Zbyněk Berka pocházel ze známého českého rodu Ronovců. Narodil se Zdeňkovi Leopoldovi Berkovi z Dubé a jeho manželce Kateřině Haugvicové z Biskupic, na tvrzi v Dřevěnici. Od roku 1569 studoval na univerzitách v Praze, Olomouci a v Dillingenu, roku 1580 byl zapsán na univerzitě v Krakově a tam získal i gradus licenciáta teologie. Na kněze byl vysvěcen v Praze 13. října 1576. Roku 1575 se stal s papežským dispenzem olomouckým kanovníkem, také kanovníkem na Vyšehradě, proboštem v Litoměřicích, v Oettingenu a v Řezně (tam byl i arcijáhnem) a kanovníkem salcburským (1585). V letech 1577–1583 byl olomouckým kapitulním proboštem. 8. března 1585 byl jmenován papežem Řehořem XIII.apoštolským protonotářem. V dubnu 1582 jej papež jmenoval administrátorem biskupství řezenského. Roku 1590 se stal také velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou. Byl v pořadí třetím mužem, který spojil úřady arcibiskupa pražského a velmistra Křižovníků s červenou hvězdou. Od jeho osoby byly tyto úřady spojeny formální personální unií, kdy se arcibiskup pražský automaticky stával též velmistrem řádu. Řád fungoval jako hlavní finanční opora pražského arcibiskupství zchudlého v době husitských nepokojů, a to až do roku 1694, kdy zemřel poslední arcibiskup-velmistr a propojení řádu a arcibiskupství zaniklo.
Do funkce pražského arcibiskupa jej císař Rudolf II. navrhl již v prosinci roku 1592, ale papežské potvrzení přišlo až v červnu 1593. Biskupské svěcení přijal 10. října 1593, jeho světitelem byl nunciusCesare Speciano. Zasloužil se o renesanční přestavbu Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí, tamní kaple ve 2. patře má dosud mramorový portál s jeho erbem v nadpraží.
Rudolf II. udělil majestátem z 15. června 1603 jemu i jeho nástupcům knížecí titul.[1]
Někdy bývá Zbyněk Berka uváděn jako kardinál. Podle některých ho kardinálem jmenoval papež Pavel V., ale zemřel dřív (6. března 1606), než mu byl kardinálský klobouk doručen.[2] Podle jiných ho papež Pavel V. roku 1606 jmenovat pouze plánoval.[3][4] Vyskytl se i názor, že možná byl jmenován kardinálem in pectore (tj. tajně), jeho jméno totiž nebylo nikdy zveřejněno („nominatus, non publicatus“). Každopádně ho za kardinála považovat nelze a neměl by tak být označován.[1]
Návštěvy v Zákupech
Poprvé byl u svých příbuzných roku 1590, kdy vedl v Zákupech bohoslužbu. V roce 1593 vedl mši a pak se zúčastnil křtu malého Zbyňka Berky v Zákupech, vzdáleného příbuzného rodu Berků z Dubé. A znovu byl v Zákupech o rok později, kdy byl kmotrem při křtu druhého syna zámeckého pána, Václava Berky z Dubé. Tehdy do Zákup dorazil z Budyšína, kde urovnával tamní spory.[5].
Úmrtí a hrob
Zemřel 8. března 1606 a byl pohřben bez náhrobku do rodinné krypty před oltářem sv. Víta v kapli Nejsvětější Trojice (Císařské) katedrály sv. Víta na Pražském hradě.[6]
↑BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN80-85600-39-0. Kapitola Berka z Dubé,Zbyněk, s. 20.
↑Pavel VI. jmenoval toho roku nové kardinály až 11. září.
↑The Cardinals of the Holy Roman Church: Biographical Dictionary [online]. Florida International University [cit. 2015-06-04]. "Pope Paul V intended to elevate him to the cardinalate but he died before the promotion took place". Dostupné online. (anglicky)
↑ASCHENBRENNER, Martin. Z dějin zámku a panství Zákupy IV. Česká Lípa: Martin Aschenbrenner, 2008. ISBN978-80-254-1100-1. S. 20.
↑PODLAHA, Antonín, Series prepositorum, decanorum, archidiaconorum... Praha 1912, s. 134; BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské. Praha 1874, s. 307
Literatura
Synodus Archidioecesana Pragensis (1605)
BOROVÝ, Klement, Dějiny diecése pražské, Praha, Dědictví svatojánské 1874, 302–307.
BARTŮNĚK, Václav, Probošt Zbyněk Berka z Dubé, in: idem (red.), 900 let litoměřické kapituly, Praha, ČKCh 1959, 72–86.
PODLAHA, Antonín, Z prvých let činnosti arcibiskupa pražského Zbyňka Berky z Dubé, SHK2 6 (1905) 1–5, 108–113.
