Trippenbachové (německyvon Trippenbach nebo také česky z Trippenbachu, dále Trippenbach, Tryppenbach, Trypenbach, Tryffenbach, Triffenbach, Trittenbach)[1] byli český rod, který byl v roce 1699 císařem Leopoldem I. povýšen do říšského šlechtického stavu majestátem daným ve Vídni dne 24. března1699.[2]
Historie
Nejstarším předkem rodu je Urban Trippenbach. Do Čech přišel ze Saska v době třicetileté války. Dne 27. června 1705 byli bratři Dominik a Ferdinand Trippenbachové přijati do českého rytířského stavu.
Erb
Erb rodu uvedený na stránkách v pravé části je pouze ilustrační a je vyhotoven podle popisu erbu (autor Vavřínek).
Jan František Šebestián z Trippenbachu (1651 - 1721Praha ), syn Urbana Trippenbacha a Kateřiny (Sb. Dobřenských, NA) , apelační kancelista. [8] Jeho kariéra u soudu od 13. května 1683 - akcesista v kanceláři apelačního soudu; od 26. září 1692 - lesní registrátor, od 12. listopadu 1700 německý apelační sekretář[9].
Osobnosti
Rytíř Jan Antonín Petr von Trippenbach pán na Sukově (Kutná Hora)
(13. června 1699 Poděbrady -10. prosince 1741 Kaňk)
Vlastnil se svou rodinou Dvůr Sukov (Kaňk) až do roku 1746, kdy byl dvůr prodán.
Jan Antonín Petr von Trippenbach se nachází mezi studenty, kteří se 3. března 1718 zapsali ke studiu na Inženýrské škole v Praze. Šlo o první zápis studentů do této školy. Zprávu o tomto zápisu podal profesor Josef Willenberg.
Jan Antonín Petr von Trippenbach si vzal postupně
První ženu Annu Barboru Baullerovou z Hohenburgu a Svinnie (narozená 27. října 1698,Radnice u Rokycan, otec Jan František Bauller z Hohenburgu a Svinnie) sňatek 1. května1721 Poděbrady[10]
Druhou ženu Marii Annu Haugvicovu z Biskupic (narozená 1705 Bečvárky /Ve sbírkách Dobřenských zapsáno Solopysky/ ) sňatek roku 1724 Sv. Stefan
Se svojí druhou ženou Marií Annou měl Jan Antonín Petr deset dětí:
Velel jí kapitán-poručík Michael Schmalter (později Johan von Trippenbach)
Rota Trippenbach – velel jí hejtman Johann von Trippenbach
rytíř Johann von Trippenbach
Vstup do armády
Do armády vstoupil jako patnáctiletý 10. září 1746 a to do pluku (tehdy „Alt-Wolfenbüttel") jako kadet. Pluk byl tou dobou v mírovém garnisonu v Hradci Králové.
Počátkem roku 1748 byl pluk povolán na Italské bojiště. Rozkaz byl ale za pochodu změněn a pluk zůstal v Segedínu, Mukačevu, Aradu a Grosswardeinu (dnes Oradea / RO).
V roce 1750 byl pluk v Budě (dnes část Budapešti).
V bitvě u Lovosic 1.10.1756 stál pluk v záloze. Do bitvy přímo nezasáhl.
V bitvě u Prahy 6.5.1757 zajišťoval pluk ústup poražené armády. Zachránil se přesunem za pražské hradby. Následně byl Trippenbach povýšen na nadporučíka.
V prosinci se pluk zúčastnil bitvy u Wroclawi, ve které ztratil celkem 97 mužů.
V bitvě u Lutyně 5. prosince 1757 zahynulo 25 mužů včetně velitele pluku, plukovníka Karla von Müffling. Mezi 313 raněnými byl i Trippenbach.
Prapor, ve kterém byl i nadporučík Trippenbach, náležel k posádce která byla ve Wroclawi. Pevnost kapitulovala 20. prosince. Posádka (včetně nadporučíka Trippenbacha, který byl raněn) padla do Pruského zajetí. Většina důstojníků byla však zakrátko vyměněna za pruské zajatce a vrátila se k pluku.
Nadporučík Trippenbach se pak zúčastnil všech dalších bitev Sedmileté války, aniž by utrpěl další zranění.
Doba míru
V roce 1763 byl pluk dislokován v okolí Německého Brodu (dnes Havlíčkův Brod).
V roce 1767 si Trippenbach zakoupil šarži kapitán-poručíka.
Při lustraci pluku v květnu r. 1770 byl štáb a pět rot v Kutné Hoře. Trippenach je zde uveden již jako hejtman a velitel jedné roty.
