PROFILBARU.COM

Zabrušany
	Rozoraný val mezi předhradím a střední částí hradiště
Základní informace
Zánik	přelom 11. a 12. století
Poloha
Adresa	Zabrušany, Česko
Souřadnice	50°36′26,53″ s. š., 13°47′14,34″ v. d.
	Zabrušany
Další informace
Rejstříkové číslo památky	43256/5-2753 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zabrušany (též Švédské šance) jsou pravěké a raně středověké hradiště u stejnojmenné obce v okrese Teplice. Od roku 1964 je chráněno jako kulturní památka.^[1] Nachází se na ostrožně, která od sebe odděluje vesnice Zabrušany a Všechlapy. Vrcholová plošina dosahuje nadmořské výšky 225 metrů a okolní terén převyšuje o deset metrů. Pod severním a severozápadním svahem je vodní nádrž Všechlapy.^[2]

Historie

Plošina byla podle archeologických nálezů osídlena již lidem kultury s nálevkovitými poháry a v době halštatské.^[3] Nejstarší opevnění na ní prokazatelně vzniklo už v eneolitu.^[4] Další opevněné hradiště však bylo postaveno až v devátém století. Svůj sídelní význam ztratilo ve druhé polovině desátého století, když se správním centrem kraje stala Bílina. Nadále však bylo udržováno jako vojenský opěrný bod až do přelomu jedenáctého a dvanáctého století.^[3] V roce 1973 spojil Jiří Sláma hradiště se zmínkou o „civitas Wiztrachi ducis“ (hradu knížete Vistracha) uvedenou ve Fuldských letopisech a vztaženou k roku 857.^[5] Pokud tomu tak je, představuje zabrušanské hradiště jedno ze sídel nepřemyslovských knížat, které přetrvalo do doby dlouho po připojení severozápadních Čech k Českému knížectví.^[6]

Popis

Svahy ostrožny byly ve středověku terasovitě upraveny a na vrcholu pravděpodobně ohrazeny lehčím opevněním typu palisády. Z jihovýchodní strany však byla ostrožna snadno přístupná, a proto zde postupně vznikla trojice příčných valů s příkopy. Opevněná plocha dosahuje rozlohy 5,5 hektarů. Střední a vnitřní hradba byla v průběhu času téměř rozorána, a proto se dochovala jen v podobě nevýrazné terénní vlny. Terén před vnější hradbou byl silně pozměněn průběhem silnice ze Zabrušan do Všechlap, které vede v místech bývalého prvního příkopu.^[6]

Vnější hradba měla nejprve dřevohlinitou konstrukci, ale později byla zesílena 70 cm silnou zadní zdí, která těleso hradby vyztužila a zvýšila její šířku na deset metrů. Střední hradbu tvořil hlinitý val s palisádou na vrcholu. V mladší fázi však byla zesílena čelní zdí z nasucho kladených kamenů a dřevěnou komorovou konstrukcí vyplněnou kameny a hlínou. Její šířka dosahovala osmi metrů a chránil ji příkop hluboký 1,5 metru. Podobným způsobem byla postavena také vnitřní hradba, kterou však chránil mnohem větší příkop hluboký až čtyři metry a široký třináct metrů. Výška jednotlivých hradeb se pohybovala okolo čtyř metrů.^[6]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-02-18]. Identifikátor záznamu 155528 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště slovanské, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-02-18]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Zabrušany, s. 351–352.
↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 38. (česky, německy)
↑ TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 170.
↑ ^a ^b ^c LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. Kapitola Švédské šance u Zabrušan, s. 176–182.

Literatura

KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Zabrušany, s. 440–442.