Železniční trať Ruma–Zvornik (srbsky v cyriliciЖелезничка пруга Рума–Зворник, v latinceŽeleznička pruga Ruma–Zvornik) je jednokolejná železniční trať na jihozápadě srbskéVojvodiny. Značená je pod číslem 12. Zajišťuje spojení regionu Podriní s Bělehradem.
Trať prochází regionem, známým pod názvem Mačva. Je to vedlejší trať, napojená na železnici Bělehrad–Záhřeb. Osobní doprava je provozována pouze v úseku Ruma–Šabac, a úsek Šabac-Zvornik slouží pro nákladní dopravu[1] do továrny na výrobu elementárního hliníku na území Bosny a Hercegoviny.[2] Na jižní straně se napojuje na trať Tuzla–Zvornik a Valjevo–Loznica (nedokončenou).
Trať je vedena rovinami Panonské nížiny. Těsně před stanicí v Šabaci trať překonává řeku Sávu pětipolním mostem. V jižní části (především v úseku Loznica–Zvornik) vede údolím řeky Driny.
Historie
Trať byla budována po etapách od začátku 20. století několik desetiletí. Nejprve byl vybudován úsek Šabac–Loznica–Banja Koviljača.[3]. Po vzniku království Jugoslávie přestal být Šabac pohraničním městem a bylo vybudováno spojení směrem k městu Ruma. Železniční most přes řeku Sávu vznikl během jediného roku, 1923. Slavnostně celá trať otevřena dne 31. května1934 za přítomnosti krále Aleksandra.
Během existence socialistické Jugoslávie sloužila k dopravě stovek dělníků do továren v celém Podriní, stejně jako k přepravě elementárního hliníku, který se z továrny nedaleko města Zvornik vyvážel do Sovětského svazu.
Až do roku 2005 byla v provozu i spojení osobními vlaky v úseku Zvornik–Šabac, nicméně vzhledem k špatnému technickému stavu trati[3] a pomalé cestovní rychlosti (zcela nekonkurenceschopné v porovnání s autobusovou dopravou) bylo toto spojení zrušeno.
V roce 2012 byla rekonstruován krátký úsek Štitar–Petlovača.[4] V květnu 2014 byl na této trati v souvislosti s povodněmi přerušen provoz.
Stanice
Motorový vůz 812 na nádraží v Rumě čekající na cestující ve směru do Šabace
