PROFILBARU.COM

Zacharias Hoffmann
Zacharias Hoffmann
Rodné jméno	Zacharias Hoffmann
Narození	1678; Lobendava, Habsburská monarchie
Úmrtí	únor 1754 (ve věku 75–76 let); Lipová, Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Lipová
Bydliště	Lipová
Národnost	Němec
Povolání	stavitel, řezbář
Období	baroko
Nábož. vyznání	římskokatolické
Choť	Dorotha Hoffmannová, Veronika Hoffmannová
Děti	9
Rodiče	Baltzer Hoffmann
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Zacharias Hoffmann (počátek ledna 1678 Lobendava – počátek února 1754 Lipová)^[1] byl český barokní stavitel a řezbář německé národnosti. V první polovině 18. století působil převážně v severních Čechách na panství Lipová. Jeho stavby se dochovaly především ve Šluknovském výběžku a v Horní Lužici.

Životopis

Zacharias Hoffmann se narodil na počátku roku 1678 v rodině statkáře Baltzera Hoffmanna z Lobendavy.^[2] Kde získal vzdělání a zkušenosti, není známo; pravděpodobné je, že nejprve začínal jako zedník a polír v okolí svého rodiště či v Horní Lužici. Když se 10. října 1706 ženil s Dorothou Sallmonovou, dcerou zesnulého vrchnostenského rybáře, sídlil již v sousední Lipové. Se svou ženou přivedl na svět postupně osm dětí: Ludmilu Agnes (* 1712), Petera Paula (* 1714), Johanna Carla (* 1717), Dominika Johanna (* 1719), Julianu Theresii (* 1721), Zachariase Ignaze (* 1723), Marii Dorothu (* 1724) a Julianu (* 1730). Dva potomci se nedožili dospělosti: syn Zacharias Ignaz zemřel krátce po narození, dcera Juliana Theresia dva dny po svých šestých narozeninách.^[1] Hoffmannova první žena Dorotha pravděpodobně předčasně zemřela. Se svou druhou ženou Veronikou měl v pokročilém věku syna Johanna Josepha Philipa (* 1744).^[2]

Do Lipové přesídlil Hoffmann patrně nejen kvůli sňatku, ale hlavně z pracovních důvodů. V této době se stal stavitelem lipovské vrchnosti, hrabat Salm-Reifferscheidtů. Jeho rané samostatné stavby nejsou známé. V archivních pramenech se jeho jméno objevuje poprvé v roce 1708, kdy zhotovil plány pro brtnický kostel. Pro budoucí práci významným stavebním počinem byla stavba kostela svatého Václava ve Šluknově. Nový chrám vybudoval postupně v letech 1711–1722 podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), významného barokního architekta. I když se oba muži nikdy nepotkali, Hoffmannova tvorba byla v následujících letech Fischerovým dílem silně ovlivněna a vedla k vytvoření specifického stylu.^[3] Stavební činnost Zachariase Hoffmanna dosáhla vrcholu ve 20. a 30. letech 18. století za hraběte Leopolda Antonína Salm-Reifferscheidta (1699–1769), s kterým se přátelil. V této době byl zhotovitelem všech významných staveb lipovského panství. V druhé polovině 40. let 18. století byl patrný postupný útlum stavební činnosti, pravděpodobně v souvislosti s pokročilým věkem. Provedení dochovaných staveb svědčí o Hoffmannových vysokých stavitelských kvalitách.^[1] Při zahájení stavebních prací na své poslední stavbě, kostele svatého Mikuláše v Mikulášovicích, se v roce 1750 dokonce smluvně zavázal, že v případě úmrtí dokončí práci jeho synové Peter Paul a Dominik.^[4]^[1]

Zacharias Hoffmann zemřel náhle ve svém domě v Lipové ve věku 76 let a jednoho měsíce.^[1] Pochován byl 5. února 1754 na hřbitově u kostela svatého Šimona a Judy, jeho hrob se však nedochoval.^[2]

Stavby

Zacharias Hoffmann se větší či menší měrou podílel na mnoha, převážně sakrálních stavbách. Nedostatek písemných pramenů nedovoluje úvést kompletní seznam jeho staveb.

