Tchao Ču

Tchao Ču
Narození16. ledna 1908
Čchi-jang
Úmrtí30. listopadu 1969 (ve věku 61 let)
Che-fej
Příčina úmrtírakovina žlučníku
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Alma materVojenská akademie Whampoa
Povolánípolitik
ZaměstnavatelŤinanská univerzita
Politická stranaKomunistická strana Číny
DětiTchao S'-liang
Funkcetajemník kuangtungského provinčního výboru Komunistické strany Číny (1955–1965)
místopředseda Státní rady Čínské lidové republiky
vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tchao Ču je čínské jméno, v němž Tchao je příjmení.

Tchao Ču (čínsky pchin-jinem Táo Zhù, znaky tradiční 陶鑄; 16. ledna 1908 – 30. listopadu 1969) byl čínský komunistický politik. Roku 1926 vstoupil do Komunistické strany Číny, od roku 1927 se účastnil komunistického ozbrojeného boje za novou Čínu. Bojoval v nančchangském povstání, povstání v Kantonu roku 1927, koncem 20. let ve Fu-ťienu, roku 1933 byl zatčen v Šanghaji a uvězněn. Po uzavření druhé jednotné fronty komunistů s Kuomintangem roku 1937 byl propuštěn, působil v partyzánském hnutí v řadách Nové 4. armády, od roku 1940 pracoval ve stranickém aparátu v Jen-anu, po roce 1945 působil jako politický komisař a tajemník stranických organizací na jihu Číny, v Mandžusku a nakonec v orgánech středojižní oblasti. Od roku 1953 pracoval v provincii Kuang-tung jako předseda vlády/guvernér provincie (1953–1957) a první tajemník provinčního výboru KS Číny (1955–1965), v letech 1960–1966 byl prvním tajemníkem středojižního byra ÚV KS Číny.

Roku 1965 byl přeložen do Pekingu na místo místopředsedy státní rady (vlády) pro kulturu, vzdělání a publicitu. S počátky kulturní revoluce postoupil v květnu 1966 na místo člena sekretariátu ÚV, vedoucího oddělení propagandy ÚV. V srpnu 1966 byl na zasedání ÚV zvolen i členem politbyra a stálého výboru politbyra, poradcem ústřední skupiny pro kulturní revoluci. Kulturní revoluci podporoval, ale pokoušel se mírnit výstřelky jejích radikálních stoupenců, proto byl v lednu 1967 zbaven funkcí a uvržen do domácího vězení. Později onemocněl a zemřel.

Život

Mládí a počátky kariéry

Tchao Ču se narodil roku 1908 v okrese Čchi-jang na jihu provincie Chu-nan[1] v zámožné rodině. Jeho otec se účastnil sinchajské revoluce, pracoval v manažerské funkci v ocelárnách Chan-jie-pching, byl spoluvlastníkem uhelného dolu. Roku 1918 byl otec zabit vojáky generála Siao Jao-nana (patřil ke klice Wu Pchej-fua), Mladý Tchao Ču pak musel odejít ze školy a sloužil u příbuzných.

Roku 1926 byl přijat ke studiu na vojenské akademii Whampoa (v páté skupině) v Kantonu, a vzápětí vstoupil do Komunistické strany Číny.[1] V dubnu 1927 byl poslán do Wu-chanu, kde sloužil v propagandistickém oddělení politické správy Národní revoluční armády. Po rozpadu koalice Kuomintangu s komunisty se na komunistické straně účastnil nančchangského povstání v srpnu 1927 (jako velitel roty)[1] a v prosinci téhož roku povstání v Kantonu. Roku 1929 pracoval ve strukturách komunistické strany ve Fu-ťienu – generální sekretář fuťienského provinčního výboru strany, tajemník provinčního výboru, vedoucí oddělení atd. V květnu 1930 vynikl, když v čele skupiny 12 aktivistů zaútočil na vězení v Sia-menu, skupina bez vlastních ztrát zabila nebo zranila přes dvacet strážců vězení a osvobodila přes čtyřicet komunistických vězňů. Roku 1932 se oženil s Ceng Č’, později s ní měl dceru, Tchao Liang.

