PROFILBARU.COM

Suchoj Su-6
	Su-6
Určení	prototyp bitevního letounu
Výrobce	Suchoj
Šéfkonstruktér	Pavel Osipovič Suchoj
První let	1. března 1941
Uživatel	Sovětské letectvo
Vyrobeno kusů	10
Další vývoj	Su-7
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchoj Su-6 byl prototypem sovětského bitevního letounu vyvíjeným v období druhé světové války, jehož vývoj začal roku 1939.^[1] Z jednomístné varianty letounu Su-6 měl vycházet výškový stíhací letoun Su-7 se smíšeným pohonem (raketový a pístový).

Vývoj

Konstrukční kancelář OKB Suchoj zahájila v létě roku 1939 práci na vývoji jednomístného pancéřovaného letounu pro útoky na pozemní cíle. 4. března 1940 pak byla zadána objednávka na výrobu dvou prototypů s motorem M-71. Z nichž první byl zalétán pilotem A. I. Kokinem 1. března 1941. První let byl opožděn i kvůli stěhování konstrukční kanceláře na nové místo OKB-289.^[1] Letoun byl srovnáván s Iljušinem Il-2 přičemž vycházel lépe v rychlosti, stoupavosti a měl lepší vzletové a přistávací vlastnosti, slabinou byla naopak slabá výzbroj postrádající kanóny.^[1] Zkoušky nebyly dokončeny kvůli vyčerpání životnosti motoru.

V červnu 1942 došlo k objednání 25 jednomístných letounů s motory M-71, ale bylo vyrobeno nakonec jen pět letounů.

Ve stejné době začal Suchoj pracovat s podporou ministra letectví A. I. Šachurina na úpravách Su-6 s motorem M-71F, který měl vyřešit připomínky a odstranit nedostatky zjištěné během testování. Když byl stroj téměř upravený, vznikl požadavek na dvoumístný stroj (reakce na potřebu palubního střelce u zprvu jednomístného letounu Il-2). Dvoumístná varianta, tak vzlétla až 6. března 1943.^[1]

Su-6 s motorem M-71F prošel státními zkouškami, ale motor M-71F se ukázal jako nedostupný z důvodu nedostatečných výrobních kapacit. Musel být nahrazen motorem AM-42. Koncem dubna 1944 došlo k dokončení továrních zkoušek, v květnu téhož roku byl prototyp předán ke státním zkouškám, kde byl srovnáván s typem Iljušin Il-10, který následně uspěl a od výroby Su-6 bylo upuštěno.^[2]

Přestože se letoun nedostal do sériové výroby, byl Pavel Osipovič Suchoj oceněn Stalinovou cenou 1. stupně.^[1]^[2]

Su-7

V rámci experimentu byl základní prototyp jednomístného letounu Su-6 upraven na výškový stíhací letoun s kombinovaným pohonem. Novou pohonnou jednotkou byl pístový motor Aš-82FN s dvojicí turbodmychadel TK-3 v přídi letounu a raketovým motorem Gluško RD-1-ChZ v ocasní části letounu. K výkonu 1 380 kW pístového motoru se tak mohl přidat tah 2,9 kN po dobu 4 minut.^[3] Jediný Su-7 byl dokončen v roce 1944. Během letových zkoušek roku 1945 explodoval raketový motor, což vedlo ke ztrátě letounu, pilot nepřežil.^[4]

Varianty

Su-6 (81) – první prototyp
Su-6 (82) – druhý prototyp
Suchoj Su-6 SA – bylo plánováno 25 letounů, z toho bylo postaveno jen 5
Suchoj Su-6 SV – dvojice letounů se čtyřlistou vrtulí a motorem AŠ-71F, není jisté zda šlo o přestavbu nebo o výrobu^[5]
Suchoj Su-6 S2A – prototyp dvoumístného bitevního letounu
Suchoj Su-6 AM-42 – upravovaný původní prototyp, u konečného provedení byl nahrazen 37 mm kanón lehčím kanónem VJa-23 ráže 23 mm s možností opětovně namontovat 37 mm kanón

Specifikace letounu


Model	Su-6/81	Su-6/82	Su-6/VS	Su-6M-71F	Su-6 AM-42 březen 1944	Su-6 AM-42 červenec 1944
Posádka	1	1	1	2	2	2
Motor	M-71	M-71	M-71F	M-71F	AM-42	AM-42
Výkon (kW/k)	1700/2000	1700/2000	1850/2200	1850/2200	1770/2000	1770/2000
Délka(m)	9,133	9,243	9,243	9,243	9,5	9,5
Rozětí (m)	13,5	13,5	13,5	13,5	13,58	13,58
Výška (m)	3,983	3,89	3,89	3,89	3,98	3,98
Nosná plocha (m²)	26,0	26,0	26,0	26,0	28,6	28,6
Prázdná hmotnost (kg)	3187	3727	3835	4110	4370	4366
Maximální vzletová hmotnost (kg)	4297	5450	5652	5934	6200	6200
Maximální rychlost (km/h)	566	527	586	514	519	521
Maximální dolet (km)	700	576		973	850	790
Dostup (m)	10 500	7600		8100		8100
Hlavňová výzbroj	6 × 7,62 mm	2 × 23 mm 4 × 7,62 mm	2 × 37 mm 2 × 7,62 mm	2 × 37 mm 2 × 7,62 mm 1 × 12,7 mm	2 × 37 mm 2 × 7,62 mm 1 × 12,7 mm	2 × 23 mm 2 × 7,62 mm 1 × 12,7 mm
Bombová výzbroj	400 kg v pumovnici	400 kg v pumovnici	400 kg v pumovnici nebo 10 neřízených raket RS-82 nebo RS-132	200 kg v pumovnici 200 kg pod křídlem nebo 10 neřízených raket RS-82 nebo RS-132	200 kg v pumovnici 200 kg pod křídlem nebo 10 neřízených raket RS-82 nebo RS-132	200 kg v pumovnici 200 kg pod křídlem nebo 10 neřízených raket RS-82 nebo RS-132

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e Su-6 [online]. Suchoj [cit. 2021-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-15. (ruština)
↑ ^a ^b Su-6 (Sukhoi) [online]. GlobalSecurity [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (angličtina)
↑ SHAVROV, V.B. Istoriia konstruktskii samoletov v SSSR, 1938-1950 gg. (3 izd.). [s.l.]: Mashinostroenie, 1994. ISBN 5-217-00477-0..
↑ SWANBOROUGH, G.; GREEN, W. The great book of fighters. [s.l.]: MBI Publishing, 2001. Dostupné online. ISBN 0-7603-1194-3.. (angličtina)
↑ Suchoj Su-6 přehled prototypů [online]. valka.cz [cit. 2021-12-15]. Dostupné online.

Literatura

Jerzy Gruszczyński, Michał Fiszer, Nieznany Suchoj Su-6, "Lotnictwo", nr specjalny 3 (2007), s. 72-81, ISSN 1732-5323.
L+K č. 22/1977, Václav Němeček, Monografie Su-6
L+K č. 5/1990, Václav Němeček, Letadla 39-45, Suchoj SU-6 (SA)