Šest rot bylo lustrováno v Německém Brodě. Pět ve Vídni. Dvě granátnické roty byly v Litomyšli.
V roce 1771 byl celý pluk na Moravě mimo čtyř rot, které byly ve Vídni.
Hejtman Trippenbach převzal 24. ledna 1771 rotu, které dříve velel – nyní na podplukovníka povýšený - Ferdinand d´Urbain.
V roce 1781 byl povýšen na majora, jeho pluk byl až do roku 1788 v Brně.
V letech 1782 až 1784 docházelo v Brně k mnohým změnám, které byly vyvolané reformami Josefa II. . Reformy zasáhly hluboko do všech odvětví zemské a státní správy. V Brně byla zřízená společná správa pro Moravu a rakouské Slezsko. Například 10. října 1783 vláda v domě bankovní administrace zřídila Ústav pro výchovu chlapců od pluku Laudon[12].
"V letech 1782 a 1784 se Johann von Trippenbach prokazatelně vyskytoval taktéž ve Žďáru nad Sázavou. 18.6.1782 je zapsaný v matrice jako Rytíř Johan von Trippenbach ..... pluku Laudon svědek svatby purkrabího Matěje Ambrože Břečky a dcery měšťana Kateřiny Pražákové. Taktéž 31.10.1784 zde byl svědkem křtu jejich dcery Barbory Břečky. V matrice je uveden jako Svobodný pán Johan von Trippenbach....pluku Laudon. Ze zápisů je patrné, že došlo nejen ke změně hodností ale také ke změně šlechtického titulu. (vojenské tituly neuvádím)"
V roce 1788 byla jeho rota přidělena k tzv. „Leibbatallionu“, tedy praporu majitele pluku. Praporu velel v poli plukovník hrabě Argenteau. Prapor byl přeložen do Vídně, kam dorazil 10. března. Po Dunaji byl pak přemístěn do Semlinu, oproti pevnosti Bělehrad. Obléhání Bělehradu ale muselo být pro nepřízeň počasí přerušeno. Pluk se vrátil do Komárna, kde strávil zimu. V příštím roce se prapor s celou Laudonovou armádou vrátil k Bělehradu, který byl v září opět obležen. Při útoku na pevnost 30. září se prapor, ve kterém bojoval i Trippenbach vyznamenal při dobytí předměstí („Raizenstadt“). Prapor se pak na zimu vrátil do Brna, major Trippenbach povýšen na podplukovníka.
Životní události
Sňatek. Není zjištěno zda se někdy Johan von Trippenbach oženil.
Dle zápisu pluku Laudon zemřel Johan von Trippenbach v roce 1790. Datum úmrtí nelze potvrdit, žádným jiným dokumentem.
Marie Anna von Trippenbach - Cyrany z Bolleshausu – Hellinger
(narozená asi 1720 - zemřelá 3. května 1777 ve věku 57 let - Chrudim)
Otcem Marie Anny byl František Antonín von Trippenbach - bratranec Jana Antonína von Trippenbacha (1699 - 1741). František Antonín von Trippenbach používal shodnou pečeť jako Dominik von Trippenbach.
František Antonín složil přísahu u Pražského apelačního soudu (19. července 1703). Zde následně zastával post apelačního kancelisty.[8] Po skončení své funkce u apelačního soudu byl vrchním regentem Chlumeckého panství a to od 20. března 1721 do 31. března 1734. Byl ve službách Františka Ferdinanda Kinského. (Archivní oddělení Zámrsk + rodokmen Německo)
František Antonín von Trippenbach navštívil v roce 1724 lázně - Vraclav u Vysokého Mýta. V knize Mnicha Sv. Nicolaje je zápis na straně 83. Podstata lázní Vraclav je popsaná v této knize. František Antonín von Trippenbach také jako regent Chlumeckého panství nechal lázně vybudovat. A to lázně u Chlumce nad Cidlinou - Lázně Svatojánské. (Bakalářská práce, Jan Krátký 2010)
Matkou Marie Anny byla Zuzana von Trippenbach (rozená Simonová).
Bratr Marie Anny - František Ferdinand von Trippenbach.
