Soudní lékařství (též soudní patologie nebo forenzní patologie) je lékařský obor podílející se na preventivní péči, především zjišťováním příčin náhlých a neočekávaných úmrtí, vypracováváním zdravotních posudků a některými dalšími činnostmi. Jde o obor na pomezí mezi medicínou a právem.
Ústavy a oddělení soudního lékařství zajišťují především následující úkoly:
Příprava lékaře na atestaci v oboru Soudní lékařství trvá minimálně pět let. Příprava je rozdělena na dvě části.
První částí je patologický kmen, který je společný s oborem patologie. Patologický kmen trvá nejméně 24 měsíců. Během této doby lékař pracuje pod dohledem a absolvuje následující stáže:
Na konci patologického kmene absolvuje týdenní kurz Základy patologie zakončený testem. Test se skládá z histopatologické diagnostiky, vlastního provedení pitvy a testu z teoretických znalostí. Složením testu je lékař oprávněn samostatně provádět pitvy.
Patologický kmen je formálně společný s patologií a je uznatelný pro oba obory. Je předepsáno nejméně 120 pitev a nejméně 2000 gynekologických cytologií, rozdíl mezi přípravou budoucího patologa a budoucího soudního lékaře je spíše v tom, na co je kladen důraz nad rámec minimálních povinností. Pro budoucího soudního lékaře jsou gynekologické cytologie prakticky neužitečné a naopak je pro něj podstatná technická zručnost i zkušenost při provádění pitvy. Patologický kmen pro obor soudní lékařství lze absolvovat i na oddělení soudního lékařství.
Po splnění kmene následuje vlastní specializační vzdělání v oboru soudní lékařství v délce nejméně 36 měsíců. 35 měsíců absolvuje lékař na pracovišti soudního lékařství, z čehož 6 týdnů tvoří předatestační specializační stáž na výukovém pracovišti vyššího typu (v řeči vyhlášky se jedná o akreditované pracoviště II. typu, zkratka AP II). Dále musí lékař strávit nejméně jeden měsíc na oddělení traumatologie a doporučeno je po jednom měsíci na pracovišti zdravotnické záchranné služby a na pracovišti anesteziologie a intenzivní medicíny. Školenec musí absolvovat vzdělávací akce nejméně v rozsahu 20 hodin. Vzdělávání je završeno týdenním kurzem Soudní lékařství, po kterém následuje vlastní atestační zkouška.
Atestační zkouška se skládá z teoretické a z praktické části. V teoretické části zkoušený odpovídá na tři otázky z oboru soudního lékařství a obhajuje písemnou atestační práci. V praktické části zkoušky jednak zkoušený vypracuje posudek podle předložené dokumentace a jednak hodnotí nález vlastního případu na akreditovaném pracovišti.
Atestovaný soudní lékař je oprávněn k samostatné práci. Atestace je nezbytnou podmínkou k zařazení mezi soudní znalce v oboru soudního lékařství.
Příprava lékaře na atestaci v oboru Soudní lékařství trvá minimálně pět let.
Většinu tohoto času tráví lékař na oddělení soudního lékařství, praxe je doplněna jedním měsícem praxe na traumatologii a doporučený je i jeden měsíc u zdravotní záchranné služby a jeden měsíc ARO.
Tímto způsobem v současné době dobíhá vzdělání několika soudních lékařů
Podle těchto vyhlášek bylo soudní lékařství nástavbovou specializací pro lékaře s I. atestací (tj. zhruba dnešní patologický kmen) v oboru patologická anatomie.
V České republice jsou v současné době následující soudně lékařská pracoviště:
V minulosti existovala na území ČR i tato další pracoviště:
Patologická anatomie (patologie) je obor, ze kterého soudní lékařství vychází. Na rozdíl od soudního lékařství je posláním patologické anatomie spíše činnost kontrolní (pitvy zemřelých ve zdravotnických zařízeních) a především diagnostická (histopatologická diagnostika). V minulosti bylo soudní lékařství oborem II. atestace pro lékaře s I. atestací z oboru patologická anatomie, nyní je soudní lékařství samostatným oborem, ovšem s patologií sdílí patologický kmen.
Toxikologie je chemický obor zabývající se studiem jedů. Pro soudní lékařství je důležité zejména studium detekovatelných změn organismu při otravě a průkaz jedů ve tkáních zemřelého.
Forenzní antropologie je oborem biologické (fyzické) antropologie, který se zabývá studiem ostatků pro potřeby orgánů činných v trestním řízení. Na rozdíl od soudního lékaře je antropolog fundován např. k posouzení etnika zemřelého. V ČR je arbitrální hranicí působnosti soudního lékařství a forenzní antropologie přítomnost zbytků měkkých tkání na ostatcích. Forenzní antropologii se věnují pracoviště nezávislá na ústavech soudního lékařství, např. Kriminalistický ústav, Ústav antropologie PřF MU nebo Katedra antropologie a genetiky člověka PřF UK.
Forenzní biologie se zabývá vyhledáváním a analýzou biologických stop. Soudní lékař zajišťuje mj. i biologické stopy na těle mrtvého.
Kriminalistická balistika je oborem balistiky zabývající se studiem střelných zbraní pro potřeby kriminalistiky. Soudní lékař pro potřeby balistika popisuje chování případného projektilu v těle a pokud dojde k uvíznutí projektilu v těle, předává jej balistikovi.
Forenzní biomechanika je hraniční obor mezi mechanikou, antropologií a forenzními vědami. Zabývá se aplikací biomechanických stop pro potřeby kriminalistické praxe. Se soudním lékařstvím hraničí při analýze stop interakce člověka s okolím.