Vězení, boj ve válce s Japonci a občanské válce

Roku 1933, když pracoval pro ústřední výbor strany v Šanghaji, byl zatčen kuomintangskou policií a odsouzen k doživotním trestu vězení. Roku 1937 patřil mezi komunistické aktivisty, jejich propuštění vyjednalo vedení strany (Čou En-laj a další) v rámci dohod provázejících uzavření druhé jednotné fronty mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Číny. Po propuštění byl poslán do Chu-peje na post vedoucího oddělení propagandy provinčního výboru strany. Po dobytí Wu-chanu Japonci v říjnu 1938 odešel do hor Ta-chung severozápadně od Wu-chanu organizovat partyzánské hnutí. Později byl jeho oddíl začleněn do Nové čtvrté armády, sloužil pak jako komisař jednotky pod velením Li Sien-niena. Roku 1940 byl povolán do komunistické centrály v Jen-anu, kde pracoval v aparátu ústřední vojenské komise (generální sekretář komise, generální sekretář politického oddělení 8. pochodové armády) a v oddělení propagandy ÚV KS Číny. Roku 1945 byl poslán na jih, na pomezí provincií Chu-nan a Kuang-tung jako zástupce tajemníka tamní stranické organizace a komisaře tamních vojsk.

Po porážce Japonska v srpnu 1945 byl přeložen do Mandžuska, od září 1945 vykonával funkci tajemníka provinčního výboru KS Číny v Liao-si (západní Liao-tung), odpovídal za logistiku komunistických vojsk v bitvě o S’-pching v březnu 1946. Od září 1947 vykonával funkci komisaře 7. kolony Severovýchodní spojené demokratické armády. Později přešel na místo tajemníka městského výboru strany v Šen-jangu. V lednu 1949 odešel z Mandžuska s vojsky (jako zástupce náčelníka politického oddělení Severovýchodní spojené demokratické armády), účastnil se bojů o Peking a úspěšných vyjednávání s kuomintangským generálem Fu Cuo-im o vzdání se jeho vojsk a vydání města.[1] Od května 1949 působil jako zástupce náčelníka politického oddělení ve 4. polní armádě (bývalá mandžuská Severovýchodní spojená demokratická armáda) a středojižním vojenském okruhu a člen středojižního byra ÚV KS Číny. V této pozici se podíle na osvobození střední a jižní Číny.

Politik na jihu Číny

Po založení Čínské lidové republiky v říjnu 1949 zprvu zůstal ve Wu-chanu jako náčelník politického oddělení 4. polní armády a středojižního vojenského okruhu, člen stálého výboru středojižního byra ÚV KS Číny a člen středojižního vojensko-administrativního výboru. Roku 1951 se podílel na potlačení nepokojů („banditismu“ v tehdejší terminologii) v Kuang-si, poté převzal řízení pozemkové reformy v Kuang-tungu, provinčními vůdci prováděné „příliš obezřetně a pomalu“. Roku 1953 definitivně přesídlil do Kantonu, jako předseda kuangtungské provinční lidové vlády (od 1955 guvernér provincie, do 1957) a první tajemník kuangutngského provinčního výboru KS Číny (1955–1965). Roku 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen členem ústředního výboru a roku 1960 byl jmenován prvním tajemníkem středojižního byra ÚV KS Číny (byro řídilo stranické organizace provincií střední a jižní Číny, Che-nanu, Chu-peje, Chu-nanu, Ťiang-si, Kuang-tungu a Kuang-si), stal se tak nejvlivnějším politikem od Wu-chanu po Kanton.