První manželství uzavřela Marie Anna s ovdovělým Romediem Václavem Cyránym z Bolleshausu. Sňatek se konal v Kutné Hoře 26. července 1746. Z manželství se narodila dcera Anna Barbora Antonie Cyrany z Bolleshausu. Narozená je v Hroubovicích na Chrudimsku a pokřtěná v Luži 27. května 1748[13] . Statek Hroubovice na Chrudimsku v té době Romedius Václav Cyrány z Bolleshausu vlastnil. (Uvedeno v knize rodu Chocenských)
V roce 1760 Marie Anna ovdověla. Nicméně Romedius Václav Cyrány z Bolleshausu na ni samotnou a na svou dceru Annu Barboru Antonii Cyrany Bolleshausu pamatoval v závěti a tak se stala spolu se svou dcerou a nevlastním synem Václavem Cyránym z Bolleshausu majitelkou Dvora v Odpolní čtvrti a Dvora Neuperského. (uvedeno v zemských deskách)
Druhé manželství uzavřela Marie Anna s Jindřichem z Hellingeru (Heinrich Hillinger) a to 16. října 1765 v Chrudimi. Jindřich z Hellingeru byl v té době hejtmanem pluku č.15 Pallavicini (Pěší pluk císařsko-habsburské armády). S Jindřichem žila až do své smrti 3. května 1777 v Chrudimi. (uvedeno v knize rodu Chocenských)
Její dcera Anna Barbora Antonie Cyrany z Bolleshausu se provdala v Chrudimi za Benigniho (Benini) hejtmana pluku č.15 Fabris (Pěší pluk císařsko-habsburské armády). Tedy hejtmana stejného pluku, u kterého sloužil její nevlastní otec. Po smrti své matky získala dvě třetiny Dvora v Odpolní čtvrti a Dvora Neuperského, závěť je sepsaná dne 30. dubna 1777. Dvůr Neuperský vlastnila až do 24. září 1797, kdy jej prodala.
syn Jana Františka Šebestiána z Trippenbachu II. (narozen asi.1679) a Johany Juliany Tockinger , sňatek 14.11.1705 Praha, kostel Sv. Mikuláše, Malostranské náměstí , rodokmen Dobřenských + matrika
Josef Tripenbach z Koblence (benediktinský kněz, čp. 683/1 (nové 27), opatství ben. kl. u sv. Mikuláše v Kaprově ul.) Uvedeno v edici Eduarda Šebesty (Popis obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 1770, Praha 1933). Jiří Smrž, Archiv hlavního města Prahy
Odkazy
Reference
↑ abcMAŠEK, Petr. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti Díl II. Milíčova 13, Praha 3: Argo, 2010. 664 s. ISBN978-80-257-0294-9. S. 375.
↑VAVŘÍNEK, Karel. Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016. [s.l.]: [s.n.], 2012. 495 s. ISBN978-80-904241-7-3.
↑ Stammtafel der Familie Trippenbach/von Trippenbach - Deutsche Digitale Bibliothek. www.deutsche-digitale-bibliothek.de [online]. [cit. 2022-09-16]. Dostupné online. (německy)
↑ ab Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 05, snímek 545. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 03, snímek 275. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 04, snímek 19-20. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Kutná Hora 03, snímek 622. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
↑ abWOITSCHOVÁ, Klára. Personální obsazení pražského apelačního soudu v letech 1548-1783.. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2010. 197 s. ISBN978-80-7415-040-1.
↑VON AUERPERG, Josef Karl. Geschichte des königliches böhmischen Appellationsgerichtes. Praha: [s.n.], 1805.
↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Poděbrady 05, snímek 384. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-22]. Dostupné online.
↑ Státní oblastní archiv v Praze, Matriky, Kutná Hora 02, snímek 555. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné online.
↑DŘÍMAL, Jaroslav. Zemský dům v Brně. Brno: Akciová moravská knihtiskárna polygrafie v Brně, 1947. 189 s. S. 138, 139.
↑ Státní oblastní archiv v Hradci Králové, Matriky, farnost Luže, snímek 56. aron.vychodoceskearchivy.cz [online]. [cit. 2023-04-15]. Dostupné online.
Literatura
Galerie důstojnických portrétů pěšího pluku „Gideon von Laudon“ č. 29, Rytíř Johan von Trippenbach, autor Harald Skala
VON HODL, Rudolf. Geschichte Des K. Und K. Infanterieregiments Nr. 29 Auf Immerwährende Zeiten Gideon Ernst Freiherr Von Loudon.. [s.l.]: Creative Media Partners, LLC, 2018. 788 s.
Rakouský státní archiv. www.oesta.gv.at [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online. (německy),Válečný archiv, Lustrační listiny pluku z let 1770 – 1771
Kniha rodu Chocenských, autor Karel Boromeus Chocenský primátor města Chrudim
ŠMAHEL, Zdeněk. Sochařská výzdoba Wiesnerovy vily a její zahrady v Chrudimi. dk.upce.cz [online]. [cit. 2022-10-06]. Dostupné online.