Přehled staveb Zachariase Hoffmanna^[2]^[1]

kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Merbolticích: 1708–1709 výstavba kostela podle vlastních plánů; demolice 1975
kostel svatého Martina a fara v Brtníkách: 1708 plány stavby, 1709–1716 výstavba kostela, 1717 dokončena věž; kostel zbořen 1975, fara vyhořela 2012
kostel Navštívění Panny Marie v Lobendavě: 1709–1712 výstavba kostela
kostel svatého Václava ve Šluknově: 1711–1722 výstavba kostela
starý zámek, pivovar a sladovna v Lipové: 1712–1746 údržba a průběžné stavební úpravy; demolice v 70. letech 20. století
Klášter Marienstern v Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow): 1716–1717 stavba refektáře a jídelny v jižním křídle kláštera, úpravy severních a západních fasád, 1729–1732 výstavba nového konventu podle cizích plánů
fara v Lipové: 1717–1720 výstavba podle vlastních plánů; 1989 propad střechy a postupný zánik
Anglický dům v Rumburku: 1720 výstavba; demolice 2013
bývalý špitál v Lipové (pozdější klášter a domov důchodců): 1721–1722 výstavba^[5]
hostinec v místě pozdějšího Tomášova: 1723–1724 podle vlastních plánů
Balzerova kaple v Mikulášovicích: 1724 výstavba podle vlastních plánů
kostel svaté Barbory ve Valkeřicích: 1724–1728 výstavba kostela
nerealizovaný návrh centrálního kostela nad léčivým pramenem ve Vilémově
kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově: 1728–1731 výstavba kostela dle vlastních plánů
podstávkový dům v Lipové: 1727 výstavba dle vlastních plánů, Hoffmann v domě bydlel
kaple Panny Marie Sněžné na Sněžné: 1732–1734 výstavba původní kaple dle vlastních plánů
kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde: 1735–1741 výstavba kostela
kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích: 1736 podpis smlouvy, 1741–1742 výstavba podle vlastních plánů^[6]
zámek Lipová: 1737–1746 výstavba nového zámku podle plánu Girolama Costy
kostel svatého Martina v Nebelschütz (Njebjelčicy): 1741–1743 výstavba kostela
kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích: 1748 plány, 1750–1751 výstavba kostela^[6]

Odkaz

Zacharias Hoffmann se stal nejvýraznějším barokním stavitelem Šluknovského výběžku.^[3] Ve druhé dekádě 21. století stojí třináct staveb, které Hoffmann postavil nebo stavebně upravoval, z toho deset v Česku a tři v Německu. Další dvě stavby se nachází v silně zchátralém stavu a hrozí jejich zánik. Čtyři budovy zanikly v době komunistické totality a jedna na počátku 21. století. Všichni Hoffmannovi synové se věnovali zednickému řemeslu, povětšinou je prameny zmiňují jako zedníky nebo políry u staveb vedených jejich otcem. Nejstarší syn Peter Paul (1714–1768) stavěl od roku 1754 kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Dochoval se též jeho nerealizovaný návrh malé kaple v Brtníkách. Nejmladší syn Josef pravděpodobně navrhoval kapli svatého Jana Nepomuckého v Rumburku, postavenou v letech 1775–1777.^[2]

Galerie

Stavby Zachariase Hoffmanna
Fara v Brtníkách
Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě
Kostel svatého Václava ve Šluknově
Starý zámek s pivovarem v Lipové
Klášter Marienstern
Anglický dům v Rumburku na mapě z roku 1790
Hostinec na Tomášově
Balzerova kaple v Mikulášovicích
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
Podstávkový dům čp. 424 v Lipové
Kostel Panny Marie Sněžné na Sněžné
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
Nový zámek v Lipové
Kostel svatého Martina v Nebelschütz
Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
Kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f NAŇKOVÁ, Věra. Kostel ve Vilémově. In: SMÍŠKOVÁ, Helena. Z minulosti Děčínska a Českolipska III. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1977. S. 217–220.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e VLČEK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 241.
↑ ^a ^b MANDAŽIEV, Petr. K počátkům tvorby Zachariase Hoffmanna z Lipové: několik poznámek ke vzniku architektury šluknovského kostela. In: Mandava: vlastivědné čtení z Varnsdorfu, Šluknovského výběžku a saského příhraničí. Ročenka kruhu přátel muzea Varnsdorf. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2010. S. 15–21.
↑ SPOLEK HISTORIE. Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Mikulášovické noviny. Červenec 2006, roč. 16, čís. 7, s. 4.
↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266.
↑ ^a ^b KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. Kapitola Nový kostel, s. 50–54.