V Pekingu, vrchol kariéry, odvolání a úmrtí

Roku 1965 byl přeložen do Pekingu na místo místopředsedy státní rady (vlády) pro kulturu, vzdělání a publicitu. V počáteční fázi kulturní revoluce postoupil vzhůru, v květnu 1966 převzal členství v sekretariátu ÚV, přičemž se stal výkonným tajemníkem sekretariátu, a současně byl jmenován vedoucím oddělení propagandy ÚV.[1] V srpnu 1966 ho navíc na ústřední výbor zvolil členem politbyra a dokonce i členem stálého výboru politbyra a to jako čtvrtý v pořadí, po Mao Ce-tungovi, Lin Piaovi a Čou En-lajovi. Poté působil jako poradce skupiny pro kulturní revoluci, pomáhal Čou En-lajovi řídit vládu, přičemž ve vedení strany a vlády dohlížel na práci oddělení propagandy a organizačního oddělení ÚV, ministerstev vzdělání, kultury, zdravotnictví, komisi pro tělovýchovu, agenturu Sin-chua, stranický deník Žen-min ž’-pao, státní správu pro nakladatelství a vydavatelství a výbor rozhlas a televizi, účastnil se jednání ústřední vojenské komise. Podporoval kulturní revoluci, ale rychle se začal dostávat do konfliktů s radikalistickou „šanghajskou levicí“ kolem Ťiang Čching, když se pokoušel mírnit radikalismus revolucionářů a omezit její dopady na ekonomiku země.[1] V lednu 1967 byl proto uvržen do domácího vězení a fakticky zbaven všech funkcí a úřadů.

Onemocněl rakovinou, v říjnu 1968 byl poslán do v Che-feje v provincii An-chuej a 30. listopadu 1969 zde zemřel.[1]

V prosinci 1978 byl ústředním výborem KS Číny oficiálně rehabilitován.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 陶铸 na čínské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h GUO, Jian; SONG, Yongyi; ZHOU, Yuan. Historical Dictionary of the Chinese Cultural Revolution. Lanham, Maryland: The Scarecrow Press, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-5461-1, ISBN 0-8108-5461-9. S. 277–278. (anglicky) [Dále jen Guo (2006)]. 

