Vesnici založil majitel rožnovského panství Karel Jindřich ze Žerotína listinou z 8. listopadu 1714, území však leželo na panství vsetínském. To si tento zakladatel přisvojil. Vsetínští majitelé Illesházyové se svého nároku nevzdali, což později vedlo k úřednímu dělení Karlovic na Velké Karlovice na rožnovského panství a ke vzniku Malých Karlovic na panství vsetínském. Ty byly k Velkým Karlovicím znovu připojeny až v roce 1966.[4]
Do počátku 19. století měla obec pouze zemědělský charakter. Ke změně došlo až v souvislosti se založením skláren v první polovině 19. století. Až do světové války, respektive do první republiky znamenalo období sklářské výroby pro obec zlatý věk. Přibylo obyvatel, dařilo se i živnostem. Vrch Soláň, který leží na území obce, byl v minulosti a stále je významným místem setkávání výtvarných umělců. Pošta v obci byla založena 15. září 1861.[5]
Název
Oblast dnešní obce se před jejím založením měla údajně jmenovat Dolina Urogatina či Urgatina, historické doklady k tomu však neexistují. Toto prastaré pojmenování poprvé roku 1886 publikoval Jan Kutzer v knize Karlovské Zrcadélko.[6][4] Na etymologický výklad pojmenování vyhlásil roku 1949 vlastivědný časopis Dolina Urgatina soutěž. Andělín Hurt název vykládal jako počeštěné německé Augarten či pojmenování podle nedoloženého lesa Rohatína, tedy Dolina u Rohatína.[7] Název Karlovic vychází z osobního jména zakladatele Karla Jindřicha.
Sklárny
Františčina huť byla založena v roce 1826 panstvím Valašské Meziříčí – Rožnov. Od roku 1842 ji měla pronajatu firma S. Reich.[8] původně podnikající ve Staré Huti Roku 1859 podnik rozšířili o novou chladicí pec a provedli také změnu ve výrobním programu, původní duté sklo nahradilo sklo tabulové. Tato změna se ale neukázala jako šťastná a již roku 1866 se sortiment opět měnil, tentokrát na skleněné perly a knoflíky. Huť byla uzavřena v roce 1912.
Roku 1863 získala firma S. Reich a spol. do nájmu i nedalekou továrnu na výrobu dehtu ve Velkých Karlovicích – Leskové, vedle které ještě tentýž rok otevřela druhou sklárnu, zvanou Mariánská huť. Vyrábělo se v ní zpočátku také tabulové sklo, později se ale produkce zaměřila především na osvětlovací sklo (různé druhy lustrů a cylindry k lampám). Huť byla uzavřena v roce 1931.
Rodina Reichů byla židovského původu, hlavním představitelem rodiny v obci byl podnikatel Salomon Reich. Do roku 1863 nemohli židé vlastnit žádné nemovitosti, a proto i zde byla firma S. Reich v pronájmu. Teprve po roce 1888 firma S. Reich sklárny koupila a mohla s nimi volně nakládat. Salomon Reich byl dokonce zvolen starostou Karlovic.[9] Nedaleko obce je také židovský hřbitov,[10] V domě č.p. 970 bývala také soukromá synagoga.[11]
Velké Karlovice se vyznačují nebývale velkou rozlohou v poměru k počtu obyvatel – vzdálenost z jednoho konce obce na druhý přesahuje 10 km.[13] Začátkem 20. století uvedl Čeněk Kramoliš, že Karlovice mají čtyřikrát větší katastrální výměru než moravské hlavní město Brno.[14]
V závěru údolí Malá Hanzlůvka u Velkých Karlovic se rozprostírá národní přírodní rezervaceRazula, který leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Jde o původní jedlobukový les.
↑ abMÁCHA, Přemysl; BAJER, Vojtěch. Tajemství v názvech ukrytá. druhé. vyd. [s.l.]: Ostravská univerzita v Ostravě, 2014. Dostupné online. ISBN978-80-7464-177-0. S. 11–18.
↑PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2016, čís. 17, s. 11.
↑KUTZER, Jan. Karlovské zrcadélko. K upomínce na svěcení nové budovy školy v Podťatém. Velké Karlovice: Vlastní náklad, 1886. Dostupné online. S. 33.Archivováno 23. 7. 2022 na Wayback Machine.
↑HURT, Andělín. Soutěž Doliny Urgatiny. Dolina Urgatina, vlastivědný časopis Horního Vsacka. 1949, roč. 3, čís. 1, s. 48. Dostupné online.
↑ Archivovaná kopie. www.sreich.cz [online]. [cit. 2011-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-01.
↑ŽÁČKOVÁ, Martina. Velké Karlovice: za frgálem, ovcemi i mořem do nejdelší obce u nás. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-08-09 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
↑BAJER, Vojtěch. Příběh obce [online]. Oficiální stránky obce Velké Karlovice [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-12.
Literatura
kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN80-86298-09-4
Kutzer, J.: Karlovské zrcadélko, Velké Karlovice, 1886.