Státní pohřeb je slavnostní pohřeb, kterým stát vyjadřuje nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti.
O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé. Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s čestnou stráží a smuteční průvod. Pohřeb obvykle doprovází vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Při příležitosti úmrtí tak významné osobnosti také bývá vyhlašován státní smutek.
Stát může vypravovat i jiné slavnostní pohřby, například pohřeb se státními poctami, vojenský nebo panovnický pohřeb.
V historii byly výjimečné pohřby vyhrazeny panovníkům, významný byl například pohřeb Karla IV. Také v moderní době byly státní pohřby vypraveny hlavám státu: pohřby prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka (1937), Edvarda Beneše (1948), Klementa Gottwalda (1953), Antonína Zápotockého (1957), Ludvíka Svobody (1979) a pohřeb Václava Havla (2011).
Kromě státního pohřbu, určeného spíše hlavám státu, existuje také pohřeb se státními poctami, který byl v roce 2010 vypraven Otakaru Motejlovi, dále pak Karlu Gottovi (12. října 2019[1]), Vlastě Chramostové (14. října 2019[2]) nebo Karlu Schwarzenbergovi (2023).
České zákony se organizací státního pohřbu nezabývají, proto se pohřeb řídí zvyklostmi, obdobně jako jiné zákonem neupravené události. Nicméně se nepořádají společenské podniky a bývají vystaveny kondolenční archy k možnosti vyjádření kondolence.[3]