Řehoř XIII.

Jeho Svatost
Řehoř XIII.
226. papež
Řehoř XIII. na portrétu Lavinia Fontana
Řehoř XIII. na portrétu Lavinia Fontana
Církevřímskokatolická
Zvolení13. května 1572
Uveden do úřadu25. května 1572 (intronizace)
Pontifikát skončil10. dubna 1585
PředchůdcePius V.
NástupceSixtus V.
ZnakZnak
Svěcení
Kardinálská kreace12. března 1565
Osobní údaje
Rodné jménoUgo Buoncompagni
Datum narození7. ledna 1502
Místo narozeníBologna, Itálie
Datum úmrtí10. dubna 1585
(ve věku 83 let)
Místo úmrtíŘím, Papežský stát Papežský stát
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Místo pohřbeníBazilika svatého Petra
PotomciGiacomo Boncompagni
PříbuzníGregorio Boncompagni, II duca di Sora, Giulia Boncompagni[1] a Francesco Boncompagni (vnoučata)
Seznam papežů nosících jméno Řehoř
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Řehoř XIII. (lat. Gregorius XIII, vlastním jménem Ugo Buoncompagni; žil v letech 1502–1585), papežem byl v letech 1572–1585. Jako papež se nejvíce zasloužil o rozvoj kuriální diplomacie a reformu kalendáře. Za jeho pontifikátu se také dál rozrůstala inkviziční moc, ale úspěšně se rozvíjela i stavební činnost v Římě.

Život

Narodil se v Bologne, na tamější univerzitě vystudoval práva a jako zkušený právník se dal do služeb několika biskupů, nejprve v Tridentu a později v Římě. Roku 1548 přišel na svět jeho nelegitimní syn Giacomo Boncompagni.

Roku 1565 byl jmenován kardinálem kostela svatého Sixta a vyslán na diplomatickou misi do Madridu. Dne 13. května 1572 byl zvolen papežem.

Papež

Jako papež Buoncompagni rázně zakročil proti herezi i proti protestantismu. Z papežovy iniciativy vznikly v Římě dvě školy (tzv. kolegium) nazvané později Gregoriánská universita a Německé kolegium, určené pro německé duchovenstvo, které se mělo plně věnovat rekatolizační činnosti za Alpami. Bylo založeno rovněž Řecké kolegium, vzdělávající duchovní pověřené pastýřskou činností na územích pod vlivem pravoslavné církve. Právě za jeho pontifikátu také dochází k zostření boje mezi katolíky a protestanty.

Pamětní mince Bartolomějské noci 24. srpna 1572

V noci z 23. na 24. srpna 1572 dochází k nechvalně proslulé Bartolomějské noci, po níž nechává papež sloužit Te Deum. Zprávu o masakru přijal s radostí a nechal dokonce razit pamětní minci.

Řehoř XIII. se také snažil rozvíjet stavební činnost v Římě. Roku 1575 nechal přeměnit Diokleciánovy lázně na sýpku, nechal postavit gregoriánskou kapli v bazilice sv. Petra a roku 1580 byl na jeho příkaz rozšířen Kvirinálský palác, který se v dalších staletích stal sídlem římských papežů.

Z doby jeho vlády pochází nejstarší dochovaná papežská mitra.

Řehoř XIII. zemřel 10. dubna 1585 v Římě ve věku 83 let.

Reforma kalendáře

Podrobnější informace naleznete v článcích Gregoriánský kalendář a Inter gravissimas.

Problém nepřesnosti juliánského kalendáře a nutnost jeho reformy byl znám už dlouho. Od dob Julia Caesara narostl rozdíl, způsobený odlišnou délkou kalendářního a tropického roku, na 10 dní. Závažný pro církev byl nejvíce rozdíl mezi datem skutečné, astronomické jarní rovnodennosti a jejím „oficiálním“ datem 21. března používaným pro výpočet data nejvýznamnějšího církevního svátku, Velikonoc.

Reformu připravil a její návrh roku 1575 publikoval lékař a astronom Luigi Giglio. Po důkladném prozkoumání a zvážení alternativních možností speciální komisí byla reforma schválena a 24. února 1582 vyhlášena Řehořem XIII. bulou Inter gravissimas. Reforma však nebyla bezprostředně a všeobecně přijata, například v českých zemích byla přijata během roku 1584. I v jiných zemích narazila na konfesijně motivovaný odpor a byla přijata někdy teprve mnohem později z praktických důvodů, např. v Anglii až roku 1752, v Rusku dokonce 1918.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Papež
Předchůdce:
sv. Pius V. 		1572–1585
Řehoř XIII. 		Nástupce:
Sixtus V.
Papežové
Seznam papežů
1.–4. století
5.–8. století
9.–12. století
  • Štěpán IV.
  • Paschal I.
  • Evžen II.
  • Valentin
  • Řehoř IV.
  • Sergius II.
  • Lev IV.
  • Benedikt III.
  • Mikuláš I. Veliký
  • Hadrián II.
  • Jan VIII.
  • Marinus I.
  • Hadrián III.
  • Štěpán V.
  • Formosus
  • Bonifác VI.
  • Štěpán VI.
  • Roman
  • Theodor II.
  • Jan IX.
  • Benedikt IV.
  • Lev V.
  • Sergius III.
  • Anastasius III.
  • Lando
  • Jan X.
  • Lev VI.
  • Štěpán VII.
  • Jan XI.
  • Lev VII.
  • Štěpán VIII.
  • Marinus II.
  • Agapetus II.
  • Jan XII.
  • Lev VIII.
  • Jan XIII.
  • Benedikt VI.
  • Benedikt VII.
  • Jan XIV.
  • Jan XV.
  • Řehoř V.
  • Silvestr II.
  • Jan XVII.
  • Jan  XVIII.
  • Sergius IV.
  • Benedikt VIII.
  • Jan XIX.
  • Benedikt IX.
  • Silvestr III.
  • Benedikt IX.
  • Řehoř VI.
  • Klement II.
  • Benedikt IX.
  • Damasus II.
  • Lev IX.
  • Viktor II.
  • Štěpán IX.
  • Mikuláš II.
  • Alexandr II.
  • Řehoř VII.
  • Viktor III.
  • Urban II.
  • Paschalis II.
  • Gelasius II.
  • Kalixt II.
  • Honorius II.
  • Inocenc II.
  • Celestýn II.
  • Lucius II.
  • Evžen III.
  • Anastasius IV.
  • Hadrián IV.
  • Alexandr III.
  • Lucius III.
  • Urban III.
  • Řehoř VIII.
  • Klement III.
  • Celestýn III.
  • Inocenc III.
    		•
    13.–16. století
    17. století–současnost
    Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.

    Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!