Ťiang-si (čínsky pchin-jinem Jiāngxī, znaky 江西) je vnitrozemská provincie Čínské lidové republiky. Nachází se na jihovýchodě země, podél pravého břehu středního a dolního toku Jang-c’-ťiang.[1] Hlavním a zároveň největším městem provincie je Nan-čchang.[2] V roce 2020 v Ťiang-si žilo více než 45 milionů obyvatel a je tak 12. nejlidnatější provincií v Číně.[3] Na východě hraničí s provinciemi Če-ťiang a Fu-ťien, na jihu s Kuang-tungem, na západě s Chu-nanem a na severu s provinciemi An-chuej a Chu-pej. Celková rozloha provincie Ťiang-si je 166 900 km² a jedná se tak o 18. největší čínskou administrativní jednotku na provinční úrovni.[4]
Provincii vévodí její největší řeka, Kan-ťiang, která teče z hornatého jihu na sever, až do jezera Pcho-jang, největšího sladkovodního jezera v Číně.[5] Ze jména řeky je odvozena také zkratka provincie, Kan (赣).[6] Ze tří stran – z východu, z jihu a ze západu – je Ťiang-si obklopena horami. Nejvyšší horou provincie je Chuang-gang-šan v pohoří Wu-i, dosahující nadmořské výšky 2 157 m.[5] V Ťiang-si se také nachází hora Lu, jedna z nejproslulejších hor v Číně,[7] San-čching-šan, taoistická svatá hora,[8] a Lung-chu-šan, jedna ze čtyř posvátných hor taoismu.[9]
Historie
Oblast byla baštou čínských komunistů, v letech 1931–1937 zde existovala Čínská sovětská republika s hlavním městem Žuej-ťin.[10] Na hoře Ťing-kang-šan se nachází velký památník založení Čínské Rudé armády.
Geografie
Ťiang-si leží v povodí řeky Kan-ťiang, podle níž se také místní dialekt nazývá kanština. Na území provincie leží největší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu. Západní hranici tvoří pohoří Luo-siao, a jižní pohoří Wu-i, kde se také nachází nejvyšší hora provincie Chuang-kang (2158 m n. m.). Část severní hranice tvoří řeka Jang-c’-ťiang. Podnebí je vlhké a subtropické.
Administrativní členění
Ekonomika
Pěstuje se rýže setá, brukev řepka, bavlník, čajovník, tabák, meloun cukrový a kumquaty, významná je i těžba dřeva a rybolov. Centrem průmyslu a vzdělanosti je hlavní město Nan-čchang, Ťing-te-čen je proslulý tradiční výrobou porcelánu. Ťiang-si má značné nerostné bohatství, těží se měď, olovo, wolfram a uran, město Pching-siang bylo klíčovým producentem černého uhlí, většina dolů se však nachází v útlumovém programu.[11] Provincie je také významnou dopravní křižovatkou, prochází tudy železnice z Pekingu do Kowloonu. Rozvíjí se turistický ruch: pohoří Lu-šan bylo zapsáno na seznam Světového dědictví jako geopark i díky množství starobylých buddhistických a taoistických klášterů.[12]
Zajímavosti
Podle provincie byl pojmenován paleocenní savec Jiangxia chaotoensis.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiangxi na anglické Wikipedii.
Externí odkazy