Symfonie č. 36 (Mozart)

Symfonie č. 36 C dur „Linecká“,
KV 425
Wolfgang Amadeus Mozart
Wolfgang Amadeus Mozart
SkladatelWolfgang Amadeus Mozart
Druh skladbysymfonie
Datum vzniku1783
Hudební
nástroje
violini I e II;
2 2 fl, 2 ob, 2 cor, 2 cl, 2 fg;
bassi;
timp.;
Premiéra4. listopadu 1783
Linec
Části1. Adagio - Allegro spiritoso
2. Un poco adagio (F dur)
3. Menuetto
Finale: Presto

 

Symfonie č. 36 C dur, KV 425, známá také jako Linecká symfonie, je skladba Wolfganga Amadea Mozarta.

Okolnosti vzniku

Symfonie vznikla během čtyř dnů koncem roku 1783. Mozart ji zkomponoval v rakouském Linci během mezizastávky na své cestě ze Salcburku domů do Vídně. Mozart s manželkou pobývali u hraběte Jana Josefa z Thunu, který již předtím veřejně oznámil uspořádání koncertu u příležitosti příjezd manželů Mozartových do Lince. Wolfgang tak celou symfonii musel zkomponovat za čtyři dny, kvůli dodržení termínu. Linecká premiéra se konala 4. listopadu 1783. Skladba měla další premiéru ve Vídni dne 1. dubna 1784.[1]

Autograf partitury „Linecké symfonie“ se nedochoval, dochoval se ale soubor částí, které Mozart prodal roku 1786 u dvora Fürstenbergů v Donaueschingenu.

Struktura

Symfonie je zapsána pro 2 hoboje, 2 fagoty, 2 lesní rohy, 2 trubky, tympány a smyčce.


\relative c' {
 \tempo "Adagio"
 \time 3/4
 c8\f[ r16. c32] e8[ r16. e32] a8[ r16. a32] |
 b,8[ r16. d''32] d4^\markup { \italic ten. } r8 r16. b,,32 |
 bes8[ r16. <e' c'>32] q4^\markup { \italic ten. } r |
}

Symfonie má 4 věty:

  1. Adagio, 3/4 – Allegro spiritoso, 4/4
  2. Un poco adagio F dur, 6/8
  3. Menuetto, 3/4
  4. Finále (Presto), 2/4

Každá věta kromě menuetu je vystavěna v sonátové formě.

První věta v expozici krátce cituje slavnou sborovou skladbu Hallelujah z Händelova Mesiáše.

Pomalá věta má sicilianový charakter a metrum, které byly v Mozartových dřívějších symfoniích vzácné (použil je pouze v jedné z pomalých vět "Pařížské" symfonie), ale v pozdějších dílech (symfonie č. 38 a 40) se objevují často. [2]

Další Mozartovou symfonií je Symfonie č. 38. Dílo známé jako "Symfonie č. 37" je totiž z větší části dílem Michaela Haydna.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Symphony No. 36 (Mozart) na anglické Wikipedii.

  1. MOZART, Wolfgang Amadeus. Die Sinfonien IV.. Překlad Robinson, J. Branford. Kassel: Bärenreiter-Verlag, 2005. S. XVII.  ISMN M-006-20466-3
  2. Brown, A. Peter, The Symphonic Repertoire (Volume 2). Indiana University Press (ISBN 025333487X), pp. 401–406 (2002).

Literatura


Související články

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!