Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová

Bakov nad Jizerou – Jedlová
Motorový vlak Českých drah v čele s motorovým vozem řady 810 ve stanici Jestřebí na snímku z roku 2006
Stát	Česko Česko
Číslo	080
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Technické informace
Délka	70,8 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	C3
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Maximální sklon	17 ‰
Minimální poloměr oblouku	250 m
Maximální rychlost	120 km/h
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 0,308 Bakov nad Jizerou trať do Turnova a Kopidlna 2,085 Malá Bělá 6,873 Bělá pod Bezdězem zastávka 9,767 Bělá pod Bezdězem silnice I/38 13,728 Bělá pod Bezdězem město 18,603 Bezděz 23,422 Okna silnice I/38 29,253 Doksy 31,228 Staré Splavy 35,091 Jestřebí 38,333 Srní u České Lípy trať do Liberce Žizníkov silnice I/9 trať do Lovosic 44,867 Česká Lípa hlavní nádraží trať do Liberce (původní trasa) Ploučnice trať do Děčína 47,026 Česká Lípa střelnice trať do České Kamenice 53,384 Skalice u České Lípy silnice I/9 57,089 Nový Bor silnice I/13 trať do Jablonného v Podještědí 62,192 Svor silnice I/9 silnice I/9 68,629 Nová Huť v Lužických horách trať do Děčína 70,802 Jedlová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 080) je jednokolejná neelektrizovaná trať, část celostátní dráhy. Vede z Bakova nad Jizerou přes Doksy, Českou Lípu a Nový Bor do Jedlové. Provoz na trati byl zahájen v roce 1867 v úseku z Bakova nad Jizerou do České Lípy. Trať z České Lípy do Jedlové byla zprovozněna v roce 1869. Trať prochází Středočeským, Libereckým i Ústeckým krajem.

Historie trati

Konsorcium velkostatkářů, podnikatelů a velké stavební firmy Vojtěcha Lanny, z něhož vznikla roku 1867 společnost Česká severní dráha (zkratka BNB) získalo koncesi pro stavbu trati 6. října 1865. Za částku 5 057 009 zlatých měla být postavena trať s nádražími i lokomotivami s vozy z Bakova do České Lípy a později dál na sever, do Rumburka. V roce 1866 stavitelé Vojtěch (Adalbert) Lanna a Johann Schebek zahájili práce ještě před oficiálním schválením projektu. Projekt byl později z iniciativy a za finančního přispění státu upraven, aby na trať navázala trasa z České Lípy na Benešov nad Ploučnicí a Děčín.^[1] Stavbě napomohla i města na trase zakupováním akcií drážní společnosti.^[2]

Rychlík společnosti Arriva Kolín - Nový Bor projíždí poblíž areálu okresního soudu v České Lípě

Železniční trať z Bakova až do České Lípy v délce 44,9 km byla otevřena 14. listopadu 1867 bez oslav. Toho dne přijel do České Lípy první vlak a o tři dny později odtud odjel pracovní vlak s dělníky a materiálem ke Špičáku, kde stavba pokračovala. O propagaci se postaral rakousko-uherský excísař Ferdinand I. Dobrotivý, který ještě nehotovou trať použil 9. října 1867 ze stanice Srní (ta mu sloužila řadu let při cestách na jeho zámek v Zákupech^[3]) k jízdě zvláštním vlakem na Prahu a Brno. Nečekaným, ovšem zvládnutým problémem se ukázalo potřebné vybudování nového nádraží v Bakově, protože dosavadní na trati do Turnova nevyhovovalo. Bylo třeba vystřílet skálu poblíž zříceniny hradu Zvířetice a s pomocí 500 dělníků úsek vyčistit.^[4] O necelé dva roky později, 16. ledna 1869 byl zprovozněn i navazující úsek o délce 54 km z hlavního nádraží v České Lípě na sever do Jedlové a Rumburka. Ve stanici Doksy byla pro prezidenta železniční společnosti hraběte Valdštejna zřízena čekárna zvaná hraběcí.^[2]

Na začátku 20. století byla společnost Česká severní dráha zestátněna^[5] a po roce 1918 se provozovatelem staly Československé státní dráhy (ČSD). V období 1938-1945 byla trať začleněna do správy Německých říšských drah, po osvobození Československa se trať vrátila ČSD.

V roce 2015 byla přejmenována zastávka Jedlová zastávka na Nová Huť v Lužických horách (tento název již v minulosti v jeho německé variantě nesla).

