Wusunové

Mapa znázorňující pozíci Wu-sunů
a Siung-nuské říše v roce 200 př. n. l.

Wu-sunové nebo Wusuni, Usuni (kazašsky Үйсіндер → Ujsinder, rusky Усуни → Usuni, čínsky 烏孫 pchin-jinem Wūsūn doslovně: „Vnukové vran“) byli starověký europoidní národ, který podle čínských zdrojů Ši-ťi a Chan-šu původně obýval západní část provincie Kan-su v severozápadní Číně. V dějinách východní a střední Asie byli tito kočovníci významným subjektem. Významnou roli v životě Wu-sunů hrálo pastevectví. Chovali hlavně koně a ovce.^[1] Jazykově náleželi buď do indoevropské jazykové skupiny^[2] nebo do turecké skupiny altajských jazyků^[3][4][5][6] a byli některými autory uznáváni jako jeden z historických předků turkických národů.^[7][8] Otázka jejich původu a historie není spolehlivě vysvětlená. Jejich dějiny jsou známé od 3. století př. n. l. a končí v 5. století n. l..

Jazyk

Zatímco část autorů předpokládá, že wusunský jazyk byl turkického původu, Peter Benjamin Golden a Carter Vaughn Findley se domnívají, že jejich jazyk turkického původu nebyl a že je pravděpodobně jeden z indoevropských jazyků Střední Asie, snad příbuzný jazykům tocharským.^[9][10]

Historický vývoj

Kan-su

Ve 3. století př. n. l. žili Wu-sunové na severu dnešní Číny v provincii Kan-su a patřili k velké skupině žungských kmenů. Jejich sousedy byly severoíránské kočovné kmeny Jüe-č'ů. V roce 208 př. n. l. došlo mezi nimi k válce ve které byli Wu-sunové poraženi. Přitom padl jejich kníže Nan-tou-mi. Poté ustoupili do Mongolska, kde ale utrpěli další porážku. V roce 176 př. n. l. si je podrobil syn zakladatele kočovní říše Siung-nuů → Asijští Hunové, šan-jü Mao-tun.

Wu-sunská kočovní říše

Wu-sunská kočovní říše 烏孫 Wu-sun Devleti ←  ←  ←  ←  ←  160 př. n. l.–436  →  →
Geografie
Hlavní město	Čigu
Obyvatelstvo
Národnostní složení	vládnoucí elita a příbuzenství: Wu-sunské kmeny vojenská síla Sakové, Sogdové, Jüe-pani a ostatní[pozn. 1]
Jazyky	prototurkičtina, ogurština, oguzština nebo indoevropské jazyky
Náboženství	šamanismus, tengrismus
Státní útvar
Státní zřízení	kočovní říše
Vznik	160 př. n. l.
Zánik	436
Státní útvary a území
Předcházející Žungové Sakové Jüe-č' Sogdové Tocharové Následující Žuan-žuani Jüe-pani

Etnické složení obyvatel území Džungarska, Žety-su a Ťan-šanu bylo už od starověku velmi pestré a v důsledku stěhování národů se výrazně měnilo. Sídlili zde především Sakové, Jüe-č’ové (Tocharové → Kušáni), Wu-sunové, Asijští Hunové, Číňané, Sogdové a Tibeťané. Jako poslední přišli v 9. století Ujgurové, kteří dodnes tvoří většinu populace Sin-ťiangu. Už tehdy byli Ujgurové nositelé vyspělé kultury, kterou si částečně adoptovali od Sogdů. Jejich území popisovali jako převážně rovinaté a travnaté, byly zde ale i hory, pokryté jehličnatým lesem. Podle popisu šlo o typické kočovníky, kteří se vůbec nezabývali zemědělstvím, což ale zřejmě nebyla pravda.

Žety-su

Z pověření svých vládců – Asijských Hunů pak Wu-sunové vedení svým novým vládcem Jie-liao-mi napadli asi v roce 150 př. n. l. Jüe-č'y, sídlící v té době kolem řeky Ili na východě dnešního Kazachstánu. Porazili je a poté obsadili jejich zemi, Žety-su, mezi jezery Issyk-kul a Balchaš.^[11][12]

V Siju Tchu-č'^{[pozn. 2]} se píše: „Tarbagatajské pohoří tvoří hranici mezi Siung-nuy a Wu-suny“.^[13] Asimilovali zde i zbytky severoíránského obyvatelstva, jehož kultura je ovlivnila. V době krátkodobého sjednoceni Sien-pejů, museli Wu-sunové uznat Tchan-š'-chuajovu (156–180) svrchovanost.

Ťan-šan

Málo je známé o historii Wu-sunů v prvních stoletích křesťanské éry, ale víme že později, kolem roku 420 odešli pod tlakem Žuan-žuanů ze Žety-su a hledali útočiště v horách Ťan-šanu. Jejich pozdější osud se váže s Turkutskými kaganáty i náhlými přeměnami v historií Střední Asie a zvláště oblasti Žety-su. Poslední záznam o nich je z roku 436, když je navštívila čínská diplomatické mise. Pravděpodobně v polovině pátého století Wu-sunové společně s dalšími místními národy podlehli Bílým Hunům.^[14][15] O událostech a jejich dopadu na národy existují četné stopy v perských, muslimských, turkických a ruských zdrojích ze 6. století až po současnost.

