Vajíčko (v anglickém originále The Egg) je chrámová opera (autor ji označuje jako „operní hádanka“[1]) o třech obrazech italsko-amerického skladatele Giana Carla Menottiho na vlastní libreto z roku 1976. Poprvé byla provedena 15. června 1976 v římskokatolické katedrále ve Washingtonu společně s Menottiho starší chrámovou operou Martinova lež.
Vznik a historie opery
Operní podobenství zasazené do doby raného křesťanství, určené primárně pro inscenaci v chrámovém prostoru, objednala u skladatele římskokatolická katedrála ve Washingtonu; financovala je nadace Edward W. Hazen Foundation.[1] Menotti pracoval na partituře na poslední chvíli a posledních 40 stran podle tisku dodal až čtyři dny před premiérou.[2] Podle skladatele „je zaměřená na Velikonoce, i když může být hrána kdykoli. Proto tam máme to vajíčko.“[3]
Provedení díla trvá asi jednu hodinu.[1]
Vajíčko bylo v období několika let po svém vzniku provedeno na několika místech: v květnu 1978 v kostele Circular Congressional Church v Charlestonu v rámci Festivalu dvou světů, v listopadu 1980 v newyorské Brooklyn Academy of Music (dirigoval skladatel Lukas Foss), o Velikonocích 1981 v katedrále sv. Jakuba v Chicagu.[4] V Evropě bylo ve stejné době provedeno jen v Anglii v podání Nottingham Music Theatre (3. ledna 1978 Nottingham, kostel P. Marie; 6. ledna 1978 katedrála v Derby).[5] Od počátku 80. let 20. století je uváděno zřídka (např. roku 2001 v Buffalu souborem Opera Sacra k Menottiho devadesátinám[6]). Z plánované televizní inscenace pro NBC režírované Menottim sešlo.[7]
Kritika byla k dílu zčásti benevolentní („Ten drobet hudby ... je velmi hezký a odvozený ... ve značné míře ... z pucciniovských náznaků.“;[8] „Hudba, často docela operní, je barvitá, melodická a celkově okouzlující. Postavy mi však připadaly docela hloupé a rušivě přehnané.“[9]). Vajíčko se však dočkalo i ostrých odsudků: „Hudba k Vajíčku prakticky neexistuje a jeho poselství o nalezení tajemství života v tom, že ho darujeme jiným, dosahuje vrcholu prostoduchosti“;[10] „... nepodstatné, hloupé, eticky plytké a hudebně bezcenné“.[11]
Osoby a první obsazení
| Osoba |
hlasový obor |
světová premiéra (15.6.1976)
|
| Svatý Simeon Stylita |
tenor |
Anastasios Vrenios
|
| Manuel, jeho synovec |
tenor / vysoký baryton |
Matthew Murray
|
| Basilissa, císařovna byzantská (Pýcha) |
soprán |
Esther Hinds
|
| Areobindus, císařovnin favorit (Smilstvo) |
baryton |
Sigmund Cowan
|
| Gourmantus, kuchař (Obžerství) |
bas |
Gimi Beni
|
| Priscus, vrchní eunuch (Lenost) |
tenor |
Gene Tucker
|
| Pachomius, správce pokladny (Lakomství) |
baryton |
Richard S. Dirksen
|
| Sestra Basilissy (Závist) |
mezzosoprán |
Dana Krueger
|
| Julian, kapitán gardy (Hněv) |
němá role |
Frank Phelan
|
| Priscus |
... |
Peter Fish
|
| Žebračka |
soprán |
Regina McConnell
|
| Basilissini dvořané
|
| Dirigent: |
Paul Callaway
|
| Režie: |
Gian Carlo Menotti
|
Instrumentace
Flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh, trubka, pozoun, bicí souprava, harfa, varhany, housle, viola, violoncello, kontrabas.[12]
Děj opery
Odehrává se v Byzantské říši v 5. století.
