Tomislav Nikolić, srbsky Томислав Николић (* 15. února 1952 Kragujevac[1]) je srbský politik, bývalý předseda Srbské pokrokové strany a v letech 2012 až 2017 prezident Srbska, poté co v květnu 2012 vyhrál druhé kolo prezidentských voleb. Úřadu se ujal 11. června téhož roku, prezidentský slib složil 31. května.[2] 31. května 2017 mu skončilo volební období, ve funkci byl nahrazen Aleksandarem Vučićem.
Studia
Nikolić studoval v Kragujevaci střední školu technického směru. V Novém Sadu studoval na univerzitě - fakultu ekonomickou a inženýrského managementu.[1]
Politická kariéra
Radikální strana
V politice se začal angažovat na počátku 90. let[1]. Byl aktivním členem lidové radikální strany, která se později sloučila na základě právě Nikolićovy iniciativy - s některými dalšími politickými organizacemi. Vzniklý subjekt nesl název Srbská radikální strana[1]. V této straně zastával Nikolić několikrát pozici zástupce předsedy.[1] Od roku 1992 byl opakovaně poslancem skupštiny.[1]
Během vlády Slobodana Miloševiće byl tři měsíce vězněn (odsouzen v roce 1995)[1], ale v březnu 1998 se stal místopředsedou srbské vlády a ke konci roku 1999 místopředsedou vlády Svazové republiky Jugoslávie.[1]
V roce 2000 se umístil v srbských prezidentských volbách na třetím místě za Vojislavem Koštunicou a Slobodanem Miloševićem. V srbských prezidentských volbách v roce 2004 zvítězil sice hned v prvním kole, ale v druhém jej porazil tehdejší srbský prezident Boris Tadić.[1]
V parlamentních volbách v roce 2007 dovedl Srbskou radikální stranu k vítězství a zisku 28,59% hlasů. Po volbách byl krátce předsedou parlamentu, funkce se ale po ustanovení vládní koalice vzdal. V prezidentských volbách v roce 2008 postoupil do druhého kola prezidentských voleb jako vítěz kola prvního opět spolu s Borisem Tadićem. Ve druhém kole byl ale poražen, získal 48,1 % hlasů.
Srbská pokroková strana
V roce 2008 rezignoval na zastupujícího předsedu Srbské radikální strany. Neshodl se s většinou členů na myšlence, zdali mají radikálové podpořit dokument o přibližování Srbska k Evropské unii, či nikoliv; zatímco Vojislav Šešelj a další klíčové osobnosti strany byli proti, Nikolić tuto aktivitu podporoval. O něco později zformoval vlastní stranu s názvem Srbská pokroková strana, která stojí na pozicích mezi politickým středem a radikály[zdroj?]. V říjnu 2008 se konal ustavující sjezd této strany, které se Nikolić stal také předsedou.
V roce 2011 podnikl hladovku na protest proti politice prezidenta Borise Tadiće a na podporu předčasných voleb. Oznámil, že dokud nebudou volby vypsány, bude jeho hladovka trvat,[3] avšak po zhoršení zdravotního stavu a prosbě patriarchy srbské pravoslavné církve Ireneje ji ukončil.[4] Stál také i v čele řady dalších protestů, které podporovaly stejný cíl. Inicioval např. protest před budovou skupštiny v Bělehradě na začátku dubna 2011, která se mediálně proslavila především tím, že vyzval účastníky, aby se dobře připravili na studené počasí.[5]
Prezident Srbska
V roce 2012 se účastnil prezidentských voleb, které se konaly nedlouho poté, co dosavadní prezident abdikoval. V nich postoupil do druhého kola, kde se střetl s dosavadním prezidentem Borisem Tadićem.[6][7] V druhém kole těchto voleb zvítězil a v červnu 2012 se tak stane srbským prezidentem.[8]
Jeho vítězství bylo médii vnímáno jako politické zemětřesení a nečekaný zvrat. V některých zemích v regionu (např. v Chorvatsku, či Bosně a Hercegovině se rozšířily obavy, že by dosavadní kurz regionální politiky Srbska mohl být pod Nikolićovým vedením změněn. Politici ze zahraničí, především Evropské unie, označili Nikoliće za "nacionalistu", či "bývalého nacionalistu" a Srbsko s ním jako zemi na křižovatce.
Po svém zvolení do úřadu prezidenta Nikolić ve snaze stát se hlavou státu "všech občanů" rezignoval na post předsedy pokrokářů.[9] Jedním z jeho prvních kroků v úřadu prezidenta bude pověření pokrokové strany sestavit vládu. Svojí plánovanou politiku Srbska jako mostu mezi východem (Ruskem) a západem (Evropskou unií) začal symbolicky svoji první zahraniční cestou, která směřovala do Moskvy.[10] V roce 2017 vyhrál prezidentské volby dosavadní srbský premiér Aleksandar Vučić, Nikolić mu předal úřad 31. května.[11][12]
Vyznamenání
Řád Makaria III. – Kypr, 13. ledna 2013[13]
Řád za zásluhy I. třídy – Ukrajina, 6. června 2013 – za mimořádný osobní přínos k rozvoji ukrajinsko-srbských vztahů[14]
velkokříž Řádu Spasitele – Řecko, 18. června 2013[15]
Řád slávy – Arménie, 11. října 2014[16][17]
Řád José Martího – Kuba, 19. května 2015[18][19]
Národní řád za zásluhy – Alžírsko, 17. května 2016[20]
Řád přátelství I. třídy – Kazachstán, 24. srpna 2016 – za ohromný přínos k rozvoji komplexních vztahů mezi Kazachstánem a Srbskem[21]
velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 25. ledna 2017[22]
Řád přátelství mezi národy – Bělorusko, 20. května 2017 – za významný přínos k posílení míru, přátelských vztahů a spolupráce mezi Běloruskem a Srbskem[23]
Řád přátelství – Rusko, 30. května 2017 – za velký osobní přínos k posílení strategického partnerství a přátelských vztahů mezi Ruskem a Srbskem[24]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
_-_ribbon_bar.gif){kind=small}