Toponimické stopy

Archeologické naleziště z období pobytu Wu-sunů v Ťan-šanu a Žety-su jsou různorodá a odráží různorodé etnické složení obyvatelstva. Archeologickými výzkumy v bývalém Sovětském svazu bylo na severním břehu řeky Ili objeveno velké množství Wu-sunských hrobů.^[16] Většina hřbitovů, které musely patřit Sakům zahrnutých v konfederaci, si zachovala tradice obřadů a pohřební hmotnou kulturu dřívějších Saků. S Wu-suny jsou taky spojovány hromady lineárních „podzemních pohřebních prostorů“ komnatových hrobů. Jednalo se o zbraně, v některých případech o bohaté šperky a ozdoby, které vykazují výraznou sociální diferenciaci^[8]

Současní Ujsini, kterých je okolo 250 000, jsou některými etnology uznáváni za potomky Wu-sunů. Ujsini mají dvě větve Dulat a Sary Ujsin („Žlutí Ujsini“).^[7]

Odkazy

Poznámky

1. Žungové, Tocharové, Kchang-ťüové a Ujgurové
2. Siju Tchu-č' (čínsky v českém přepisu Siju Tchu-č', pchin-jinem xiyutuzhi, znaky 新疆图志) zeměpisní kniha z období dynastie Chan

Reference

1. BAKINA, Natalia S. Metodičeskie rekomendacii po podgotovke škoľnikov k ENT po istorii Kazachstana V: Institut povyšenie kvalifikacii i perepodgotovki kadrov sistemy obrazovanija. Almaty: NCT, 2007. S. 70. (rusky) 
2. YU, Taishan. A Study of Saka History. Sino-Platonic Papers. July 1998. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
3. SEPP, Tatiana Vladimirovna; OMIRBEKOVA, M.; KASYMHAN F.; ŠAJACHMET, G. Příručka pro přípravu na zkoušku Unified National (UNT) v historii Kazachstánu. Almaty: Ziyat Press - NCT, 2006. 196 s. ISBN 5-7667-7905-4. S. 18. (kazašsky) 
4. SOSANOV, Košali. Istorija Kazachstana. Spravočnoe posobie. Almaty: Ol-Jas Baspasy, 2007. 112 s. ISBN 9965-651-56-6. (rusky) 
5. LOKOTINOVA, Os.; GREBENJUK, Jurij P. Methodological recommendations for the preparation of students to UNT in the history of Kazakhstan. Almaty: Institute training and retraining of the education system, 2005. ISBN 9965-651-56-6. S. 26–100. (anglicky) 
6. ZUEV, Jurij Alexejevič. Ethnic history of Usuns, [V: Works of Institute of History, archeology and ethnography Kazakh Academy of Sciences. Volume VIII.]. Alma-Ata: Dajk-Press, 1960. S. 5–25. (anglicky) 
7. ZUEV, Jurij Alexejevič. Rannie tjurki: očerki istorii i ideologii, [V: Kasachstan i strany Vostoka, Kasachstanskie vostokvednye issledovanija]. Alma-Ata: Dajk-Press, 2002. 332 s. Dostupné online. S. 5–25. (rusky) 
8. MING-ČE, Wang; PING-CHUA, Wang. (蘇聯的烏孫考古情況簡述 → Su-lien te Wu-sun kchao-ku čching-kchuang ťien-šu) - Krátká zpráva o Sovětském výzkumu Wusunů, V: (烏孫研究 → Wu-sun Jen-ťiou) - Studie Wusunů. Ürümqi: (新疆人民出版社 → Sin-ťiang Žen-min čchu-pan-še) - Čínské lidové nakladatelství, 1983. 200 s. 21 září 2010. (anglicky, čínsky) 
9. GOLDEN, Peter Benjamin. An Introduction to the History of the Turkic Peoples: Ethnogenesis Ans State Formation in the Medieval and Early Modern Eurasia and the Middle East, V: Turcologica / Turcologica – Vol. 9. Uppsala: Verlag Otto Harrassowitz, 1992. 483 s. 2012. ISBN 344703274X, ISBN 9783447032742. S. 121–122. (anglicky) 
10. FINDLEY, Carter Vaughn. The Turks in World History. New York: Oxford University Press, 2005. ISBN 1280534192, ISBN 9781280534195. S. 39. (anglicky) 
11. ČCHIEN, S’-ma, translation:; WATSON, Burton. Records of the Grand Historian of China. Han Dynasty II. (Revised Edition). New York: Columbia University Press, 1993. 505 s. 22 květen 2000. ISBN 0231081677, ISBN 978-0231081672. Kapitola 123. (anglicky) 
12. HULSEWÉ, Anthony François Paulus podle; LOEWE, Michael A. N. China in central Asia: The early stage, 125 B. C. - A. D. 23 : an annotated translation of chapters 61 and 96 of The history of the former Han dynasty. [s.l.]: Brill Archive, 1979. 273 s. ISBN 9004058842, ISBN 978-9004058842. (anglicky) 
13. PEJ-CHAJ, Su. (漢代烏孫居地考 → Chantaj Wu-sun ťü Te-kchao) - Wu-sunové v období dynastie Chan, V: Historical geography of Shiyuh, Volume 51. Ürümqi: (大學初出版社 → Sin-ťiang Ta süe čchu-pan-še) - Univerzitní lidové nakladatelství, 1988. 412 s. 2013. S. 1–14. (čínsky)  Archivováno 10. 1. 2014 na Wayback Machine.
14. ZADNEPROVSKIJ, J. A. The nomads of nothern Central Asia after the invasion of Alexander V: HARMATA, János; PURI, B. N.; ETEMADI, G. F.; History of Civilizations of Central Asia, Vol. II. - The Developement of Sedentary and Nomadic Civilizations: 700 B. C. - A. D. 250.. Paris: Unesco Publishing, 1999. 461 s. Dostupné online. ISBN 978-92-3-102846-5. (anglicky) 
15. JING-Š', Jü. (漢代烏孫居地考 → Chantaj Wu-sun ťü Te-kchao) - Zahraniční vztahy Chanů [V: TWITCHETT, Denis Crispin; LOEWE, Michael A. N. - The Ch'in and Han Empires, 221 BC-AD 220.]. Cambridge: Cambridge University Press, 1986. 444 s. březen 2008. ISBN 9780521243278, ISBN 0-521-24327-0. (anglicky) 
16. ALBAUM, L. I.; BRENTJES, Burchard, translation; REICHE, Andrzej. Wachter des Goldes. Zur Geschichte und Kultur mittelasiaticher Volker - Strażnicy Złota. Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1982. 280 s. 18 květen 2011. ISBN 83-06-00539-2. (polsky) 

