První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy se jeho název objevuje v predikátuPetra ze Skalky.[2] Rod zakladatelů hradu vlastnil Skalku do začátku 15. století. V roce 1414 je jako její majitel uveden Hanuš Kaplíř ze Sulevic.[3] Po ztrátě Žlutic hrad koupil Jan II. Žlutický z Vřesovic a sídlil na něm až do roku 1544, kdy ho prodal zpět Kaplířům ze Sulevic a odstěhoval se neznámo kam.[4] Kaplířové vlastnili Skalku až do roku 1578, kdy ji sňatkem s Annou Kaplířovou získal Adam Hrzán z Harasova († 1619).
Během třicetileté války lavíroval majitel Skalky Zdeslav Hrzán z Harasova mezi válčícími stranami. Skalku se mu ale podařilo udržet a uhájit před konfiskací ze strany královské komory. Za švédského vpádu v roce 1639 byl hrad zpustošen a od té doby přestal být obývaný.[3]
Od roku 2001 se majitelem zámku stala obec Vlastislav. Každoročně od jara do podzimu je na zámku přístupná expozice výtvarníků a fotografů činných v Českém středohoří. Zároveň je možné navštívit výstavu věnovanou historii Skalky a okolních hradů, připravenou občanským sdružením Hrady Českého středohoří.
Skalka byla šlechtický hrad bergfritového typu. Skládal se z hradního jádra a předhradí, které byly odděleny do skály vylámaným příkopem dosud patrným na jižní straně. V nejvyšší části hradu se nalézá útočištná věž (bergfrit), v jehož sousedství zřejmě stál palác. Věž na vrcholku čedičové skály je vystavěná ze světlé opuky. Má oválný tvar a je vysoká 15,5 metru. Přístupná byla pouze z paláce pomocí padacího mostu dochovaným portálem ve výši asi pět metrů nad úrovní terénu.[7]August Sedláček reprodukoval dva nápisy z interiéru věže z let 1605 a 1615 dokazující, že v té době sloužila jako vězení.[2] Věž je jediným nadzemním pozůstatkem hradu. Zbytky brány v předhradí, o kterých píše Tomáš Durdík, v hradním areálu už patrné nejsou.[8]
Zámek je dvoupatrový, na obdélníkovém půdorysu. Na fasádě jsou patra spojena dlouhými pilastry. Okna v rámcích jsou zdobena uchy. Chodba prvního patra byla v roce 1959 sklenuta novou segmentovou klenbou. Zámek byl postaven ve druhé polovině 17. století. Podle některých autorů ho projektoval Antonio della Porta.[9] Je pravděpodobné, že ještě v 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Je totiž sotva představitelné, že by Kaplířové a Hrzánové sídlili ve stísněných prostorách středověkého hradu. Stavební materiál ze zámku zničeného Švédy byl pak použit na stavbu nové zámecké budovy.
Současnost
Majitelkou komplexu je obec Vlastislav. V prostorách zámku probíhá každoročně v letním období výstava fotografií a obrazů s námětem Českého středohoří. V jedné z místností je umístěna stálá výstava přibližující historií hradů ve Středohoří, v další místnosti je expozice věnovaná historii objektu. V sousedství bergfritu je vybudována vyhlídková plošina, umožňující panoramatický rozhled.
↑ abcSEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Hrad Skalka, s. 309, 312.
↑ abHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 420.
↑BOUKAL, Jan. Jakoubek z Vřesovic († 1462). Cesta chudého moravského rytíře k vládě nad severozápadními Čechami. České Budějovice: Veduta, 2016. 212 s. ISBN978-80-88030-17-1. S. 49.
↑Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
↑Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 244.
Literatura
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [online]. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. Kapitola Hrad Skalka, s. 308–312.
ÚLOVEC, Jiří. Hrad a zámek Skalka. In: Porta Bohemica. Sborník historických prací. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích, 2023. Dostupné online. ISBN978-80-907464-8-0. Svazek 11. S. 69–115.
Hrad Skalka – 3. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze na českém severozápadu [online]. Historie v terénu – Litvínovsko, 2019-03-14 [cit. 2019-03-15]. Video s komentářem Milana Sýkory. Dostupné online.