Současnost

Od 1. ledna 1993 byl provozovatelem trati státní podnik České dráhy, od 1. července 2008 Správa železniční dopravní cesty. V srpnu 2013 byl opravován železniční most mezi Skalicí u České Lípy a Novým Borem a měněny pražce u výhybky u stanice Jedlová. Po dobu oprav jezdila náhradní autobusová doprava.^[6]

Navazující tratě

Bakov nad Jizerou

• Železniční trať Praha–Turnov
• Železniční trať Bakov nad Jizerou – Kopidlno

Česká Lípa hlavní nádraží

• Železniční trať Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa
• Železniční trať Liberec - Česká Lípa
• Železniční trať Lovosice - Česká Lípa

Česká Lípa střelnice

• zrušená železniční trať Česká Kamenice – Kamenický Šenov – Česká Lípa

Svor

• zrušená železniční trať Svor - Jablonné v Podještědí

Jedlová

• Železniční trať Děčín–Rumburk

Ze stanice Srní u České Lípy vychází spojka do výhybny Žizníkov na trati Česká Lípa - Liberec, díky které mohou jezdit přímé vlaky od Bakova nad Jizerou směrem na Liberec bez nutnosti změny směru.

Vlaky

Po trati jezdí v roce 2023 osobní vlaky linky L4 Mladá Boleslav – Rumburk a rychlíky linky R22 Kolín – Bakov nad Jizerou – Česká Lípa – Jedlová – Rumburk – (Šluknov).^[7]

Rychlíky jsou od prosince 2019 provozovány společností ARRIVA Vlaky^[8], která zajišťuje také posilové osobní vlaky v ranních a večerních hodinách.^[9] Provoz vlaků na lince L4 převzala v prosinci 2021 společnost Die Länderbahn^[10], vlaky jsou provozovány pod obchodní značkou trilex (TL).^[11]

V dubnu 2021 poprvé vyjel Lužickohorský rychlík společnosti KŽC Doprava, spojující Prahu s oblastí Máchova kraje a Lužickými horami.^[12] Sezónní spoj víkendový končí svou cestu v Mikulášovicích dolním nádraží ve Šluknovském výběžku a na trati obsluhuje stanice Bakov nad Jizerou, Bělá pod Bezdězem, Bezděz, Doksy, Staré Splavy, Česká Lípa hl. n., Česká Lípa střelnice, Nový Bor, Svor a Jedlová.^[13] Společnost KŽC Doprava na výkon nasazuje soupravy, tvořené většinou lokomotivou řady 749, vozem B a vozem RBDs,^[14] který je vybaven barovým oddílem.^[15]

Galerie

• 
  Stanice Bakov nad Jizerou
• 
  Zastávka v Malé Bělé
• 
  Bělá pod Bezdězem
• 
  Bezděz
• 
  Nádraží v obci Okna
• 
  Nádraží v Doksech
• 
  Zastávka ve Starých Splavech
• 
  Jestřebí
• 
  Nádraží v Srní u České Lípy
• 
  Hlavní nádraží v České Lípě
• 
  Česká Lípa Střelnice
• 
  Nádraží ve Skalici u České Lípy
• 
  Nádraží v Novém Boru
• 
  Nádražní budova ve Svoru
• 
  Zastávka Nová Huť v Lužických horách
• 
  Železniční stanice Jedlová

Odkazy

Reference

1. SCHREIER, Pavel. Zrození železnic. Praha: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. Kapitola 080-089, s. 66. 
2. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Železnice, s. 34. 
3. ASCHENBRENNER, Martin. Ferdinand V. Dobrotivý ve světle knih denních hlášení. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 57. ISSN 1211-9172. 
4. Zrození železnic, s. 64
5. Historie podnikání na Českolipsku, s. 36
6. Michael Polák. Vlaky z Lípy do Boru od pondělí nepojedou. Kvůli opravám mostu. Českolipský deník [online]. 2013-08-16 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
7. Traťové jízdní řády | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
8. Arriva vyhrála soutěž na motorové rychlíky, vstoupí na čtyři dálkové linky [online]. 2018-11-30 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
9. Traťové jízdní řády | České dráhy. www.cd.cz [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
10. Jízdní řád 2022/2023 Liberecký kraj. 1. vyd. Liberec: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy, 2022. 552 s. S. 527–531. 
11. Die Länderbahn chystá start na další lince, převezme vlaky z Rumburku do Mladé Boleslavi [online]. 2021-10-28 [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
12. Vyjíždí Lužickohorský rychlík. Liberecký kraj ho nechce, přesto za něj zaplatí [online]. 2021-04-16 [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
13. Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
14. Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-10-16]. Dostupné online. 
15. Víkend s motoráčkem. KŽC [online]. [cit. 2023-09-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová na Wikimedia Commons
• Trať 080 na ZelPage.cz
• Historie železničních tratí

Portály: Železnice | Česko