Jakub z Nymburka (kolem 1400 – 1446 Řím) byl 31. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1443–1446.
Kdy přesně nastoupil litoměřický probošt Jakub z Nymburka do čela litoměřické kapituly, není pro nedostatek dokladů možno uvést. Uvádějí se dvě data o jeho převzetí proboštské funkce. Snad již roku 1437, kdy v Čechách působil v letech 1436–1439 biskup Filibert z Coutances v Normandii, který stál v čele konzistoře pod jednou jako papežský administrátor (1437–1439) spolu s Prokopem z Kladrub. Jakub z Nymburka se každopádně stal litoměřickým proboštem nejméně od roku 1443.
Nový energický probošt založil ihned řadu akcí, aby se veliké ztráty litoměřické kapituly z předchozí doby buď pokusil získat zpět do přímé správy kapituly, nebo aspoň trval na náhradě škod. Důležitá je listina z 24. května 1443, dokládající, že litoměřické proboštství utrpělo veliké škody zpustošením pozemkového majetku; některé pozemky byly dokonce zcela ztraceny a další utrpěly velké škody. Probošt Jakub s kapitulním děkanem Matyášem z Častolovic (1443–1456), který, jak dosvědčuje pramen, „věnoval veškeré úsilí, pracoval jako duchovní ve dne v noci“. Kapitula litoměřická rozhodla, aby pozemky obce Podsedice, patřící děkanovi kapituly, byly dědičně pronajaty některým podsedickým osadníkům. Bylo přesně určeno, jaké mají tito nájemci povinnosti finanční, naturální, byli zproštěni robot a dalších povinností k vrchnosti. Aby bylo dosaženo vyšších výnosů a kultivace, rovněž také pěstování ovoce, chmele a vína, byly písemně sjednány smlouvy. Probošt Jakub z Nymburka po dobu své proboštské funkce věnoval většinu svého času úspěšnému řešení ukradených a zastavených statků proboštství a kapituly. Poslední z těchto smluv byla uzavřena 15. června 1445. Probošt Jakub z Nymburka zemřel údajně roku 1446 v Římě.
1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf ze Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
1. Maxmilián Rudolf ze Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác ze Šternberka • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl