Synagoga v Kolíně

Synagoga v Kolíně
Místo
Místo	Kolín, Česko Česko
Souřadnice	50°1′40,08″ s. š., 15°11′55,32″ v. d.
Základní informace
Kraj	Středočeský
Okres	Kolín
Architektonický popis
Výstavba	1642–1696
Odkazy
Kód památky	34261/2-738 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synagoga v Kolíně je bývalá modlitebna židovské obce v Kolíně ve Středočeském kraji. Nachází se ve dvoře domu čp. 157 v ulici Na Hradbách. V roce 1958 byla synagoga prohlášena národní kulturní památkou.

Popis

Rabínský dům u synagogy

Vinohrad souznění za synagogou

Odsvěcená synagoga se nachází v ulici Na hradbách, která spolu s dnešní ulicí Karoliny Světlé tvořila Židovskou uličku (německy Judengasse), tedy v centru tehdejšího kolínského ghetta. Synagoga je umístěna ve vnitrobloku za třemi domy a z ulice není téměř vidět. Jedním z domů je bývalá židovská škola postavená na přelomu 14. a 15. století, později upravené na "Rabínský dům", č. 126.

Zachovala se v původní podobě – na raně barokním štítu je hebrejský nápis o založení stavby roku 1642 v místech, kde již před rokem 1587 stávala starší synagoga, a také o jejím dokončení v roce 1696.^[1] Přístup do budovy je průchodem bývalé židovské školy, která v současnosti slouží jako sídlo městského informačního centra.^[2]

V interiéru se dochovala klenba se štukovou dekorací, je zde umístěn barokní aron ha-kodeš asi z roku 1696 a pamětní deska obětem první světové války.^[2]

Interiér

V centrální hale se postranní místnosti otevírají v půlkruhových arkádách, kam vede schodiště na ženskou galerii. Nad postranními místnostmi jsou samostatné šatní skříně pro ženy. se zachovalo Aron ha-kodeš (svatyně na svitky tóry) z konce 17. století. Nápis s věnováním je datován rokem 1696 a pochází od Samuela Oppenheimera z Vídně, strýce pražského vrchního rabína Davida Oppenheimera. Po stranách synagogy jsou fragmenty hebrejských nápisů.^{[3] [4]}

Hlavní sál má barokní klenbu s bohatou štukovou výzdobou z doby kolem roku 1700. Obsahuje reliéfní vyobrazení ovocných květů a vinné révy s hrozny, které v židovské symbolice představují synonymum moudrosti. Samotná vinná réva pak symbolizuje dvanáct izraelských kmenů. Nad jižní galerií jsou nápisy „Samt“, „Matan“, „Damast“ a „Atlas“ - zkratky pro jednotlivé žalmy, které Židé počítají mezi tzv. Ktuvim, tedy spisy, součást Tanachu.^[5]

Západní strana s galerií

Historie

Na přelomu 14. a 15. století byla na tomto místě postavena synagoga, v roce 1402 zmiňovaná jako dřevěná stavba. Zřejmě byla přestavěna nebo obnovena v roce 1422, jak je patrné z nápisu „Synagoga opravena v roce 1422“ na pamětním kameni zasazeném do východního průčelí. V první polovině 17. století byla poškozena požárem.^{[6] [7] [8] [9]} Po pražských synagogách se tak jedná nejstarší synagogou v Čechách i celém Česku a zároveň o největší synagogu postavenou do 18. století v Čechách a na Moravě.

V letech 1642 až 1696 byla na témže místě postavena nová budova synagogy v renesančním a raně barokním slohu, která byla v následujících letech ještě přestavěna a rozšířena. V roce 1721 byly přistavěny přístavby na západním konci a na obou stranách budovy, v roce 1815 došlo k rozšíření směrem k přilehlé městské hradbě a poslední drobné změny byly provedeny v letech 1844 až 1846. ^{[10] [11] [12] [13] [14]}

Ještě na počátku 19. století vedla z ulice Na hradbách malá ulička k synagoze, která byla v letech 1844–1846 uzavřena při výstavbě domu (čp. 157). Poté se do dvora se synagogou lze dostat pouze přes budovu školy.^[15][16]

K bohoslužbám se směla využívat do druhé světové války, kdy byla uzavřena a židovské obyvatelstvo deportováno. Během německé okupace sloužila synagoga v letech 1942 až 1945 jako sklad uniforem Wehrmachtu a SS.

Po druhé světové válce byla v Kolíně židovská obec obnovena a opět se zde konaly bohoslužby. Hlavní postavou zdejší obce byl rabín Richard Feder, po jeho odchodu však malá komunita ztratila zájem o bohoslužby, které se od roku 1953/55 již nekonaly. V roce 1955 převzal správu československý stát a většinu menších inventárních předmětů převzalo tehdejší státní Židovské muzeum v Praze.^{[17] [18]} V roce 1958 byla synagoga prohlášena národní kulturní památkou. Synagoga sloužila příležitostně také jako skladiště nebo depozitář pro muzeum.

V letech 1990 až 2000 proběhla generální rekonstrukce.^{[19] [20]} Lustr a některé části zařízení interiéru jsou v současnosti umístěny v synagoze Temple Emmanuel v americkém Denveru. Od roku 1990 se objekt postupně restauruje^[1] a využívá pro kulturní účely.^[2]

• Interiér synagogy, stěny se štukovou výzdobou
• 
• 
• 

Reference

1. Kolín [online]. Holocaust.cz [cit. 2013-01-22]. Dostupné online. 
2. Kolín [online]. Synagogy v Čechách a na Moravě [cit. 2013-01-22]. Dostupné online. 
3. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
4. Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 Bände, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, hier Abschnitt Kolin (Böhmen), in: Online-Version Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, online auf: jüdische-gemeinden.de/...
5. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
6. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
7. Kolín, Stichwort in Synagogy v Čechách a na Moravě, online auf: synagogy.euweb.cz/
8. Synagoga, in: Poche E. et al.: Umělecké památky Čech 2.
9. Richard Feder: Dějiny Židů v Kolíně / Geschichte der Juden in Kolin.
10. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
11. Kolín, Stichwort in Synagogy v Čechách a na Moravě, online auf: synagogy.euweb.cz/
12. Richard Feder: Dějiny Židů v Kolíně / Geschichte der Juden in Kolin.
13. Jiří Fiedler: Kolín, Bericht über die Jüdische Gemeinde in Kolín, online auf: holocaust.cz/...
14. Klaus-Dieter Alicke: Lexikon der jüdischen Gemeinden im deutschen Sprachraum, 3 Bände, Gütersloher Verlagshaus, Gütersloh 2008, ISBN 978-3-579-08035-2, hier Abschnitt Kolin (Böhmen), in: Online-Version Aus der Geschichte jüdischer Gemeinden im deutschen Sprachraum, online auf: jüdische-gemeinden.de/...
15. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
16. Židovské ghetto, Webseite des Touristischen Informationszentrum der Stadt Kolín (TIC), online auf: Archivní kopie na Internet Archive.
17. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
18. Jiří Fiedler: Kolín, Bericht über die Jüdische Gemeinde in Kolín, online auf: holocaust.cz/...
19. Články z domova. Kolín – Jeruzalém na Labi, Portal Czech Travel Press („Association Tchéque des Journalistes et Écrivains du Tourisme“), online auf: czechtravelpress.cz/...
20. Synagoga, in: Poche E. et al.: Umělecké památky Čech 2.

Související články

• Židovská obec v Kolíně
• Starý židovský hřbitov v Kolíně
• Nový židovský hřbitov v Kolíně
• Seznam židovských památek ve Středočeském kraji

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Synagoga v Kolíně na Wikimedia Commons

Portály: Architektura a stavebnictví | Česko | Hebraistika