Externí odkazy

Člen vedení Komunistické strany Číny
8. politbyro ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
členové politbyra
stálý výbor od září 1956
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Liou Šao-čchi (místopředseda ÚV) • Čou En-laj (místopředseda ÚV) • Ču Te (místopředseda ÚV) • Čchen Jün (místopředseda ÚV) • Teng Siao-pching
od května 1958 i
Lin Piao (místopředseda ÚV)
stálý výbor od srpna 1966
Mao Ce-tung (předseda ÚV) • Lin Piao (místopředseda ÚV) • Čou En-laj • Tchao Ču (do ledna 1967) • Čchen Po-ta • Teng Siao-pching (do ledna 1967) • Kchang Šeng • Liou Šao-čchi (do ledna 1967) • Ču Te • Li Fu-čchun • Čchen Jün
Lin Piao (od května 1958 místopředseda ÚV a člen stálého výboru) • Lin Po-čchü (zemřel v květnu 1960) • Tung Pi-wu • Pcheng Čen (do května 1966) • Luo Žung-chuan (zemřel v prosinci 1963) • Čchen I • Li Fu-čchun (od srpna 1966 člen stálého výboru) • Pcheng Te-chuaj (do srpna 1959) • Liou Po-čcheng • Che Lung (do ledna 1967) • Li Sien-nien
od května 1958 i
Kche Čching-š’ (zemřel v dubnu 1965) • Li Ťing-čchüan (do ledna 1967) • Tchan Čen-lin (do srpna 1967)
od srpna 1966 i
kandidáti politbyra
Ulanfu (do 1966) • Čang Wen-tchien (do srpna 1959) • Lu Ting-i (do května 1966) • Čchen Po-ta (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Kchang Šeng (od srpna 1966 člen politbyra a stálého výboru) • Po I-po (do ledna 1967)
od srpna 1966 i
7. politbyro ← • → 9. politbyro
8. sekretariát ÚV KS Číny (září 1956 – duben 1969)
tajemníci sekretariátu
Teng Siao-pching (generální tajemník sekretariátu; do ledna 1967) • Pcheng Čen (do května 1966) • Wang Ťia-siang • Tchan Čen-lin • Tchan Čeng (do září 1962) • Chuang Kche-čcheng (do září 1962) • Li Süe-feng
od května 1958 i
od září 1962 i
Lu Ting-i (do srpna 1966) • Kchang Šeng • Luo Žuej-čching (do srpna 1966)
od května 1966 i
Tchao Ču (do ledna 1967) • Jie Ťien-jing
od srpna 1966 i
kandidáti sekretariátu
• → 11. sekretariát
Vedoucí ideologové Komunistické strany Číny
ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
předsedové
Ting Kuan-ken (1997–2002) • Li Čchang-čchun (2002–2012) • Liou Jün-šan (2012–2017) • Wang Chu-ning (2017–2022) • Cchaj Čchi (2022– )
místopředsedové
Li Tchie-jing (1997–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Čchen Č’-li (2002–2007) • Liou Jen-tung (2007–2017) • Liou Čchi (2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Kuo Ťin-lung (2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Sun Čchun-lan (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
ústřední vedoucí skupina pro organizaci a propagandu (1970–1975)
ústřední skupina pro propagandu (1966–1977)
ústřední vedoucí skupina pro propagandu a ideologii (1982– )
vedoucí
Kchang Šeng (1970–1975)
Čchen Po-ta (1966–1970) • Jao Wen-jüan (1970–1976) • Keng Piao (1976–1977)
Chu Čchiao-mu (1982–1987) • Chu Čchi-li (1987–1989) • Li Žuej-chuan (1989–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002); od roku 1997 spojeno s úřadem předsedy ústřední komise pro řízení výstavby duchovní civilizace
vedoucí oddělení propagandy ÚV KS Číny
Li Ta (1921–1922) • Cchaj Che-sen (1922–1923) • Luo Čang-lung (1924–1925) • Pcheng Šu-č’ (1925–1927) • Cchaj Che-sen (1927) • Luo Čchi-jüan (1927–1928) • Cchaj Che-sen (1928) • Li Li-san (1928–1930) • Šen Ce-min (1931) • Čang Wen-tchien (1931–1934) • Wu Liang-pching (1935–1937) • Čang Wen-tchien (1937–1942) • Lu Ting-i (1943–1952) • Si Čung-sün (1953–1954) • Lu Ting-i (1954–1966) • Tchao Ču (1966–1967) • Wang Li (1967–1968) • Čang Pching-chua (1977–1978) • Chu Jao-pang (1978–1980) • Wang Žen-čung (1980–1982) • Teng Li-čchün (1982–1985) • Ču Chou-ce (1985–1987) • Wang Žen-č’ (1987–1992) • Ting Kuan-ken (1992–2002) • Liou Jün-šan (2002–2012) • Liou Čchi-pao (2012–2017) • Chuang Kchun-ming (2017–2022) • Li Šu-lej (2022– )
