PROFILBARU.COM

Severovýchodokavkazské jazyky
	Rozšíření severovýchodokavkazských jazyků.
Rozšíření	severní Kavkaz
Počet mluvčích	2,7 milionu
Počet jazyků	30
Klasifikace	Dené-kavkazské jazyky (sporné) Severokavkazské jazyky Alarodské jazyky; ; ;
Dělení
	nachské jazyky; avarsko-andijské jazyky; didojské jazyky (cezské); lezginské jazyky; darginské jazyky; chinalugština; lakština;

Severovýchodokavkazské (někdy též dagestánské, kaspiské či východokavkazské) jazyky jsou rodinou převážně méně rozšířených jazyků severovýchodního Kavkazu. Tyto jazyky bývají tradičně řazeny do kavkazských jazyků, což je tzv. jazykový svaz – to znamená, že není spolehlivě doložen jejich společný původ, nicméně byly ve svém vývoji vzájemně významně ovlivněny.

Příbuznost s dalšími jazykovými rodinami je nicméně sporná. Obecně bývá přijímána příbuznost s vymřelou skupinou churitsko-uraratských jazyků a vzdáleněji s jazyky severozápadokavkazskými – ačkoliv tato není spolehlivě doložena. Uvažuje se o rodině severokavkazské, kterou by mohly tvořit právě zmíněné jazyky, případně i o příbuznosti s baskičtinou, sinotibetskámi jazyky, případně jazyky na-dené, s kterýmižto skupinami by mohly severovýchodokavkazské jazyky tvořit širokou rodinu tzv. dené-kavkazských jazyků.

Dělení

nachské jazyky (Čečensko, Ingušsko a Gruzie)
- batsbijština (3400 mluvčích)
- čečensko-ingušské jazyky (vajnachské)
  - čečenština (1 360 000 mluvčích, úřední jazyk v Čečensku)
  - inguština (450 000 mluvčích, úřední jazyk v Ingušsku)
avarsko-andijské jazyky (západní Dagestán – avarština je v této oblasti dorozumívacím jazykem a jediným jazykem s psanou tradicí)
- avarština (600 000 mluvčích)
- andijské jazyky
  - andijština (10 000)
  - botlichšitna (5000)
  - godoberijština (3000)
  - kirdijština (karata) (5000)
  - achvachština (3500)
  - bagvalalština (kvanada) (2000)
  - tindijština (6700)
  - čamalalština (5000)
didojské jazyky (cezské) (používány především v jihozápadním Dagestánu – žádný z nich nemá psanou formu)
- východní
  - hinuchština (200 mluvčích)
  - kapučtina (5 000)
- západní
  - didojština (cezština) (15 000)
  - chvaršijština (3 000)
  - hunzibština (2 000)
lezginské jazyky – používány především v jižním Dagestánu a v severním Ázerbájdžánu. Pouze lezginština a tabasaránština mají písemnou tradici.
- arčijšitna (1000 mluvčích)
- udijština (5700) (Agbánština, kterou se mluvilo ve středověkém království kavkazské Albánie, byla starou formou tohoto jazyka.)
- nukleární lezginské jazyky
  - agulština (17 400)
  - lezginština (450 000)
  - tabasaránština (96 000)
  - rutulština (20 000)
  - kryčtina (6000 v roce 1975)
  - buduchština (1000)
  - cachurština (20 073)
darginské jazyky – darginština tvoří souvislý pás dialektů, jimiž celkem hovoří zhruba 370 000 lidí ve středu Dagestánské vysočiny. Dargvaština je užívána jako písemný jazyk.
chinalugština (2000 mluvčích v severním Ázerbájdžánu)
lakština (120 000 mluvčích ve středu Dagestánské vysočiny, používá se jako písemný jazyk)