Uhřičice jsou obec ležící v okrese Přerov a mezi městem Kojetín a obcí Polkovice. Žije zde 521[1] obyvatel.
Název
Místní jméno bylo odvozeno od osobního jména Uhřík (zdrobněliny jména Uher, které znamenalo "Maďar"). Výchozí tvar Uhřičici byl označením obyvatel vesnice a jeho význam byl "Uhříkovi lidé".[4]
Popis
Obec Uhřičice leží jihozápadním směrem od města Přerov na pravém břehu řeky Moravy. Uhřičice jsou cenným příkladem hanácké zemědělské vesnice s dochovanou dispozicí a parcelací na cestě z Kojetína do Tovačova na pravém břehu řeky Moravy.[1] Historické jádro vsi středověkého původu tvoří široká ulicovka. Jižně nedaleko obce se rozkládá město Kojetín. Kolem západního okraje obce prochází železniční trať vedoucí z Kojetína do Tovačova, která byla původně používaná jako vlečka do tovačovského cukrovaru a po řadu desetiletí též k osobní dopravě. Od východního okraje obce se rozprostírá malebný lužní les, v jehož prostoru je malá studánka. Studánka se nachází v remízku „Čvachůvka“ západně od obce při silnici na Prostějov. Severovýchodně od obce najdeme zajímavou technickou památku z roku 1911 nesoucí název sifon.[2] Jedná se o uměle vybudované křížení dvou vodních toků – Valové a Bolelouckého náhonu – podtokem. Tento sifon je největší svého druhu v Evropě. Sifon byl vybudován v roce 1908.[5][6] Jen pár stovek metrů od sifonu se nachází betonový akvadukt Vantroky. Jedná se však o stavbu s podstatně delší historií, než má sifon, která se začíná psát již koncem 16. století. Právě tehdy totiž došlo k prodloužení středověkého mlýnského náhonu až do Kojetína a jeho křížení s říčkou Valovou vyřešil tehdejší stavitel překlenutím Valové dřevěným korytem, tedy tzv. vantrokami. Ty byly široké 10,5 metru a dřevo později nahradilo železo. Jenže překlenutí Valové vantrokami se stalo hlavní příčinou zdejších častých záplav (však slavné Troubky leží nedaleko). Proto došlo v letech 1907 až 1908 k regulačnímu opatření, které prováděla stavební firma Pittel Brausewetter. A právě tehdy vznikl již zmíněný Sifon.[3]
Památky
K zajímavým památkám v Uhřičicích patří barokní sousoší svatého Floriana, patrona obce, od J. A. Heinze zhotovené v roce 1742. Nachází se ve středu obce blízko obecního úřadu. U jižního okraje obce jsou barokní boží muka z roku 1798 s obrázkem svatého Floriana. Na budově místní školy je umístěna busta J. A. Komenského, kterou vytvořil F. Úprka v roce 1905. Vedle obce leží přes řeku Valová most, v jehož zábradlí jsou zachovány otvory ze druhé světové války po střelách dum-dum. Na konci války zde proběhla přestřelka mezi partyzány a nacisty. Východně nedaleko obce prochází zelená turistická značka.
Galerie
Historie
Pověst říká, že Uhřičice založil český panovník, když táhl proti Uhrům. O části obce se píše jako o majetku moravské církve v písemné zmínce z roku 1141. V roce 1174 dostal darem celou obec biskupský kostel v Olomouci od moravského knížete Oldřicha.
Významná data:
- 1277 – První připomínka mlýna
- 1450 – První zmínka o škole, dále r. 1515 a trvale od roku 1643.
- 1480 – Za válek Jiřího z Poděbrad obec zpustla, ale v tomto roce je opět uváděna jako osídlená.
- 1515 – V obci 45 usedlých a škola
- 1767 – V obci 40 sedláků, 19 chalupníků, mlynář, šenkýř a 5 domkařů
- 1785 – Vyplacení obce z roboty
- 1819 – Při požáru vyhořela celá obec i ovocné sady od sádla, které se vznítilo při smažení koblihů
- 1830 – V obci 73 domů a 613 obyvatel
- 1830 – Poprvé zaznamenáno užívání pluhu
- 1860 – Poprvé zaznamenáno užívání kosy
- 1874 – Poprvé zaznamenáno užívání secího stroje
- 1878 – Poprvé zaznamenáno užívání mláticího stroje
- 1875 – Občané Uhřičic zachránili 21 cikánů před utonutím
- 1895 – Zbudovaná železniční trať
- 1910 – 116 domů a 749 lidí
- 1911 – Zaplavení části obce při povodni
- 1911 – Vybudován Sifon
- 1997 – Zaplavení části obce při povodni
- 2000 – 210 domů a 608 obyvatel
- 2006 – 602 obyvatel
Pečeť
Pečetí obce bylo několik:
- v 16. století zobrazovala rádlo, brázdu a nápis „Obec Uhřičice“,
- v 18. století nápis „SIGIL COMVNITATIS VHRZITZ“ a poprsí Jana Křtitele a
- v 19. století postavu sv. Floriána hasícího oheň.
Významní rodáci
- Jan Tomáš Kuzník (1716–1786), český kantor, básník a hudební skladatel
- František Jášek (1797–1849), kněz, hospodářský správce kapituly olomoucké a kanovník kroměřížský
- Amálie Vrbová, psala pod pseudonymem Jiří Sumín (1864–1936), autorka románů z vesnického prostředí
- František Skopalík (1863–1936), malíř a architekt, navrhl státní hřebčinec v Písku. Měl vlastní atelier ve Vídni.
Souřadnice
- Sifon: 49.3775967N, 17.3043539E
- Betonový akvadukt Vantroky: 49.3721350N, 17.3011158E
- Socha sv. Floriána: 49.3719150N, 17.2933817E
Reference
Související články
Externí odkazy
.jpg)