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky
Místopředsedové státní administrativní rady Ústřední lidové vlády (1949–1954)
Čou En-laj I (1949–1954)
Místopředsedové státní rady (1954– )
vláda: Čou En-laj II (1954–1959)
Čou En-laj III (1959–1965)
Čou En-laj IV (1965–1975)
Lin Piao (zemřel 1971) • Čchen Jün (do 1969) • Teng Siao-pching (do 1968, od 1973 zpět v úřadě) • Che Lung (do 1967) • Čchen I (zemřel 1972) • Kche Čching-š’ (zemřel 1965) • Ulanfu (do 1968) • Li Fu-čchun (zemřel 1975) • Li Sien-nien • Tchan Čen-lin • Nie Žung-čen • Po I-po (do 1966) • Lu Ting-i (do 1966) • Luo Žuej-čching (do 1966) • Tchao Ču (do 1967) • Sie Fu-č’ (zemřel 1972)
Čou a Chua (1975–1978)
Teng Siao-pching (do 1976, od 1977 zpět v úřadě) • Čang Čchun-čchiao (do 1976) • Li Sien-nien • Čchen Si-lien • Ťi Teng-kchuej • Chua Kuo-feng (od 1976 předseda státní rady) • Čchen Jung-kuej • Wu Kuej-sien (do 1977) • Wang Čen • Jü Čchiou-li • Ku Mu • Sun Ťien
Chua a Čao (1978–1983)
od 1978
Teng Siao-pching (do 1980) • Li Sien-nien (do 1980) • Sü Siang-čchien (do 1980) • Ťi Teng-kchuej (do 1980) • Jü Čchiou-li • Čchen Si-lien (do 1980) • Keng Piao • Čchen Jung-kuej (do 1980) • Fang I • Wang Čen (do 1980) • Ku Mu • Kchang Š’-en • Čchen Mu-chua • Wang Žen-čung (1978–1980) • Čchen Jün (1979–1980) • Po I-po (od 1979) • Jao I-lin (od 1979) • Ťi Pcheng-fej (od 1979) • Čao C’-jang (1980) • Wan Li (od 1980) • Jang Ťing-žen (od 1980) • Čang Aj-pching (od 1980) • Chuang Chua (od 1980)
od 1982
Čao C’-jang II (1983–1988)
Wan Li • Jao I-lin • Li Pcheng (od 1987 úřadující předseda státní rady) • Tchien Ťi-jün • Čchiao Š’ (od 1986)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Chuang Ťü (zemřel 2007) • Wu I • Ceng Pchej-jen • Chuej Liang-jü
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Představitelé Kuang-tungu po roce 1949
tajemníci provinčního výboru KS Číny
Jie Ťien-jing (1949–1955) • Tchao Ču (1955–1965) • Čao C’-jang (1965–1967) • Chuang Jung-šeng (1968–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1973) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1978) • Si Čung-sün (1978–1980) • Žen Čung-i (1980–1985) • Lin Žuo (1985–1991) • Sie Fej (1991–1998) • Li Čchang-čchun (1998–2002) • Čang Te-ťiang (2002–2007) • Wang Jang (2007–2012) • Chu Čchun-chua (2012–2017) • Li Si (2017–2022) • Chuang Kchun-ming (2022– )
předsedové provinčního lidového shromáždění
Li Ťien-čen ♀ (1979–1983) • Luo Tchien (1983–1990) • Lin Žuo (1990–1996) • Ču Sen-lin (1996–2001) • Čang Kuo-jing (2001–2003) ♀ • Lu Čung-che (2003–2005) • Chuang Li-man (2005–2008) • Ou Kuang-jüan (2008–2013) • Chuang Lung-jün (2013–2017) • Li Jü-mej ♀ (2017–2022) • Chuang Čchu-pching (2022– )
guvernéři
Jie Ťien-jing (1948–1953) • Tchao Ču (1953–1957) • Čchen Jü (1957–1967) • Chuang Jung-šeng (1967–1969) • Liou Sing-jüan (1969–1972) • Ting Šeng (1972–1974) • Čao C’-jang (1974–1975) • Wej Kuo-čching (1975–1979) • Si Čung-sün (1979–1981) • Liou Tchien-fu (1981–1983) • Liang Ling-kuang (1983–1985) • Jie Süan-pching (1985–1991) • Ču Sen-lin (1991–1996) • Lu Žuej-chua (1996–2003) • Chuang Chua-chua (2003–2011) • Ču Siao-tan (2011–2016) • Ma Sing-žuej (2016–2021) • Wang Wej-čung (2021– )
předsedové provinčního výboru ČLPPS
Tchao Ču (1955–1960) • Ou Meng-ťüe ♀ (1960–1967) • Wang Šou-tao (1977–1979) • Jin Lin-pching (1979–1983) • Liang Wej-lin (1983–1985) • Wu Nan-šeng (1985–1993) • Kuo Žung-čchang (1993–2003) • Liou Feng-i (2003) • Čchen Šao-ťi (2004–2009) • Chuang Lung-jün (2009–2013) • Ču Ming-kuo (2013–2014) • Wang Žung (2015–2023) • Lin Kche-čching (2023– )

