ostrava centrum nový název, Ostrava-Stodolní.
24. června 2009 byl z důvodu silného poškození povodní zastaven provoz na železniční trati Hostašovice - Nový Jičín (přesto na ni ale ještě projel v ten den vlak). Nyní je trať úředně i fyzicky zrušena a na jejím tělese byla v září 2014 otevřena cyklostezka. Od 7. dubna 2014 je úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. 14. prosince 2014 byla na trati mezi stanicemi Frenštát pod Radhoštěm a Veřovice otevřena nová železniční zastávka Frenštát pod Radhoštěm město. V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm.
Budoucnost
Správa železnic plánuje v úseku Ostrava-Kunčice – Frenštát pod Radhoštěm město trať modernizovat a elektrizovat, zdvoukolejnění se plánuje v úseku Vratimov – Frýdek-Místek, má být rovněž zvýšena rychlost v úseku Ostrava-Kunčice – Frýdek-Místek na 120 km/h a mezi Frýdkem-Místkem a Frýdlantem nad Ostravicí na 160 km/h. Do projektu je zahrnuta i elektrizace trati do Ostravice. Stavba by měla proběhnout v letech 2026-2031. Plánovány jsou také novostavba výpravní budovy v Paskově a rekonstrukce výpravní budovy v Lískovci.[7] České dráhy na linku S6 v průběhu roku 2021 nasadily 5 třívozových push-pull jednotek Škoda 13Ev, které má ze začátku táhnout motorová lokomotiva řady 750.7.[8]
Stanice a zastávky
Odkazy
Reference
- ↑ Beskydy.cz. Nádraží ve Frýdku [online]. 2008-03-11 [cit. 2008-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9.
- ↑ a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek-Místek – Český Těšín a Bielsko-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online.
- ↑ Jízdní řád 1995/1996. Praha: České dráhy, 1995.
- ↑ Jízdní řád 1996/1997. Praha: České dráhy, 1996.
- ↑ Petr Štefek: Zahájení elektrického provozu na trati Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=989
- ↑ Interaktivní mapa Správy železnic. www.stavby.szdc.cz [online]. [cit. 2021-06-12]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Moravskoslezský kraj vybírá, kdo bude provozovat dvoupodlažní soupravy Českých drah. Zdopravy.cz [online]. 2021-06-09 [cit. 2021-11-15]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
Externí odkazy
.jpg)
.jpg)
.jpg)
