Soignies (výslovnost [swaɲi], nizozemsky Zinnik, valonsky Sougniye, latinsky Sunniacum) je belgické město, správní centrum arrondissementu Soignies v provincii Henegavsko, ležící 50 km jihozápadně od Bruselu.
Město má přibližně 28 tisíc[1] obyvatel a kromě Soignies zahrnuje od roku 1977 také Casteau, Chaussée-Notre-Dame-Louvignies, Horrues, Naast, Neufvilles a Thieusies.
Název je odvozen od řeky Senne. V 7. století zde žili Vincent de Soignies a jeho žena Waltruda, kteří byli později svatořečeni. Městská práva Soignies udělil roku 1142 Balduin IV. Henegavský. Roku 1328 byl založen soukenický cech. V okolí města se těží dekorativní vápenec zvaný „modrý kámen“.[2] Existoval zde také kožedělný a sklářský průmysl. V Casteau sídlí od roku 1967 Vrchní velitelství spojeneckých sil v Evropě.[3]
Ve městě se nachází románský chrám svatého Vincenta. O Letnicích vychází z kostela procesí s relikviemi. Památkovou hodnotu mají také secesní Modern Hôtel a stará lékárna, sloužící jako muzeum. Třetí říjnovou neděli se v Soignies koná slavnost Simpélourd.[4]
V Soignies se narodil architekt François de Cuvilliés.
Někteří badatelé a historici dávají toto město do souvislosti s „krajem senonským“ (latinsky pago Sennonago), z něhož měl pocházet kupec Sámo.[5][6]
Reference
- ↑ a b Wettelijke Bevolking per gemeente op 1 januari 2018. Statbel. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Belgian Blue Stone. Carrières de la Pierre Bleue Belge [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHAPE celebrates 50 years in Belgium. www.army.mil [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mononk (also known as Simpelourd) celebrations in Soignies. walloniabelgiumtourism.co.uk [online]. [cit. 2022-05-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ EFFROS, Bonnie; MOREIRA, Isabel. The Oxford Handbook of the Merovingian World. [s.l.]: Oxford University Press, 2020-10-08. 1166 s. Dostupné online. ISBN 978-0-19-751080-3. (anglicky) Google-Books-ID: OX_4DwAAQBAJ.
- ↑ Chronicle of Fredegar - chapter 4.48 The Fourth Book of the Chronicle of Fredegar with its continuations. Překlad Andrew Wallace-Hadrill. London: [s.n.], 1960. S. 40. (anglicky)
Externí odkazy