Read other articles:

Choc élastique

Pour les articles homonymes, voir Choc. Dans une partie de billard, les collisions sont pratiquement élastiques. Collisions élastiques dans un gaz. Un choc élastique est un choc entre deux corps qui n’entraîne pas de modification de leur état interne[1], notamment de leur masse. Dans un tel choc, l'énergie cinétique est conservée. La diffusion des corps, ponctuels ou non, à la suite d'un choc élastique dépend de la loi d'interaction qui intervient au moment du choc et de leur pos...

 

Загальноосвітня школа № 2 (Кременчук)

Кременчуцька ЗОШ І—ІІІ ступенів № 2 Тип ЗОШКраїна  УкраїнаРозташування Кременчук геокоординати не задано: ↑2320579 ·R (Кременчук) Засновано 1957Директор Цюпка Юлія ГригорівнаУчні 209Адреса Полтавська область, Кременчук, вул. Богдана Хмельницького, 66Сайт knvk2.pp.ua Кременч

 

Шершенці

село Шершенці Країна  Україна Область Одеська область Район  Подільський район Громада Кодимська міська громада Код КАТОТТГ UA51120090210045440 Облікова картка Шершенці  Основні дані Засноване XVI ст. Населення 1555 Площа 7,59 км² Густота населення 204,8 осіб/км² Поштовий ...

Lijst van landen in 2017

 Portaal Landen & Volken Staatkundige kaart van de wereld in 2017 Hieronder volgt een lijst van landen van de wereld in 2017. Uitleg In 2017 waren er 196 internationaal erkende onafhankelijke staten. Dat waren de 193 leden van de Verenigde Naties plus Palestina en Vaticaanstad, die beide een waarnemersstatus hebben bij de VN, en Kosovo.[1] Al deze staten werden door een meerderheid van de landen van de Verenigde Naties erkend als onafhankelijk.[2] Landen die door een...

 

Georgy Bogdanovich Yakulov

Armenian painter (1884–1928) Georgy Bogdanovich YakulovPyotr Konchalovsky. Portrait of Georges Yakulov, 1910Born14 January 1884Tiflis, Russian EmpireDied28 December 1928YerevanOccupation(s)painting, graphics, scenography Conversation with N.Yu. Yakulova, wife of G.B. Yakulov, recorded by V.D. Duvakin. Georgy Bogdanovich Yakulov, (Armenian Յակուլյան Գևորգ Բոգդանի Georges Yakulov (January 2 (14), 1884, Tiflis — December 28, 1928, Yerevan) - Russian and soviet artist of ...

 

Denis Ó Connmhaigh

Irish clergyman Denis Ó Connmhaigh also recorded as Denis O'Cahan or in Latin as Dionysius[1] was an Irish Roman Catholic clergyman in the 15th century:[2] he was appointed Bishop of Kilfenora on 17 November 1434 and consecrated on 26 December that year;[3] resigned on 12 December 1491.[4] References ^ Brady 1876, The Episcopal Succession in England, Scotland and Ireland, volume 2, pp. 125–127. ^ Fryde et al. 1986, Handbook of British Chronology, p. 358. ^ C...

