Seznam členů rodiny

Seznam členů rodiny obsahuje označení jednotlivých rodinných příslušníků v češtině, a to včetně výrazů, které už se dnes běžně neužívají. Seznam není uspořádán abecedně, příbuzní jsou rozděleni do tematických skupin. Abecední přehled najdete v článku Abecední seznam členů rodiny.

Označení vzdálenějších příbuzných nikdy nebylo zcela ustálené, lišilo se dobově i teritoriálně, v seznamu jsou zachycena i některá alternativní označení, nicméně upřednostněna jsou označení, užívaná dnes. Seznam obsahuje i některé další výrazy, související s příbuzenstvím.

Předkové

proband, střen – osoba, od níž se zahajuje genealogický výzkum (ve schématech označena jako „JÁ“ nebo latinsky „EGO“),
rodiče – otec a matka,
otec – mužský rodič, též táta (domácké), ot (zastaralé),
matka – ženský rodič, též máma (domácké), máti, máť (zastaralé, v dalších pádech alternativně s kmenem máteř-/mateř),
prarodiče (babička a dědeček) – rodiče rodičů,
děda, dědeček – otcův a matčin otec, též děd (knižní), dědek (expresivní),
babička – otcova a matčina matka, též babka, bába (zastaralé),
stařeček – matčin otec, dnes běžně děda,^[zdroj?]
stařenka – matčina matka, též starucha, dnes běžně babička,^[zdroj?]
pra- předpona pro vyjádření předcházející nebo následné generace: pravnuk – syn vnuka nebo vnučky, praprastrýc – pradědův bratr. V minulosti se běžně užívala i pro vzdálenější příbuzné, např. pratchán, prasestřenec apod. Ve staré češtině se navíc místo zmnožování předpony pra- užívaly i jiné předpony, rozlišené pro předcházející a následné generace, např.: praděd, prapraděd, předděd, nadděd; pravnuk, prapravnuk, zavnuk, podvnuk^[1].

prarodiče

dědeček

babička

stařeček

stařenka

rodiče

otec

matka

JÁ

Sourozenci

sourozenec – bratr nebo sestra,
bratr – mužský sourozenec, též brácha (domácké), brat (zastaralé),
sestra – ženský sourozenec, též ségra (domácké).

otec

matka

sourozenci

JÁ

bratr

sestra

Potomci

dítě – syn nebo dcera, potomek v první generaci,
syn – mužský potomek,
prvenec – první syn, následník,
dcera – ženský potomek,
vnouče – synovo nebo dceřino dítě,
vnuk – synův nebo dceřin syn,
vnučka – synova nebo dceřina dcera.

manželé

JÁ

děti

vnoučata

Strýcové a tety

strýc – otcův bratr,
stryna – žena otcova bratra, dnes teta,
ujec – matčin bratr, dnes strýc,
ujčina – žena matčina bratra, dnes teta,
teta – otcova sestra, matčina sestra,
tetec – muž otcovy sestry, dnes strýc,
posel – muž matčiny sestry, dnes strýc.

dědeček

babička

stařeček

stařenka

stryna

tetec

ujčina

ujec

posel

teta

JÁ

Bratranci, sestřenice

strýčenec – syn otcova bratra, též bratran, bratřec, bratřenec, dnes bratranec,
strýčena – dcera otcova bratra, též strýčenice, bratrana, dnes sestřenice,
ujčen – syn matčina bratra, též ujčenec, dnes bratranec,
ujčena – dcera matčina bratra, též ujčenice, dnes sestřenice,
tetěnec – syn otcovy nebo matčiny sestry, též tetčic, tetěnec, sestrovec, dnes bratranec,
tetěnice – dcera otcovy nebo matčiny sestry, též tetěna, dnes sestřenice,
vlastník, vlastně, stříník – syn otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes bratranec z druhého kolene,
vlastnice, vlastně, střínice – dcera otcova či matčina bratrance nebo sestřenice, stříně, dnes sestřenice z druhého kolene^[2],
pro vzdálenější bratrance stejné generace je možno užít opisná označení, např. druhý bratranec, bratranec druhého stupně, bratranec z druhého kolene – tj. prastrýcův vnuk.

dědeček

babička

stařeček

stařenka

ujec

strýčenec

strýčena

tetěnec

tetěnice

JÁ

ujčen

ujčena

tetěnec

tetěnice

Synovci, neteře

synovec – bratrův syn, též bratrovec,
synovkyně – bratrova dcera, dnes neteř,
sestřenec – sestřin syn, též potet, dnes synovec,
neteř – sestřina dcera, též neť,
pro vzdálenější bratrance starší nebo mladší generace se též užívá opisné označení, např. druhý (třetí) bratranec, bratranec druhého (třetího) stupně, bratranec z druhého (třetího) kolene – tj. např. strýcův bratranec (starší gen.) nebo strýcův vnuk (mladší gen.). Podobně u vzdálenější sestřenice.