(1. obraz – Poušť) Simeon Stylita tráví již třicet svůj život ve zbožném odříkání na vysokém sloupu. Jeho synovec Manuel se ho ptá na smysl lidského života. Tato otázka není pro svatého Simeona nová: položil ji kdysi sám Hospodinovi a dostal od něho místo odpovědi vajíčko s proroctvím, že až se vejce otevře, bude jeho otázka zodpovězena. Ale vajíčko se otevřít nedalo a Simeon ho nakonec zahodil. Nyní ho ale pro svého synovce opět vyhledá.
(2. obraz – Na dvoře Basilissy) Manuel o příhodě vypráví Aerobindovi, milenci byzantské císařovny. Ta by ale chtěla zázračné vejce i odpověď na otázku sama. Manuel je proto zatčen a odsouzen k smrti za rouhání proti Bohu. Ale ani císařovna, ani nikdo z jejích dvořanů (sedm, z nichž každý reprezentuje jeden ze sedmi hlavních hříchů) nejsou schopni vajíčko otevřít. Ze strachu nakonec císařovna Manuela omilostní a vejce mu vrátí, vykáže jej však z hlavního města.
(3. obraz – Cesta mimo město) Manuel na cestách potká žebračku s hladovějícím dítětem. Nemaje nic, co by jí mohl darovat, dá jí své vajíčko. To se žebračce otevře a pomůže nasytit dítě, které je tak zachráněno před smrtí hladem.
Manuel se vydá zpět do Cařihradu, aby zvěstoval konec příběhu. Je ale znovu zajat a odsouzen. Tu sestoupí svatý Simeon se svého sloupu a poučuje císařský dvůr: Celý příběh byl podobenstvím o tom, že lidé spolu mají žít v míru a přátelství a vzájemně si pomáhat. Simeon bere synovce za ruku a oba se vydávají pryč z města pomáhat lidem.
Nahrávka
- 1981 (CD, WCF Live!) Zpívají (Manuel) Thomas Sillitti, (Simeon) John Vorrasi, (Basilissa) Joan Gibbons. Wiliam Ferris Chorale a Composer Festival Orchestra řídí William Ferris (živý záznam z provedení v Chicagu roku 1981 k Menottiho 70. narozeninám).
Reference
- ↑ a b c HIXON, Donald L. Gian Carlo Menotti: A Bio-Bibliography. Westport: Greenwood, 2000. 360 s. Dostupné online. ISBN 978-0313261398. S. 140. (anglicky)
- ↑ Timbrell, Charles. "Philadelphia/Washington." Opera News 41 (říjen 1976), s. 64, citováno v Hixon, s. 141.
- ↑ DUFFIE, Bruce. Composer Gian Carlo Menotti. Three Conversations with Bruce Duffie [online]. Bruce Duffie [cit. 2013-03-14]. Dostupné online. (anglicky) (záznam z rozhovoru pro rozhlasovou stanici WNIB, Classical 97 (Chicago) z 19. března 1981).
- ↑ Hixon, s. 141-142.
- ↑ Hixon, s. 141.
- ↑ TROTTER, Herman. Opera Sacra Celebrates Menotti Well. The Buffalo News. 13. říjen 2001. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-09. (anglicky) Archivováno 9. 4. 2016 na Wayback Machine. (placený přístup)
- ↑ UNGER, Arthur. Menotti talks of opera on TV: it works -- sometimes. The Christian Science Monitor. 26. červen 1981. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Parris, Robert. "Washington Cath.; Menotti Prems." High Fidelity/Musical America 26 (listopad 1976), s. MA21, citováno v Hixon, s. 141.
- ↑ Mercer, Ruby. "Charleston: Spoleto Festival." Opera Canada 19, 3 (1978), s. 28-29, citováno v Hixon, s. 142.
- ↑ Jacobson, Robert. "Charleston,. S.C." Opera News 43 (srpen 1978), s. 44, citováno v Hixon, s. 142.
- ↑ Porter, Andrew. "Musical Events: Spoleto of the South." New Yorker 54 (19. června 1978), s. 68, citováno v Hixon, s. 142.
- ↑ Gian Carlo Menotti : The Egg [online]. OPERA America [cit. 2013-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-07. (anglicky)
Externí odkazy