Pride Hamilton

Pride Hamilton is an annual LGBTQ Pride event, staged in Hamilton, Ontario. Unlike some Pride events, the event does not currently stage a parade, but includes a week of LGBTQ-oriented community events culminating with a community festival in the city's Gage Park.[1] The event was launched in 1991 by Hamilton's Gay and Lesbian Alliance (GALA), but was immediately mired in controversy over mayor Bob Morrow's refusal to issue a civic proclamation.[2] Morrow cited a lack of conse...

 

Pemilihan umum Bupati Solok Selatan 2020

Pemilihan umum Bupati Solok Selatan 2020201520249 Desember 2020[1]Kandidat   Calon Abdul Rahman Khairunas Erwin Ali Partai Gerindra Partai Golongan Karya PAN Pendamping Rosman Effendi Yulian Efi Marwan Efendi Peta persebaran suara Peta Sumatera Barat yang menyoroti Kabupaten Solok Selatan Bupati petahanaAbdul Rahman (Plt.) Gerindra Bupati terpilih Belum Diketahui Sunting kotak info • L • BBantuan penggunaan templat ini Pemilihan umum Bupati Solok Selatan 2020 (selan...

 

Ho Chi Minh

Vietnamese communist leader (1890–1969) For other uses, see Ho Chi Minh (disambiguation). Chủ tịchHồ Chí MinhPortrait, c. 19461st President of the Democratic Republic of VietnamIn office2 September 1945 – 2 September 1969Preceded byBảo Đại (as Emperor)Succeeded byTôn Đức ThắngChairman of the Workers' Party of VietnamIn office19 February 1951 – 2 September 1969General Secretary Trường Chinh Lê Duẩn (acting) Preceded byPosition establish...

Daftar album nomor satu Gaon Album Chart pada 2010

Bonamana karya Super Junior adalah album berpenjualan terbaik Gaon Album Chart tahun 2010[1]. Templat:Korean membutuhkan parameter |hangul=. Gaon Album Chart adalah sebuah tangga rekaman Korea Selatan yang memeringkatkan album dan album mini berpenjualan terbaik di Korea Selatan. Ini adalah bagian dari Gaon Music Chart, yang diluncurkan pada Februari 2010.[2] Datanya dikompilasikan oleh Kementerian Budaya, Olahraga dan Pariwisata dan Asosiasi Industri Konten Musik Kor...

 

Bezerros

Municipality in Northeast, BrazilBezerrosMunicipalityView of Bezerros FlagCoat of armsLocation in Pernambuco stateBezerrosLocation in BrazilCoordinates: 8°14′7″S 35°45′10″W / 8.23528°S 35.75278°W / -8.23528; -35.75278CountryBrazilRegionNortheastStatePernambucoArea • Total491 km2 (190 sq mi)Population (2020[1]) • Total60,880 • Density120/km2 (320/sq mi)Time zoneUTC−3 (BRT) Bezerros (P...

 

Emil Sayfutdinov

Russian motorcycle speedway rider Emil SayfutdinovSayfutdinov in 2019Born (1989-10-26) 26 October 1989 (age 34)Salavat, Russian SFSR, Soviet UnionNationalityRussian/Polish (dual)WebsiteEmilRacing.comCareer historyRussia2005, 2007-2008Togliatti2009-2012, 2018-2020Turbina BalakovoPoland2006–2012Bydgoszcz2013Częstochowa2014, 2022–2023Toruń2015–2021LesznoSweden2007–2008Masarna2009–2010, 2017Piraterna2013Indianerna2012, 2014–2016VetlandaDenmark2009–2010VojensGreat Britain2011C...

Eli Terry

American inventor This article needs additional citations for verification. Please help improve this article by adding citations to reliable sources. Unsourced material may be challenged and removed.Find sources: Eli Terry – news · newspapers · books · scholar · JSTOR (January 2017) (Learn how and when to remove this template message) Eli Terry Sr.Eli Terry Sr.Born(1772-04-13)April 13, 1772East Windsor, Connecticut, British AmericaDiedFebruary 24, 1852...