JÁ

synovec

neteř

synovec II

neteř II

Příbuzní na základě sňatku

choť – muž nebo žena vstupující do svazku manželského
manžel – mužský člen manželství, též muž
manželka – ženský člen manželství, též žena
švagr – sestřin muž, též švakr, svokr, domácky švára
švagrová – bratrova žena, též bratřina,
deveř – manželův bratr, dnes švagr,
šurin (stč. šir/Sír) – manželčin bratr, dnes švagr
zelva – ženina sestra, též zelvice, dnes švagrová,
tchán – ženin otec, též test, švekr,
pratchán – ženin nebo mužův děd
tchyně – ženina matka, též testa, švekruše,
pratchyně – ženina nebo mužova babička,
zeť – dceřin muž,
prazeť – vnuččin muž,
snacha – synova žena,
prasnacha – vnukova žena,
svat – zeťův nebo snašin otec, též starosvat; později se výraz přenesl na oddávajícího nebo jen svatebního hosta^[3],
svatka – zeťova nebo snašina matka, též starosvatka,
svak – obecně přiženěný muž, tj. např. zeť, švagr, tetec,
nevěsta – obecně přivdaná žena, tj. např. snacha, švagrová, stryna, dnes novomanželka na svatbě.
ženich – přiženěný muž, novomanžel na svatbě/veselce.

otec

matka

tchán

tchyně

bratr

švagrová

sestra

švagr

JÁ

manžel(ka)

deveř

zelva

svat

svatka

syn

snacha

dcera

zeť

Příbuzní křtem

kmotr – muž, který se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzný, též kmoch,
kmotra – žena, která se účastní křtu dítěte a zavazuje se, že o něj bude pečovat v případě ztráty rodičů, duchovní příbuzná,
kmotřenec – chlapec vůči kmotrovi nebo kmotře,
kmotřenka – dívka vůči kmotrovi nebo kmotře.

Nevlastní příbuzní

otčím – nevlastní otec,
macecha – nevlastní matka,
pastorek – nevlastní syn,
pastorkyně – nevlastní dcera,
zmoklý otec – otec neznámý,
levoboček – syn mimo manželství, též (pejorativně) parchant nebo bastard

otčím

macecha

pastorek

pastorkyně

Polorodí příbuzní

polobratr/polosestra – bratr/sestra, s nímž má proband jen jednoho společného rodiče:
- jednobřišní polobratr/polosestra – matka je společná,
- jednokrevní polobratr/polosestra – otec je společný.

Chybějící příbuzní

sirotek – syn, který přišel o otce a matku,
sirota – dcera, která přišla o otce a matku,
polosirotek – chlapec, který přišel o jednoho z rodičů,
polosirota – dívka, která přišla o jednoho z rodičů,
pohrobek – dítě, které se narodilo až po smrti otce,
vdovec – muž, který přišel o manželku,
vdova – žena, která přišla o manžela,
slaměný vdovec – výraz používaný pro muže, jehož žena je nepřítomná. (Partneři žijí nastálo odděleně nebo – přeneseně – žena je na kratší dobu mimo společnou domácnost.)
zelená vdova – výraz používaný pro ženu, která žije s mužem, ale tráví spolu málo času. Pojí se s fenoménem stěhování do satelitních oblastí (zeleně), kdy muž tráví dojížděním a prací většinu dne, zatímco žena pečuje o potomstvo.

Reference

↑ Podle spisu Jana Jafeta z r. 1602, který je překreslen např. v LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149.
↑ Naše řeč – Vlastníci, vlastňánci, vlastňata. nase-rec.ujc.cas.cz [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online.
↑ Viz např. báseň Vodník (Kytice) Karla Jaromíra Erbena ze sbírky Kytice: „Vdala jsem se, vdala již, ale byly chyby: starosvati - černí raci a družičky - ryby!“

Literatura

LUTONSKÝ, Boleslav. Lexikon genealoga. Praha: [s.n.], 2003. ISBN 80-238-9557-5.
PETERKA, Josef. Cesta k rodinným kořenům. Praha: Libri, 2006. ISBN 80-7277-307-0. S. 364–367.
LUTONSKÝ, Boleslav; MELICHAR, Rudolf. Základy genealogie : soubor přednášek pro laické genealogy. 1. díl. Praha: [s.n.], 1999. S. 148–149.