Literatura

• BARTHOLD, Vasilij Vladimírovič. Four Studies on the History of Central Asia. Leiden: E. J. Brill Archive, 1962. 203 s. (anglicky) 
• GARDINER-GARDEN, John R. Chang-Ch'ien and Central Asian Ethnography: A survey of theories of ethnic affiliations and identification of the Sun and the Yuezhi. Papers of Far Eastern History 33–36. Canberra: Institute of Advanced Studies, Department of Far Eastern History, Australian National University, březen 1986, s. 23–79. Dostupné online [cit. 22 září 2009]. ISSN 0048-2870. (anglicky) 
• HILL, John E. Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes During the Later Han Dynasty 1st to 2nd Centuries CE: an Annotated Translation of the Chronicle on the 'Western Regions' in the Hou Hanshu. Charleston, South Carolina: BookSurge Publishing, 2009. 689 s. ISBN 1439221340, ISBN 978-1-4392-2134-1. (anglicky) 
• CHUAN, Jü, translation: (from the 魏略 → Wej-lüe, 429 CE); HILL, John E. The Peoples of the West: A Third Century Chinese Account Composed between 239 and 265 CE (sic.). Canberra: [s.n.], září 2004. (anglicky) 
• LIEN-KCHAJ, Čchen. (中国民族史纲要 → Čung-kuo Min-cu š' Kang-jao) - Hlavní rysy čínských etnik. Beijing: (出版社中国财政经济出版社 → Čchu-pan-še Čung-kuo cchaj-čeng ťing-ťi čchu-pan-še) - Čínské finanční a hospodářské nakladatelství, prosinec 1999. 728 s. 10 listopad 2009. ISBN 7-5005-4301-8, ISBN 9787500543015. (čínsky) 
• MALLORY, James Patrick; MAIR, Victor Henry. The Tarim Mummies: Ancient China and the Mystery of the Earliest Peoples from the West. London: Thames & Hudson, 2000. 352 s. Dostupné online. ISBN 0-500-05101-1, ISBN 9780500051016. (anglicky) 
• STEIN, Sir Márk Aurél (Marc Aurel). Serindia: Detailed report of explorations in Central Asia and westernmost China, Volume 5. Reprint: Delhi. Motilal Banarsidass. 1980.. London & Oxford: Clarendon Press, 1921. (anglicky) 
• MING-ČE, Wang; PING-CHUA, Wang. (乌孙硏究 → Wu-sun Jen-ťiou) - Studie Wusunů. Ürümqi: (新疆人民出版社 → Sin-ťiang Žen-min čchu-pan-še) - Čínské lidové nakladatelství, 1983. 204 s. 24 duben 2009. (čínsky) 

Související články

• Seznam turkických dynastií a zemí
• Insignie prezidenta Turecka
• Jüe-č'
• Tuchsové
• Siungnuové

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Wu-sunové na Wikimedia Commons