 

Rhema

Utterance or thing said; the action of utterance This article is about the Greek word. For the Christian radio station, see Rhema FM. For the technical usage in linguistics, see topic–comment. Plato and Aristotle Rhema (ῥῆμα in Greek) literally means an utterance or thing said in Greek.[1] It is a word that signifies the action of utterance.[2] In philosophy, it was used by both Plato and Aristotle to refer to propositions or sentences.[3] In Christianity, it i...

 

Shanta Apte

Indian actress, singer Shanta ApteShanta in Gopal Krishna (1938)BornShanta Apte1916Dudhni, Maharashtra, British IndiaDied1964 (aged 47–48)Andheri, Bombay, Maharashtra, IndiaOccupationSinger-actressYears active1932–1958 Shanta Apte (1916–1964) was an Indian actress-singer who worked in Marathi and Hindi cinema.[1] Renowned for her roles in films like Duniya Na Mane/Kunku (1937) and Amar Jyoti (1936) under the Prabhat Films banner, she was active in Indian cinema fro...

Eduardo Vargas

Eduardo Vargas Informasi pribadiNama lengkap Eduardo Jesús Vargas RojasTanggal lahir 20 November 1989 (umur 34)Tempat lahir Santiago, ChiliTinggi 1,75 m (5 ft 9 in)Posisi bermain PenyerangInformasi klubKlub saat ini Tigres UANLNomor 26Karier junior2006 CobreloaKarier senior*Tahun Tim Tampil (Gol)2006–2009 Cobreloa 49 (10)2010–2012 Universidad de Chile 54 (19)2012–2015 Napoli 19 (3)2013 → Grêmio (pinjaman) 18 (6)2014 → Valencia (pinjaman) 17 (3)2014–2015 → Q...

 

Ghostface (identity)

Shared identity of the antagonists in the Scream media franchise Ghost Face redirects here. For other uses, see Ghostface. Fictional character GhostfaceScream characterGhostface as appearing throughout Scream mass mediaFirst appearanceScream (1996)Created byKevin WilliamsonPortrayed by Skeet Ulrich, Matthew Lillard (1996) Timothy Olyphant, Laurie Metcalf (1997) Scott Foley (2000) Rory Culkin, Emma Roberts (2011) Amelia Rose Blaire, Amadeus Serafini (2015–2016) Giorgia Whigham, Tyga (2019) M...

 

Virtuous pagan

Concept in Christian theology Plato and Aristotle, Fresco from The School of Athens in the Apostolic Palace, Vatican City Virtuous pagan is a concept in Christian theology that addressed the fate of the unlearned—the issue of nonbelievers who were never evangelized and consequently during their lifetime had no opportunity to recognize Christ, but nevertheless led virtuous lives, so that it seemed objectionable to consider them damned. A Christian doctrinal formulation of this concept, thoug...

335th Bombardment Group

335th Bombardment Group(later 335th Air Refueling Wing)B-26 Marauder as flown by the groupActive1942-1944Country United StatesBranch United States Air ForceRolemedium bomber trainingMotto(s)Fidus et Fortis Latin Faithful and StrongInsignia335th Bombardment Group emblem[note 1][1]Military unit The 335th Air Refueling Wing is an inactive United States Air Force unit. The group was active at Barksdale Field, Louisiana from July 1942 as a training unit for medium bomber ...

 

Massacre of Aleppo (1850)

The Events of 1850Aleppo, 1754LocationAleppo, SyriaDate17 October – 8 November 1850TargetChristiansAttack typeMass murder, looting, bombardmentDeaths70 from riots 5,000 from bombardment The Massacre of Aleppo (Arabic: قومة حلب, Qawmat Ḥalab), often referred to simply as The Events (al-hawādith), was a riot perpetrated by Muslim residents of Aleppo, largely from the eastern quarters of the city, against Christian residents, largely located in the northern suburbs of Judayde (Jdeide...

 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!