Vláda Júlia Révaye byla první a jedinou vládou krátce existujícího samostatného státu Karpatská Ukrajina, vzniklého na území Podkarpatské Rusi. Vláda fungovala v období od 15. do 18. března 1939, jejím předsedou byl Július Révay.
14. března 1939 bylo na zasedání podkarpatského sněmu rozhodnuto bránit zemi proti případnému maďarskému vpádu. V noci ze 14. na 15. března vtrhli Maďaři přes podkarpatské hranice, když předtím poslali do Prahy ultimátum, aby československé vojsko vyklidilo do 24 hodin Podkarpatskou Rus.
15. března 1939 byla vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. Nově zvolený prezident Karpatské Ukrajiny Augustin Vološin poslal do Bukurešti telegram a požadoval vojenské obsazení země a zřízení rumunského protektorátu. Na tento telegram však nikdo neodpověděl.
18. března 1939 byla celá Karpatská Ukrajina obsazena Maďarskem. Území bylo nadále nazýváno Podkarpatsko (Karpátálja) a byla mu přislíbena autonomie v rámci Maďarského království. Augustin Vološin žil po dobu války v Praze a měl zde status cizince. V roce 1945 byl odvlečen do Moskvy, kde v témže roce zemřel na následky mučení v tamní věznici.
Složení vlády:[1]
1938 Jan Syrový II • 1938–1939 Rudolf Beran I
1939 Rudolf Beran II • 1939–1942 Alois Eliáš • 1942–1945 Jaroslav Krejčí • 1945 Richard Bienert
1938 Jozef Tiso I • 1938–1939 Jozef Tiso II • 1939 Jozef Tiso III • 1939 Jozef Sivák • 1939 Karol Sidor
1939 Jozef Tiso IV • 1939–1944 Vojtech Tuka • 1944–1945 Štefan Tiso
1938 Andrej Bródy • 1938 Augustin Vološin I • 1938–1939 Augustin Vološin II • 1939 Augustin Vološin III
1939 Július Révay
1940–1942 Jan Šrámek I • 1942–1945 Jan Šrámek II
1945 Zdeněk Fierlinger I