Velké Slovensko (slovenskyVeľké Slovensko) byla politická koncepce připojení Moravského Slovácka a později i dalšího území východní Moravy[1] ke Slovenské republice.[1][2] S touto myšlenkou přišlo v březnu 1939 několik východomoravských iredentistů nemajících žádný vliv, podporovaní Slovenskou republikou a zprvu zdánlivě také nacistickým Německem.[1][2][3] Koncepci však v roce 1941 definitivně odmítli Adolf Hitler a jeho podřízení, kteří měli své vlastní plány na poněmčení Moravského Slovácka a nehodlali se s nikým dělit o strategické území Moravy, které pro ně představovalo most mezi Slezskem a tzv. Východní markou, tedy Rakouskem.[3] K žádným územním změnám mezi Protektorátem a Slovenskou republikou proto nedošlo.
Národopisnou Moravu a koncept Velkého Slovenska podporovali vedoucí činitelé Slovenské republiky, zejména předseda vládyVojtech Tuka a ministr obranyFerdinand Čatloš. Major Cyril Hluchý v generálním štábu slovenské armády byl pověřen úkoly souvisejícími s připojením Slovácka ke Slovenské republice. V Bratislavě vznikla pro stejný účel „Vedecká spoločnosť pre zahraničných Slovákov“. Koncepce Velkého Slovenska získávala v programu slovenské vlády stále širší prostor.[5] Slovenská vláda chtěla rozšířit své po mnichovském diktátu okleštěné území a zvětšit populaci o několik set tisíc obyvatel Slovácka, o kterých tvrdila, že jsou to v zásadě Slováci.[5]
Německo na žádost neodpovědělo, Slovensko ji proto v roce 1941 opakovalo, tentokrát však s ještě většími územními nároky, opět přesahujícími území Slovácka.[1] Po této urgenci Německo slovenské územní požadavky kompletně odmítlo - mělo vlastní plán poněmčení Slovácka[3] prostřednictvím plánovaných německých jazykových ostrovů.[2] Německo navíc východomoravské iredentisty využívalo jen k narušení české jednoty.[1] Do škol na Slovácku bylo namísto spisovné češtiny zaváděno slovácké nářečí,[1] česky smýšlející starostové byli vytlačováni ze svých funkcí[3] a oproti spolupráci s nimi dávaly německé orgány přednost zajištění klidu v Protektorátu, který byl i v zájmu protektorátní vlády. Samotná Národopisná Morava podle zprávy německých okupačních úřadů v Brně již v září 1939 svůj iredentistický program spojení Slovácka se Slovenskou republikou opustila a začala propagovat proněmeckou politickou koncepci.[3]
Odkazy
Reference
↑ abcdefSlováci chtěli získat Slovácko, myšlenka přišla z Moravy. Lidovky.cz, [1]
↑ abcdeSlováci chtěli za války připojit kus Moravy, Hitler to zatrhl. Idnes.cz, [2]
↑S.R.O., as4u.cz,. Iredentismus: tradiční a nová dimenze hrozby pro Českou republiku - Obrana a strategie. www.obranaastrategie.cz [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
↑ Josef Vávra a Národopisná Morava. Postavy dubňanského školství. www.ilcik.cz [online]. [cit. 2011-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-08-25.